Morava pod Olomoucí má jen zlomek obvyklého průtoku. Menší toky vysychají
Většina menších vodních toků a přítoků řeky Moravy v Olomouckém kraji už vyschla nebo se dostala do kritického stavu. Bez vydatnějšího deště mohou během několika dnů začít vysychat další. Výrazně klesl také průtok Moravy, který nyní pod Olomoucí činí zhruba tři metry krychlové za sekundu proti dlouhodobému průtoku kolem 26 metrů krychlových. Relativně vysoký průtok si zatím udržuje Oskava. Vyplývá to z průběžného monitoringu vodních toků, který provádějí odborníci z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.
Současnou nepříznivou situaci ve vodních tocích mohou podle odborníků výrazněji zlepšit až vydatnější a déletrvající srážky.
Kritická situace je podle odborníků například na Trusovickém potoce a Sitce pod Šternberkem, jejichž koryta jsou už bez vody. Prudce klesá také průtok Bystřice, která pramení v Nízkém Jeseníku a přes Domašov nad Bystřicí, Hrubou Vodu a Velkou Bystřici teče do Olomouce, kde se vlévá do Moravy.
„Bez dešťových srážek může být Bystřice brzy bez vody,“ upozornil Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.
Pokud nezačne intenzivněji pršet, lze očekávat vyschnutí většiny menších vodních toků na velké části území Olomouckého kraje i České republiky.
„S klesajícím průtokem se zmenšuje plocha koryta pokrytá vodou a souvislý proud se postupně rozpadá na izolované tůně. Jestliže sucho pokračuje, vyschnou nakonec i ty a nastává nulový průtok,“ uvedl Rulík.
Na nízkém stavu vodních toků v Olomouckém kraji se kromě suchého počasí podepsal také nepříznivý vývoj zásob podzemní vody. V nivě Moravy letos i loni její hladina klesala velmi rychle, většina tamních tůní vyschla už v polovině dubna, některé ještě dříve.
Příčinou byly nízké jarní průtoky Moravy související s malým množstvím sněhu na horách. Následný pokles hladiny podzemní vody přispěl k vysychání nejprve drobných a později i větších toků. Situaci zhoršilo malé množství srážek na jaře a v létě.
Velmi nízké průtoky mají v druhé polovině léta také velké řeky včetně Moravy.
„Situace se při pokračujícím suchu může zhoršovat rychle. Krátká a intenzivní bouřka krajině a vodním tokům příliš nepomůže. Situaci zlepší až několikadenní déšť,“ upozornil Rulík.
Dřívější výzkumy ukázaly, že rizikem vysychání drobných toků může být v budoucnu ohrožena více než polovina rozlohy Česka.
Sucho výrazně zhoršuje životní podmínky vodních organismů. Největší problémy mají ve vysychajících tocích ryby, kterým škodí teplejší voda a nedostatek kyslíku. Kritická je situace tam, kde tok vyschne v celé délce a nezůstanou v něm hlubší tůně sloužící jako útočiště.
S poklesem hladiny se snižuje druhová rozmanitost. Ryby se zpravidla přesouvají po proudu a hromadí se ve zbytkových tůních. Kombinace vysoké teploty, velkého množství ryb na malém prostoru a úbytku kyslíku může vést až k jejich hromadnému úhynu.
„Za kritickou se u ryb obecně považuje koncentrace rozpuštěného kyslíku kolem tří až čtyř miligramů na litr, záleží však na jednotlivých druzích. Nejnáročnější jsou lososovité ryby, například pstruh potoční a duhový, které potřebují přibližně šest miligramů kyslíku na litr. U vodních bezobratlých se za spodní hranici považují přibližně dva miligramy na litr,“ podotkl Martin Rulík.
Dlouhodobé vyschnutí toku může mít pro jeho ekosystém fatální následky. Hydrobiologické výzkumy ukazují, že zhruba čtyři týdny sucha mohou vést ke stoprocentní úmrtnosti vodních organismů.
„Po opětovném zaplavení pak může obnova života v toku trvat jeden a půl až dva měsíce. Čím déle zůstává koryto suché, tím déle jeho obnova trvá,“ upozornil Rulík.
