Olomoucká radnice zvažuje, zda bude krematorium provozovat město

Radní ale už nyní diskutují o tom, jaký provozní model krematoria město pro další období zvolí. Pokud by provoz krematoria měla na starost městská společnost, může být vytvořený zisk investován zpět do jeho zázemí a městských hřbitovů. Řekl to primátorův náměstek Matouš Pelikán (KDU-ČSL).

„Vedou se o tom debaty, protože je tam značný tlak ze strany ostatních pohřebních služeb, ať to město řeší. Měli jsme zatím interní jednání k posouzení variant dalšího provozu krematoria,“ uvedl Pelikán. Podle něj připadá v úvahu převod krematoria pod příspěvkovou organizaci Hřbitovy města Olomouce nebo pod nově vytvořenou městskou společnost s ručením omezeným.

O tom, jakým způsobem bude krematorium v Olomouci provozováno od roku 2025, by mělo rozhodnout nové vedení radnice vzešlé z komunálních voleb v příštím roce. „Je to ještě relativně daleko. Zatím se uskutečnily debaty a posoudily se varianty,“ uvedl Pelikán. Pokud se radní nepřikloní k současnému provoznímu modelu krematoria, tak by fungování krematoria bylo převedeno pod město. „Víme, co je k tomu třeba. Je to živnost vázaná na licence, podmínky a zkoušky. Od toho lze odvodit, kdy se mají zahájit přípravy,“ řekl Pelikán.

Moravská pohřební společnost, která provozuje pohřební službu Fénix, získala krematorium v Olomouci do pronájmu v roce 2000. Původní smlouva skončila v roce 2013, radní se tehdy rozhodli ji prodloužit. Výběrové řízení na pronájem krematoria nebylo vypsáno, což kritizovali zástupci některých pohřebních služeb. Argumentovali tím, že nabízeli vyšší cenu za pronájem krematoria.

Budova olomouckého krematoria v městské části Neředín pochází z 30. let minulého století a je příkladem funkcionalistické architektury. Objektu dominuje obřadní síň s čelní stěnou vyzdobenou vitráží s motivem ptáka Fénixe povstávajícího z popela. Autorem je Antonín Strnadel. V roce 2003 prošlo krematorium rozsáhlou rekonstrukcí za více než 12 milionů korun.