Masakr na Švédských šancích připomene pietní akce. Msta zasáhla ženy, starce i kojence
Přerov si tuto sobotu připomene 77 let od masakru na nedalekém kopci Švédské šance, při kterém přišlo o život 267 lidí. Masakr karpatských Němců ze Slovenska byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.
Brutální vraždu 267 lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník československé armády Karol Pazúr v noci z 18. na 19. června 1945. Součástí piety bude vzpomínková akce na hřbitově, modlitba v místě tragédie a hudební vystoupení v kostele svatého Vavřince, informovali zástupci radnice.
„Ve 14 hodin se sejdeme na městském hřbitově, ve tři hodiny začíná bohoslužba na Švédských šancích - u místa masového hrobu, kde dnes stojí kovový prostřílený kříž, který nám hrůznou událost připomíná. Od 16.30 pak pořádáme pro zájemce koncert v kostele,“ uvedl primátor Petr Měřínský (ANO). Vzpomínkové akce se pravidelně účastní nejen zástupci Přerova, církve a spolků, ale přijíždějí sem i pozůstalí, kteří tu pár dní po skočení druhé světové války přišli o své příbuzné.
Přes čtyři metry vysoký kovový kříž z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy byl na místě vztyčen v červnu 2018. Kříž je symbolicky prostřílen a zdobí ho trnová koruna. Motiv prostříleného kříže vyjadřuje nesmírnou krutost, která se na tomto místě stala a nesmí být zapomenuta. Kromě úpravy pietního místa se jména dětských obětí masakru ocitnou na jednom ze tří zvonů, které se mají navrátit do věže kostela sv. Vavřince v Přerově. Jména obětí budou odlita na zvonu, který ponese jméno po jedenáctiměsíčním chlapci, Johannu Paulu Philippim pocházejícím ze slovenské obce Milbach (dnešní Mlynica), který byl jednou z nejmladších obětí masakru. Chybějící zvony chce do kostela vrátit spolek Přerovské zvony smíření.
O masakru na Švédských šancích se smělo veřejně mluvit až po roce 1989, zásluhu na odkrytí událostí má přerovský historik František Hýbl. Masakr se na návrší Švédské šance u Přerova odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zde zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Podle Hýbla je nemilosrdně nechali vyvléct z vagonů, dovlekli je na kopec nad Přerovem a tam je pozabíjeli.
Hromadný hrob jim na místě museli vykopat muži z nedalekých Lověšic. Exhumace těl byla provedena o dva roky později. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Jejich ostatky se podařilo převézt a uložit na přerovském hřbitově vedle mužských obětí až před pěti lety. Pazúr nakonec skončil před soudem, ve vězení strávil však zhruba jen rok, poté mu prezident Klement Gottwald udělil amnestii, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele.
