Detektivní příběhy jsem začal psát, protože jsem je rád četl, říká olomoucký spisovatel Sýkora

Žádné dobré zprávy. Tak se jmenuje pokračování detektivní série Michala Sýkory. Učí na Univerzitě Palackého a podle jeho detektivek se točí televizní série které režíruje Jan Hřebejk nebo Viktor Tauš. Na co se můžeme těšit v nové knize nebo jaké bylo natáčení seriálu: Pozadí událostí, podle jeho románu? Přečtěte si rozhovor s Michalem Sýkorou.

Reklama
Reklama

Zatím poslední díl série s komisařkou Výrovou vyšel v roce 2020. Proč vychází další díl až po pěti letech?

Nějakou dobu jsem si chtěl od detektivek odpočinout. Takže jsme s Petrem Jarchovským napsali pro Českou televizi scénář k minisérii Pozadí události. A také jsem psal hru pro Moravské divadlo. No a loni už jsem měl pocit, že už nastal čas na další detektivku, tak jsem se do ní pustil.

Kniha pokračuje s oblíbenou komisařkou Marii Výrovou. V jakém prostředí se nyní objeví? Bude to zase Olomouc?

Bude to Olomouc a bude to opět mé oblíbené univerzitní prostředí. Marie Výrová už ve čtvrté knize odešla od policie, takže je vlastně soukromou osobou. Ve spolupráci se svými bývalými kolegy vyšetřuje případ, který se týká smrti studentky a jedné univerzitní profesorky. Nechci prozrazovat víc, detektivka by měla čtenáře překvapovat.

Vaše poslední kniha byla rozdělena na tři příběhy, co mají čtenáři očekávat v nové knize Žádné dobré zprávy?

Je to jeden příběh, ale bude mít víc časových linií. Něco podobného jsem už použil v románu Ještě není konec, podle kterého byla natočená minisérie Vodník. V něm se prolínala minulost z roku 1987 a současnost. V nové knize takový velký časový odskok není. Vlastně tu zpřeházenou chronologii používám hlavně pro zvýšení napětí a tak trochu i pro matení čtenáře.

Od posledního románu jsem si pořídil psa a přidělil jsem ho i komisařce

V Olomouci žijete a o Olomouci píšete odjakživa. Jak si vybíráte místa, kde se vaše příběhy odehrávají?

No to by mě taky zajímalo, jak místa do knihy vybírám. Většinou se to odvíjí od zápletky anebo jde o místa, která mám rád. Nejnovější kniha má takový středobod na Michalském návrší. No a pak jsem taky Marii Výrovou nově vybavil i psem, takže ho venčí na místech, kam se svým psem chodím i já.

Proč má psa?

Marie Výrová má spoustu věcí, které mám já. Má třeba mou sbírku gramofonových desek a poslouchá stejnou hudbu, jako já. Od posledního románu jsem si pořídil psa a přidělil jsem ho i komisařce. Má fenu křížence německého ovčáka a bígla, přesně tu samou, jakou mám já.

Proč je hlavní postavou komisařka Výrová?

Teď už je to obvyklé, že skoro v každé detektivce najdete ženu, když jsem ale začínal, nebylo to tak. Řekl bych, že mám proto dva hlavní důvody. Jeden z nich je to, že mi postavy drsňáků v českém krimi vždycky připadaly komické. Říkal jsem si, že když bude hlavní hrdinkou žena po padesátce, tak se bude vymykat stereotypu. Druhým důvodem byl pocit, že když se ženská hrdinka pohybuje v mužském světě, tak je to zajímavější. Je permanentně ohrožena a možná se o ženu jako hlavní hrdinku více bojíme. Když se o postavu budeme bát, bude nám bližší a bude nás více zajímat.

Chtěl jsem dělat žánr, který mi v české literatuře chyběl

Jak jste se dostal k detektivním příběhům a proč píšete zrovna je?

Detektivní příběhy jsem začal psát, protože jsem je rád četl. Chtěl jsem napsat detektivku, která by mě samotného bavila číst. Tenkrát ještě nebyl takový boom detektivek jako dnes, takže jsem měl pocit, že mi ty české chybí. Detektivka je oblíbený žánr už asi 150 let a je úžasné, jak se její popularita stále drží. Podle mě je to přirozené. Je to typ průběhu, který na jedné straně umožňuje inteligentní relaxaci a zároveň je to ideální věšák na to, dát příběhu nějaký přesah. Například věnování se nějakým společenským aktuálním tématům, detektivní příběh to unese. Navíc je v tom zábava, vzrušení a možnost se podílet na pátrání. Čtenář má hlavně možnost přijít na pachatele dřív než detektiv. Tohle všechno jsou ingredience, díky kterým jsou detektivky stále populární.

Jak se Vám spolupracovalo s tvůrci České televize?

Když se něčeho, co napíšete, chopí takové významné osobnosti jako Petr Jarchovský, Viktor Tauš nebo Jan Hřebejk a postavy, které vytvoříte, hrají skvělí herci jako Klára Melíšková, je to pro autora radost. Když jsem se chodil dívat na natáčení, bylo pro mě velmi zajímavé sledovat, jak dva režiséři pracuji odlišně. Viktor Tauš je režisér, který má určitý koncept a vizi a velice dbá na to, aby ji zrealizoval. Honza Hřebejk více dbá na improvizaci a nechává herce, aby spoluvytvářeli postavu přímo při natáčení. Vím, že mé romány jsou populární díky filmovým adaptacím a taky díky skvělé Kláře Melíškové. To ona má velkou zásluhu na tom, že je Marie Výrová známá postava.

Čerpáte z míst, které dobře znáte. Myslíte si, že tímto lákáte olomoucké čtenáře?

Dneska je běžné, že detektivní příběhy, které se natáčejí, jsou spjaté s nějakým místem, například Ostravou, Plzní nebo Českými Budějovicemi. Náš seriál byl jednou z prvních vlaštovek, kdy jsme přivedli tvůrce do regionu a oni začali využívat poetiky regionů, genia loci jednotlivých míst. Přesvědčili jsme se, že je to pro diváka atraktivní.

Přišla jsem v moment, kdy zrovna odcházeli studenti z vašeho předmětu: Tvůrčí psaní. Jak se Vám se studenty pracuje?

Jsou velmi talentovaní a velmi citliví. Neustále mě překvapují. To je asi nejlepší aspekt mé práce, jsem neustále konfrontován s velmi zajímavými nápady. Mám obrovskou radost, když se studentům podaří napsat dobrý příběh. Mám radost, že jsem u toho byl a třeba jsem i trochu pomohl. Mimochodem právě hra, kterou uvádí Moravské divadlo, (Tragikomedie: Konečně jsi doma! pozn. red.) vznikla při mé práci se studenty, protože jeden semestr se studenty píšeme dramatické texty. Hledali jsme ideální formu na co nejkondenzovanější dramatický text. A tak jsem studentům řekl, ať si vezmou omezený prostor, jako třeba rodinný dům a jednu rodinu. Dalším úkolem bylo, aby v rodině vytvořili nějaký konflikt, který dějově zaplní čas, který bude vyprávěn. Řekl jsem si, že když dávám studentům takové rady, tak to musím zkusit sám. Divadelní hru jsem ještě nepsal a rád zkouším nové věci. A tak vzniklo Konečně jsi doma!

Reklama
Reklama

Související

  • Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu
    Společnost

    Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu

    V sobotu 21. listopadu zamíří do centra Přerova vánoční strom, který bude během adventu zdobit náměstí T. G. Masaryka. Jehličnan letos městu nabídli majitelé soukromého pozemku v Kozlovicích. Místo pokácení bez dalšího využití tak dostane ještě jednu, tentokrát slavnostní roli.

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

  • Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury
    Společnost

    Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury

    V obřadní síni prostějovské radnice byl slavnostně umístěn portrét bývalého primátora Františka Jury. Rozšířil tak galerii starostů a primátorů města, ve které se portréty představitelů Prostějova umisťují vždy po skončení jejich mandátu. Jedná se již o 26. obraz v této galerii.

  • První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude
    Doprava
    Společnost

    První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude

    V říjnu oznámil Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) záměr prodat jednu ze svých tramvají typu T3. Tramvaj s evidenčním číslem 156 ve šrotu neskončí, nově bude umístěna v Uničově. Na kraji města bude součástí bistra, v těsné blízkosti vznikne také ledová plocha. Report se ptal nového majitele olomoucké tramvaje Petra Zapletala, jak ho napadlo si vyřazený vůz pořídit a jaké úpravy na něm plánuje.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Přerovské volejbalistky vyrazily darovat krev.  Mezi nimi byly jak zkušené dárkyně, tak i ty, které absolvovaly odběr vůbec poprvé. Více
  • ŠUMPERK
    Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Šumperka byl novým starostou zvolen Martin Kuchtík (Nezávislá volba). Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Také v příštím roce zachová kraj slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné hromadné dopravě. Oproti běžnému jízdnému zaplatí jen čtvrtinu ceny. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama