O bunkr v Přáslavicích je zájem. Během roku přílákal tisíce návštěvníků
Bývalý vojenský bunkr u Přáslavic na Olomoucku za rok od jeho zpřístupnění veřejnosti navštívilo 4500 lidí z Česka i zahraničí. "Přijely k nám skupiny z Anglie, Polska, Německa a Švédska," sdělil dnes Aleš Horák ze společnosti Flenexa , která celý areál od roku 2010 vlastní. Vojenský objekt v Přáslavicích je druhým největším ze sedmi bunkrů, které byly v 70. letech vybudovány na území někdejšího Československa. Sloužily jako důležité telekomunikační body pro případ propuknutí válečného konfliktu.
Prohlídka přáslavického bunkru trvá přibližně hodinu a vede do několika podzemních pater s celkovou rozlohu 10 tisíc metrů čtverečních. Vybudování šestipatrového bunkru v 70. letech 20. století zabralo šest let. Čelní zeď bunkru je silná 1,5 metru, aby odolala jadernému útoku z bezprostřední blízkosti. Velkou část vojenského objektu zabírá dodnes zachovalé telekomunikační zařízení včetně zdrojů energie v podobě obřích agregátů.
"Od loňska jsme v bunkru udělali spoustu práce. Po desetiletích nefunkčnosti jsme znovu zprovoznili některé technologie, dokoupili jsme dobový nábytek i elektroniku a doplnili vitríny s informacemi o Národním kabelovém okruhu, jehož byl náš bunkr součástí a spoustu dalšího," uvedl Martin Bukovský, který návštěvníky přáslavickým bunkrem provází.
Společnost Flenexa jedná s olomouckou Pevností poznání o spolupráci. "Budeme nabízet výukový program formou hry pro školní kolektivy v rámci výuky dějepisu," podotkl Horák. Další novinkou je promítání v bunkru spojené s prohlídkou objektu. První filmové představení se odehraje v pátek. Filmové plátno bude instalováno na zeď schodiště vedoucího do útrob bunkru. Na programu bude komedie Copak je to za vojáka?. "Uvnitř bunkru je celoroční teplota 17 stupňů, proto doporučujeme se na kino vybavit teplejší mikinou," upozornil Bukovský.
Podle zájmu o první promítání v bunkru budou majitelé v kulturních akcích pokračovat. Vnitřní prostor by podle Horáka byl vhodný také pro uspořádání šachového turnaje nebo menšího festivalu zaměřeného na umělecké filmy. Větší akcí, která by mohla mít nadregionální význam, by pak byl letní festival s promítáním filmů na monstrózní čelní zeď bunkru.
Přáslavický bunkr byl součástí tzv. Národního kabelového okruhu, což byla stovky kilometrů dlouhá kabelová síť budovaná od 60. let 20. století. Kolem Prahy, Brna či Olomouce tak vznikl důmyslný systém podzemních chodeb dlouhý stovky kilometrů. Jeho součástí byly i desítky objektů včetně sedmi záložních zesilovacích stanic, mezi které patřil také masivní bunkr v Přáslavicích. Vojenský objekt měl tehdy zásadní význam pro komunikaci mezi Berlínem a Moskvou.
Dvě místnosti v bunkru nyní ukrývají pěstírnu čerstvé zeleniny napojenou na chovnou stanici pstruhů a jeseterů. Od loňska pak firma čtyři podzemní podlaží zpřístupnila veřejnosti, která tak může nahlédnout do jeho dříve přísně střežených prostor včetně jídelny, ložnic či umýváren pro personál.
