Mládě seriémy mělo zdravotní obtíže, museli pomoci chovatelé Zoo Olomouc
Pomocí vlastnoručně vyrobeného hnízda i speciálního ortopedického postroje se chovatelům zoologické zahrady na Svatém Kopečku u Olomouce podařilo v létě přispět ke zdárnému odchovu mláděte seriemy rudozobé. Zoo tyto nejbližší příbuzné obřích nelétavých ptáků phorusrhacos z období třetihor začala chovat před rokem a pár už má na svém kontě dvě mláďata. První mládě našlo nový domov v pražské zoologické zahradě, řekla dnes mluvčí zoo Iveta Gronská.
Letošní potomek páru seriem rudozobých neměl podle chovatelů start do života jednoduchý. "Rodičům jsme museli pomoci se stavbou hnízda. On sám se potýkal s takzvanou roznožkou, která se řešila fixací pomocí podvazků, ale nyní si už čile běhá ve voliéře," uvedl zoolog Jan Kirner. Pár seriem rudozobých zpočátku neměl zájem o hnízdní materiál, který měl k dispozici, takže hnízdo mu vyrobili chovatelé. Dospělým ptákům se ihned zalíbilo, střídavě seděli na vejci a po necelém měsíci se z něj vylíhlo drobné mládě.
Ptáče ale mělo špatně postavenou nohu. Tuto zdravotní komplikaci chovatelé vyřešili pomocí zafixování noh ve správné poloze. Mládě rychle rostlo a přibíralo na váze. "Například 12. den vážilo 290 gramů a o necelý týden později už téměř půl kilogramu. Při rapidním růstu a správné fixaci se poškozená noha rychle upravila a mládě teď pobíhá s dospělými ve voliéře," uvedla Gronská.
Seriemy rudozobé byly loni ve svatokopecké zoo umístěny do voliéry naproti euroasijské části safari. Samec do Olomouce přicestoval ze zoo a botanické zahrady města Plzně, samice pochází z odchovu jihlavské zoo. Pro tyto nelétavé ptáky je typický výrazný hlasový projev, který se nese na kilometry daleko. Stejně jako jejich hrůzu nahánějící pravěký bratranec se i seriemy vyznačují rychlým během a dokáží vyvinout rychlost až 25 kilometrů za hodinu. Tito ptáci však létají jen neradi.
V přírodě se seriemy rudozobé živí zejména drobnými obratlovci. "Toho se držíme i v zoo. Základem krmné dávky jsou laboratorní myši. Rovněž loví i malé ptáky a hady," uvedla Gronská. Jejich pravěký příbuzný phorusrhacos byl gigantický nelétavý pták a patřil mezi hlavní predátory v období třetihor. Obýval travnaté oblasti Jižní Ameriky, kde svým 70 centimetrů dlouhým zobákem lovil ostatní zvířata. Podle paleontologických nálezů byl vysoký až 250 centimetrů a vážil 130 kilogramů.
