Olomouc má dlouhodobý nedostatek klinických psychologů. Pacientů však přibývá
V Olomouci chybí kliničtí psychologové. Stále více lidí však vyhledává pomoc. Podle informací Olomouckého Reportu psychiku lidí zhoršila pandemie, válka na Ukrajině, ale i vzrostlé ceny energií. Olomoučtí vysokoškolští studenti se mohou obrátit na univerzitu. K nepříznivé situaci přispívá náročnost studia a klinické atestace.
Nedostatek psychologů je dlouhodobým problémem v celé České republice. Ani město Olomouc není výjimkou. Podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb se v Olomouci vyskytuje pouze 36 klinických psychologů, z toho jsou jen tři dětští. Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) ve své výroční zprávě za rok 2022 uvedla, že zaměstnává pouze devět klinických psychologů, přičemž počty pacientů, kteří potřebují psychologickou pomoc stále narůstají. V roce 2023 se počet psychologicky ošetřených pacientů zvedl téměř o 900 oproti předcházejícímu roku.
Klinický psycholog má oproti běžným psychologům klinickou atestaci, věnuje se například diagnostice osobnosti. Umí také pracovat s psychologickými testy a řádně je interpretovat.
Za nárůst pacientů může covid, válka i sociální fobie
S příchodem pandemie onemocnění covid-19 se výrazně zvýšil počet pacientů. Lidskou psychiku však zhoršila i válečná situace na Ukrajině nebo zdražování energií. V roce 2020 ve FNOL ošetřili 7035 pacientů potřebující psychologickou pomoc, v loňském roce to bylo už 8768 pacientů.
„Celková situace v posledních letech v lidech vyvolává nejistotu a strach. Vracejí se klienti, kteří již v minulosti prošli naší péčí, ukončili terapii a znovu se jim po covidu objevily úzkosti, deprese, nebo jiné psychické potíže. Lidé, kteří pracovali na home office nebo studenti, kteří měli distanční výuku, mají problémy se znovuzačleněním do kolektivu, přibylo sociálních fobií, u studentů se zvýšil počet poruch příjmu potravy,” uvedla pro Olomoucký Report primářka Oddělení klinické psychologie FNOL Naděžda Dařílková. „Podobné spektrum psychických obtíží jako úzkosti, fobie, deprese, ústící v sebepoškozování se objevuje i u dětí, kdy požadavky a počty dětských klientů ze spádu nelze uspokojit,” dodala.
Dlouhodobý nedostatek klinických psychologů pozoruje také odborný asistent Katedry psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) Gabriel Kňažek. „Poptávka od lidí neustále roste a naopak počet atestovaných klinických psychologů stagnuje. Balancujeme tak na hraně udržitelnosti a schopnosti poskytnout adekvátní pomoc lidem, kteří ji potřebují urgentně,” uvedl pro Olomoucký Report.
Čekala by půl roku, tak šla do soukromé ordinace
Psychoterapie hrazené pojišťovnami většinou praskají ve švech a na termín jsou dlouhé čekací lhůty. Někteří se poté uchylují do soukromé sféry, kde platí nemalé částky, a takovou péči si nemůže dovolit každý. „Já jsem rovnou sháněla soukromou terapii, protože jsem všeobecně slýchala, že veřejnou hned neseženu. Maximálně třeba za půl roku. Teď už tedy chodím na terapii hrazenou pojišťovnou, kam jsem se dostala díky kamarádce, ale na první termín jsem stejně čekala třeba tři měsíce,” řekla studentka Simona.
Mezi další studenty, kteří měli problém sehnat psychologickou pomoc patří také Renata. Ta se obracela i na Univerzitu Palackého. „Měla jsem delší dobu problém sehnat v Olomouci psychoterapii, která by byla hrazena pojišťovnou. Jako studentka nevydělávám, tak jsem si nemohla dovolit dávat tisíce korun do terapie. Nakonec jsem se obrátila na poradenství poskytované Univerzitou, ale bohužel pro mě v tu chvíli nebyla volná kapacita. Musela jsem si sehnat pomoc v místě svého bydliště,” uvedla pro Report.
Celou situaci komplikuje atestace
Na malém množství klinických psychologů se podílí celková doba a náročnost studia. Ideálně se psycholog stane klinickým psychologem do deseti let od začátku studia. Realita je však často jiná. „Samotné studium je náročné a trvá standardně pět let. Po obdržení titulu magistra cesta za klinickým psychologem teprve začíná. Musí se absolvovat akreditovaný psychoterapeutický výcvik, který trvá také přibližně pět let,” popsal Gabriel Kňažek. „Tyto výcviky jsou náročné nejen na osobnost psychologa, ale zatěžují i peněženku a vyžadují hodně času na jejich absolvování a individuální práci se sebou samým,” vysvětlil.
Aktuální nastavení klinické atestace komplikuje absolventům psychologie stát se klinickým psychologem v co nejkratším čase. „Samozřejmě je důležité a nutné dbát na kvalitu budoucích klinických psychologů, zároveň je však nutné zvážit efektivitu a současné podmínky, respektive společenskou poptávku po těchto službách,” řekl Kňažek. „Změny a aktualizace týkající se atestace v klinické psychologii jsou často pomalé a/nebo minimální. Pro kompetentní organizace a vládu toto téma pravděpodobně nepředstavuje prioritu,” dodal.
Studentům se snaží pomáhat univerzita
Univerzita Palackého v Olomouci se snaží pomoci svým studentům a zaměstnancům. Mimo studijní, kariérní nebo právní poradenství nabízí také psychologické a psychoterapické poradenství. „Nejčastější studentské problémy bych označil jako studijní, vztahové a osobní. V období pandemie a po pandemii jsme pozorovali nárůst zájemců. Následně také po začátku války na Ukrajině a v poslední době po útoku na Filozofickou fakultu v Praze,” řekl Gabriel Kňažek, který patří mezi pracovníky poskytující poradenství. „Všeobecně pozorujeme trend, že zájem stoupá před zkouškovým obdobím a odevzdáváním závěrečných prací. Studenti reagují na tlak a potřebují pomoc například se zvládáním stresu, vybudováním ochranné strategie nebo zlepšením time managementu,” vysvětlil.
Přestože se pracovníci univerzity snaží, nelze vždy pomoci všem. Kapacita je omezena z důvodu dalších povinností pracovníků a velkého množství zájemců. „Snažíme se poskytovat co nejkvalitnější služby a zároveň odmítat co nejméně zájemců. Občas se ale stane, že musíme odmítnout, respektive poskytnout nejbližší termín nebo zájemce přesměrovat na externí pracoviště mimo univerzitu,” uvedl Kňažek. „Určitě by bylo vhodné zvýšit kapacity odborných pracovníků poskytujících poradenské služby. Tato problematika však souvisí také s nedostatečným finančním zajištěním,” upřesnil.
Svou pozitivní zkušenost s univerzitním poradenstvím uvedla pro Olomoucký Report studentka Klára. „Poradenství jsem vyhledala na začátku druhého ročníku bakalářského studia, protože se mi toho nakupilo trochu moc a já nevěděla, co si mám počít. Moje zkušenost je taková, že se člověk nesmí bát o problému mluvit.” uvedla. „Vždycky jsem se po sezení cítila klidnější a že na to nejsem sama. Také to pomáhá vnést druhý úhel pohledu na moje “malicherné” problémy, které jsou častokrát pro mě větší, než by se mohlo zdát. Takže jsem ráda, že se mi do univerzitní psychologické poradny podařilo dostat, protože častokrát se stane, že už není kapacita,” dodala.
Nedostatek psychologů je problém celé České republiky
V České republice je nedostatek klinických psychologů dlouhodobým problémem. Dle nedávného výzkumu iROZHLAS.cz v Česku momentálně pracuje jen 797 klinických psychologů. Přibývá také dětí s psychickými problémy. Národní ústav duševního zdraví vloni realizoval pilotní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách. Zjistili, že 40 % dotazovaných vykazuje známky střední až těžké deprese. 30 % dětí projevilo znaky úzkosti.
Vloni vznikla Iniciativa 2023 skládající se z klinických psychologů a psycholožek a psychologů a psycholožek ve zdravotnictví. Sdružení vzniklo za účelem prosazování změn ve stávajícím systému vzdělávání v oboru klinická psychologie a psychoterapie. Iniciativa například posílá návrhy na změny Asociaci klinických psychologů České republiky a Katedře Klinické psychologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. O podrobné aktivitě iniciativy se lze dočíst zde.
