Mám Olomouc projetou na kole, říká koordinátor cyklodopravy Stanislav Losert

Jezdíte na kole?

Ano, v Olomouci. Mám to projeté komplet.

Jak dlouho působíte na odboru strategie a řízení?

Od roku 2005.

Takže stojíte za všemi cyklostezkami, které v Olomouci vznikly?

Ne, za všemi ne, mám seznam, kdy se, co budovalo. Ale do roku 2010 nebylo evidováno, jaká cyklostezka, kde vzniká. Prvních pět let jsem dělal v Olomouci euromanažera, v této pozici jsem měl za úkol pomáhat malým obcím zpracovávat žádosti o dotace. Později z toho vyplynula pozice cyklokoordinátora. Celé to vzniklo tak nějak samovolně. Byly roky, kdy cyklostezky nikoho nezajímaly a stavěly se tam, odkud který z politiků pocházel. Z toho vznikala chaotická síť, která neměla ani hlavu, ani patu.

Takže vznikla potřeba nějakého koordinátora, který by dohlížel na stavby nových metrů cyklostezek?

V podstatě ano, ta pozice euromanažera, která vznikla nejdříve, byla ustavena ve všech 13 obcích s rozšířenou působností (ORP, pozn. red.) na území Olomouckého kraje. Tito lidé prošli důkladným školením. Měli jako euromanažeři za úkol pomáhat starostům malých obcí na území daného ORP se zpracováváním žádostí o dotace k takovým projektům, které měly šanci získat dotaci z evropských strukturálních fondů. V tu dobu nejvíce trápily obce takové věci, jako čističky odpadních vod, opravy místních komunikací, budování domů s pečovatelskou službou ale také cyklostezky. V té době jsem přišel s myšlenkou dát dohromady na území ORP Olomouc obce, které leží podél Moravy, kde je vyznačena Moravská cyklotrasa. V roce 2008 jsme podepsali partnerskou smlouvu o spolupráci mezi obcemi od Příkaz na severu ORP až po Věrovany na jihu ORP. Těch obcí bylo 10 a každá se zavázala, že bude cyklostezky na území svého katastru budovat.

A o cyklostezky se starají teď samy obce?

Ze zákona se o cyklostezky musí starat obec, protože se jedná o komunikaci 4. kategorie. Komunikace 2. a 3. kategorie mají na starosti kraje, komunikace 1. kategorie a dálnice má na starosti stát a ŘSD.

Jak je to pak v případě, že cyklostezka vede skrz katastry několika obcí?

Třeba Moravská stezka vede mnoha katastry. Nebyl tady nikdo, kdo by ji zkoordinoval, obce spolu komunikovaly jen na úrovni mikroregionů, kde se spolčily většinou kvůli jiným důvodům než bylo budování cyklostezek, třeba k tomu, aby postavily plynovod, a podobně. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních témat obcí byly cyklostezky, věděli jsme, že je potřeba jejich vznik nějak koordinovat, protože se jedná o dlouhé liniové stavby procházející více katastry. Zjistili jsme, že si ji obec třeba zakotvila v územním plánu, ale vedlejší obec měla cyklostezku jinde a ony na sebe ani nenavazovaly.

A podle čeho se řídíte teď?

Momentálně pracujeme v Olomouci s cyklogenerelem, který se co 5 let aktualizuje. Krásně je z tohoto plánu vidět, jaký typ cyklistické komunikace je kde již vybudován a jaký a kde se chystá vybudovat. Jedná se o vzájemně propojenou a na sebe navazující síť cyklistických komunikací. Zahrnuje všechny jejich typy a barevně je od sebe rozlišuje. Je zřejmé, které jsou určeny výlučně pro cyklisty, nebo chodníky pro chodce, kam ale mohou i cyklisté, nebo vyhrazené cyklopruhy přímo na silnici apod. Cyklistické komunikace nestaví jen město, ale i jiní investoři, kteří se jím musí v případě své výstavby také řídit. Ač město má našponovaný rozpočet, tak na cyklistické komunikace se každoročně vždy pamatuje.

Daří se to?

Samozřejmě bych chtěl víc, ale když se podíváme, jak výstavba probíhala v jednotlivých letech, Do roku 2010 vzniklo pouze 17 km cyklostezek. Například Chválkovice-Samotišky, Selské náměstí, pod estakádou u Veolie, propojení Čechových a Smetanových sadů s Tržnicí, a na ně se pak navazovalo.

Jaké cyklostezky se chystají v tomto roce? To se můžete dočíst v tomto článku.

Jak budování cyklostezek postupuje?

Postup budování nových cyklostezek eviduji podle volebních období. Mezi lety 2011 až 2014 přibylo 13,8 kilometrů cyklostezek, do toho ale spadají i případné opravy. Mezi 2015 a 2018 vzniklo 9,1 km, za rok 2019 až 2022 máme již 13,6 kilometrů.

Je tempo výstavby cyklostezek v Olomouci rychlejší, než v jiných městech?

To nedokážu porovnat, nemám data jiných měst. Menší města jako Uničov ovšem jedou rychleji.

A v jiných krajích?

Máme tedy jasná data, zatímco jiné kraje taková data nemají. Když se začala vypracovávat Cyklostrategie Olomouckého kraje, obrátil se kraj mimo jiné i na mě, a tak vznikla skupina, v rámci které jsme odboru strategického rozvoje Olomouckého kraje vyzvaly obce, aby nám poskytovali data o chystaných cyklistických komunikacích na svém území.

Jak jsou cyklotrasy na Olomoucku značené?

Nadregionální máme označené jednociferným až dvouciferným číslem. Moravská má číslo 4, Bečva 50, dříve Jantarová má číslo 5 a 8 půjde ze směru od Pardubického kraje napříč Olomouckým krajem skrz Zábřežskou vrchovinu do Moravskoslezského kraje. Nově vzniknou propojky mezi jednotlivými ORP, které budou označeny třícifernými čísly. Jednou z nich je například již vybudovaná cyklotrasa Olomouc – Šternberk. Všechny zbývající cyklotrasy na území Olomouckého kraje budou označeny čtyřcifernými čísly. Pak existuje ještě i tzv. pásové cykloznačky. Ty jsou většinou na Jesenicku a jsou označeny speciálními značkami, odlišnými od běžných a známých žlutých dopravních značek pro cyklotrasy.

Máme tady několik dílčích problémů, jako je vyjednávání o nových úsecích s Lesy ČR, nebo s Arcibiskupskými lesy, proto mimo jiné vznikla Asociace krajů pro podporu cyklodopravy s krajskými koordinátory, aby se dala problematika zobecňovat a dosáhlo se konsensu na území celé ČR.

Co říkáte lidem, kteří volají po dalších kilometrech cyklotras a tvrdí, že se jedná o chaos?

Vysvětluji jim, že to není chaos a má to smysl, jde o liniovou stavbu, která nejde vybudovat naráz. Uvedu příklad, už 12 let se tady připravuje cyklostezka z Olomouce do Chomoutova. Trvá vyřešit všechny majetkové věci, rozparcelovat pozemky, vyjednávání s CHKO Litovelské Pomoraví a potažmo s Ministerstvem životního prostředí o směně pozemků, splnit podmínky zemědělců nebo i majitelů střelnice, zajistit povolení ke kácení stromů, sehnat peníze, a tak dále a nakonec se stihne vystřídat ve vedení města několik politických garnitur, které k tomu měly různý vztah. Moje role spočívá v tom, je přesvědčit. Někdy jsem byl spokojený, jindy méně.

Kde je tedy největší problém?

To jsou problémy liniových staveb a největší problém je v těch majetkoprávních věcech. Ale máme cyklogenerel, který tomu ten smysl dává. Hledáme cestu, kde má pozemky stát nebo město, protože se stává, že máme úsek, kde jsou pozemky rozparcelované jeden za druhým a cyklostezka by měla vést skrz. Musíte přemýšlet i nad tím, že za každý pokácený strom musí město vysadit tři nové, ale teď už téměř nemá kde, protože ač má ve vlastnictví pole, tak na nich musí založit například remízky, což se zase nelíbí zemědělcům, kteří na polích hospodaří a tak dále. Plánování cyklostezek je nekonečný příběh.

Dá se říct, že je to jízda na dlouhou trať?

Naprosto. Ten, kdo si myslí, že by to zvládl lépe, si to může přijít sám vyzkoušet. Ať dotáhne nějaký konkrétní projekt až do stavebního povolení.

V letošním roce se má realizovat celkem 8 úseků. Ty jsou placené z IROPu, potažmo z ITI, kolik tedy platí město samotné?

V podstatě jde o 15% z celkové částky, ale pak jsou tady ještě neuznatelné náklady, ty jsou různé. Ale 85% uznatelných nákladů je placeno z dotace. Třeba v případě cyklostezky vedoucí podél železnice do Štěpánova s odbočením kolem Hromova dubu na Chomoutov, se jedná o úsek dlouhý 4 550 m se třemi mosty o celkové ceně cca 100 mil. Kč. Na katastru města jde o asi 700 metrů dlouhý úsek, ale město by mělo platit asi jen 4,8 milionů korun.

Je rozpočet města vůči cyklotrasám vstřícnější v průběhu let?

To se nedá říct, osciluje to. Vždycky se našly důležité projekty, kam měly jít peníze, jako byla protipovodňová opatření, nová tramvajová trať… Ale i součástí těch opatření nakonec jsou cyklostezky, i u tramvajové trati jsou.