Olomouc otestovala nové protipovodňové zábrany. Zvažuje jejich pořízení
Odbor ochrany olomouckého magistrátu v rámci pátečního taktického cvičení otestoval nové protipovodňové zábrany, které by město mohlo pořídit a rozšířit tak prostředky, které by ochránily Olomouc před velkou vodou. Do cvičení na řece Bystřici se zapojily i olomoucké jednotky sboru dobrovolných hasičů.
Hlavním cílem bylo procvičit nasazení operativního materiálu protipovodňové ochrany ve vlastnictví města a ověřit funkčnost plastových protipovodňových zábran. Ty jsou vysoké půl metru a jeden metr a jejich výhodou je, že umožňují rychlé sestavení ochranné linie libovolné délky i tvaru.
Mohly by tak být alternativou k systémům Aqua barier a tradičním tandemovým pytlům s pískem, které má město rovněž k dispozici.
"Testované zábrany jsou vyrobené z odolného ABS polymeru, využívají zatížení vodním sloupcem, a těsnicí prvek na spodní straně brání podtékání vody. Univerzálnost zábran byla demonstrována i vytvořením ochlazovací nádrže pro zásahy hašení elektromobilů. Do cvičení se zapojily jednotky SDH zřízené městem. Lokalita brodu na Bělidlech se zpevněným dnem poskytla ideální podmínky pro techniku i bezpečný pohyb jednotek," uvedla tisková mluvčí města Lenka Jedličková.
„Protipovodňová ochrana je pro město Olomouc dlouhodobou prioritou. Každé podobné cvičení nám umožňuje ověřit připravenost našich jednotek a zároveň testovat nové technologie, které mohou v budoucnu chránit majetek i životy obyvatel,“ uvedla primátorka statutárního města Olomouce Miroslava Ferancová (ANO).
Sestavení je rychlejší než plnit pytle s pískem
Zábrany o délce 100 metrů lze postavit ze 160 kusů plastových zábran ve čtyřech lidech za 20 minut. Stejná hráz ze 1 400 pytlů s pískem vyžaduje práci 10 osob. Jen samotné plnění pytlů trvá 4 hodiny a další 2 hodiny výstavba.
Plastové zábrany jsou lehké, skladné a opakovaně použitelné, zatímco pytle s pískem je možné použít pouze jednorázově a poté se musí likvidovat jako kontaminovaný odpad. Velkou výhodou je také možnost okamžité operativní reakce při přívalových deštích a minimální fyzická zátěž obsluhy, zatímco jeden naplněný pytel s pískem váží 25 kilogramů, jedna mobilní zábrana 5 kilogramů.
"Ekonomické vyhodnocení potvrzuje, že plastové zábrany jsou dlouhodobě výhodnější než tradiční pytle s pískem. Nevyžadují opakovaný nákup materiálu ani likvidaci kontaminovaného odpadu a už při trojnásobném nasazení se investice do systému vrací," doplnila Jedličková.
Modulární plastové zábrany představují rychlejší, čistší a opakovaně použitelnou alternativu k tradičním pytlům s pískem. "Díky rychlému nasazení je možné je využít také k odklonu vody při přívalových deštích, které jsou v posledních letech stále častější. Zvažujeme proto jejich pořízení a rozšíření portfolia protipovodňové ochrany města, protože jednotlivé prvky se hodí pro různé typy situací a zároveň se mohou vzájemně doplňovat,“ doplnil vedoucí odboru ochrany Jan Langr.
