Moravská obec obnovuje krajinu a za své projekty sklízí mezinárodní ocenění

Za to od některých obyvatel sklidilo zastupitelstvo kritiku a rozhodlo se návrh parku svěřit do rukou odborníků. „Tehdy jsem si uvědomil, že ačkoliv jsme měli dobré úmysly a nápady, nikdo z nás nevěděl nic o správné výsadbě a práci s rostlinami. Začali jsme tak spolupráci s arboristy, ochránci krajiny a zahradními architekty. Tím jsme si pojistili, že cokoliv se vysadí v naší obci, nebude na zmar, ale bude pod kontrolou profesionálů, kteří tomu opravdu rozumí,“ popisuje tehdejší situaci.

Obec na svůj projekt dostala dotaci, a tím započala své snahy o zkrášlení krajiny, které jí dnes přinášejí nejen ocenění, ale také radost ze strany obyvatel. I oni totiž stojí za úspěchy Dobrochova díky aktivitám, do kterých se zapojují. Jednou takovou aktivitou je komunitní výsadba stromů v obci, které se jednou ročně účastní rodiny s dětmi. Každá rodina má možnost zasadit si vlastní strom, o který se pak může dlouhodobě starat. „Ty děti vědí, že je to jejich strom, tím pádem je nenapadne jej ničit, ale naopak se o něj starat, z čehož mají radost jak ony, tak my,“ pochvaluje starosta.

Dobrochov obnovuje život v mokřadech

Největším krajinářským projektem, který se obci zatím podařilo zrealizovat, je vybudování biocentra a obnovení přírody v místních mokřadech. Zhruba půl kilometru za obcí se rozkládají tři tůňky dohromady zabírající asi půl hektaru. Kolem nich jsou vysázeny tři hektary keřů a stromů, které mají za úkol navrátit do mokřadů původní rostliny a vytvořit útočiště pro různé živočichy.

Kromě přírodních účelů slouží tůňky i jako kulturní atrakce. „V zimě, když tůňky zamrznou, dá se na nich bruslit a v létě se v nich dá koupat,“ vysvětluje M. Kříž. Biocentrum má zůstat ještě na pět let oplocené, než dokáže postupně odolat okolním vlivům, jako jsou některá zvířata. Trávu kolem biocentra obec seče maximálně dvakrát do roka pro zachování co nejautentičtější přírody.

Ačkoliv se snaží starosta udržet krajinu co nejpřirozenější, nevyhne se střetu se zemědělci, kteří obhospodařují půdu kolem vesnice. „Je to těžké. Řešíme to s nimi pomalu, po troškách. Oni mají lány velké dvacet hektarů, které jim přerušujeme, což je dobře pro krajinu. Brání se tomu, ale vždycky najdeme nějaký kompromis,“ usmívá se starosta.

Za své iniciativy sklízí mezinárodní ocenění

Po covidové odmlce, která zasáhla i předávání prestižní ceny pro nejzelenější evropská sídla Entente Florale Europe, se dostal Dobrochov do nominace na zlatou medaili. „Už to, že jsme dostali Zelenou stuhu, pro nás bylo překvapení. Covid nám trochu překazil tu euforii, ale hned po tom, co se situace s pandemií zlepšila, jsme začali s intenzivními přípravami. Podařilo se nám probudit vesnici zase k životu, což nám euforii vrátilo,“ vypráví M. Kříž.

Porota, která přijela obec hodnotit byla složena ze zástupců různých států Evropské unie. Ti hodnotili deset kritérií, která musí obec splňovat – vývoj a plánování, udržitelnost krajiny, prostředí obce, vzhled krajiny, zelená místa, sázení zeleně (trvalé a sezónní), enviromentální vzdělávání, snaha o zapojení obyvatel, turismus a volný čas a také komunikace. K hodnocení dostali porotci brožuru s postojem Dobrochova ke každé z kategorií a k ní zápisník na jejich poznámky.

Hodnotitelé si obec prošli za doprovodu starosty a za výkladu vybraných obyvatel, z nichž každý měl na starost jedno z devíti stanovišť. „Vybrali jsme hrstku nadšených občanů, kteří si připravili pro porotce výklad, který jim následně překládal tlumočník. Přišlo nám to jako projev zájmu občanů o chod obce a porotu to nadchlo, za což jsme moc rádi,“ říká Kříž.

Po zprávě, že se mají zástupci Dobrochova dostavit na předání zlaté medaile v maďarském Balatonfüredu, zavládlo v obci obrovské nadšení. „Rozhodl jsem se jet reprezentovat naši vesnici i s našimi občany, kteří se o výhru nemalým dílem zasadili. Najali jsme tak autobus a jeli si to všichni užít a ukázat jim, kdo jsme,“ směje se. I to zanechalo stopu malé vesničky z Prostějovska na mapě Evropy.

Kromě přírody je obec také hlavně pro občany

Jednou z kategorií EFE je turismus a volný čas. Kromě přírody musí vedení obce zajistit i kvalitní život pro občany. O to se stará několik místních spolků, které zajišťují kulturní akce a aktivity. „Nechceme být jen „botanickou zahradou“, ve které nebudou mít místní, kam si zajít odpočinout a užít si volného času, proto se snažíme sektor krajiny a kultury vybalancovat,“ vysvětluje.

Mezi Dobrochovské atrakce bychom mohli zařadit menší vyhlídkovou plošinu s výhledem na obec. Byla postavena v roce 2018 na výročí sta let od založení Československa. Má připomínat symbolický pohled do nového století. V parku za obecním úřadem je vybudováno již zmíněné dětské hřiště s altánem a posezením pro příležitostné obecní akce.

Pro ty, kteří by se chtěli do Dobrochova vypravit na výlet na kole, je vybudována cyklostezka, po které se dá dostat až do Prostějova. Zajímavostí, kterou se obec může pyšnit, je také první vybudovaná solární dobíjecí stanice elektrokol na Prostějovsku. Je umístěna před místní restaurací, proto ji vedení obce trefně pojmenovalo jako „tankovací stanice“, kde mohou cyklisté doplnit energii jak svému kolu, tak i sobě v restauraci.

Mohlo by se zdát, že stavba nových domů bude v obci, jakou je Dobrochov, přísně regulována. Avšak to je pravda jen částečně. V územním plánu má obec reguli, která stanoví, že nové stavby mají být „vesnického typu“. To pro stavby znamená například sedlovou střechu nebo nesměřování štítu do ulice. „Jde nám o to, aby domy zapadaly do stylu vesnice. Jinak necháváme majitelům volný průběh,“ vysvětluje Kříž.

Co dalšího v Dobrochově vedení chystá, zatím starosta přesně neví. „Máme momentálně nějaké úvěry, které musíme splatit, tak zatím moc neplánujeme, ale chtěli bychom se do budoucna věnovat novým způsobům úspory energie,“ slibuje.

Dobrochovský slogan zní „Víska v srdci Hané“. Kromě srdce Hané by se dal Dobrochov označit i jako plíce moravského regionu díky přínosu, který má pro místní krajinu.