Od červů po kozorožce. Kdo má nejdražší jídelníček v zoo?
Pro zvířata olomoucké zoo její zaměstnanci připravují krmení denně. Tak jako u lidí je jejich dobrá kondice závislá na kvalitě, vyváženosti, pestrosti i četnosti potravy. Nad sestavením krmných dávek bdí krmivář, který pak spolupracuje se zoology i ošetřovateli, někdy i kolegy ze spřátelených zoo, mezi nimiž se cenné zkušenosti předávají.
Namíchat vyhovující krmnou dávku se někdy může rovnat alchymii. Je třeba si uvědomit, že musíme nahradit vše, co by zvířata konzumovala ve volné přírodě. Ať jsou to třeba i lišejníky, termiti a mnoho dalšího, což není vždy snadné. Současně se zohledňuje fakt, že ku příkladu velké šelmy zkonzumují ve volné přírodě několik desítek kilogramů masa naráz a poté do dalšího lovu, který nemusí být ani úspěšný, hladoví. Proto jim simulujeme hladovku zhruba 2-3x týdně, abychom malými krmnými dávkami nezatěžovali jejich zažívání. Sklad krmiva, chladicí i mrazicí zařízení zabírají v zoo nemalý prostor, v centrální kuchyni se krájí, krouhá, vaří, loupe. Nejinak je tomu na samostatných terénech.
Vše tedy velmi blízce připomíná běžnou lidskou domácnost. Do chvíle, než se zamyslíme nad pestrostí jídelníčku zvířecích svěřenců. Červi, myšata, exotické ovoce, okus, králík, ale třeba kozorožec určený ke zkrmení. Olomoucká zoo však cíleně zvířata za účelem zkrmení nechová. Výjimku tvoří omezené množství krmných hlodavců, jež se usmrcují v souladu s platnou legislativou. Živými zvířaty krmit není přípustné, neboť bychom porušovali zákon na ochranu zvířat, jelikož lovená kořist nemůže v rámci výběhu či ubikace utéct. Jinak je tomu u plazů, kteří se živým krmivem krmit musí. Pro představu, kolik taková péče o zvířecí rodinu v počtu 1 793 členů může stát, uvádíme konkrétní čísla.
„Roční útrata za nákup krmiva v roce 2024 činila 8 250 528 korun. Denní náklady tak představovaly částku 22 542 korun. V roce 2023 se jednalo o částky: 8 093 694 korun a 22 175 korun,“ uvádí krmivářka Dana Smičková.
Komu nejvíc chutná? Kdo je největší labužník?
Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. Gepardovi chutnalo za cca 200 korun denně. Siba atlantská, která se krmí rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 korun za den.
Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, speciální kaše, granule a jako doplněk řada vitaminů, minerálů), nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty, moučnými červy i šváby. Značně si hoduje i mravenečník stromový nebo hrabáč kapský, jejichž krmná dávka sestává z vařeného kuřecího nebo hovězího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků.
