V prostorách Muzea moderního umění v Olomouci se pro návštěvníky spustí dvě zcela nové výstavy. Výstava Malá architektura je pro zájemce o umění ke shlédnutí od dnešního dne. Expozice Dviženije se pro návštěvníky otevře příští týden. Dvě výrazně odlišné, ale přesto tematicky silně rezonující výstavy budou pro návštěvníky k dispozici do poloviny října.
Výstava Malá architektura přibližuje mimořádnou činnost Dřevopodniku Holešov, který se od konce 50. do 90. let minulého století specializoval na výrobu nábytku a interiérových doplňků z dřevolaminátu. Ten si podnik vyráběl z odpadového dýhy. V době, kdy se většina nábytkářské produkce držela tradičních forem, přinesl Dřevopodnik na československý trh unikátní technologii ohýbaných dřevěných lamel.
„Díky spolupráci s nábytkovou firmou IKEA se podařilo rozvinout jak technologii, tak i přijít s modely, které zaujaly československé architekty,“ zmínila kurátorka a autorka výstavy Klára Jeništová. Následná spolupráce pak vedla například k lukrativním státním zakázkám. Holešovické výrobky se tak dostaly do interiérů ambasád, pavilonů EXPO, hotelů nebo do restaurací.
Kurátorka výstavy podtrhuje nejen výtvarnou kvalitu jednotlivých kusů, ale také jejich kulturně-společenský význam. „Malá architektura“ ukazuje nábytek jako svébytný architektonický prvek a doklad technické i estetické vyspělosti své doby.
Sovětský underground a vize budoucnosti
Naopak druhá výstava Dviženije, v překladu pohyb, zavede návštěvníky do světa sovětské neoavantgardy 60. a 70. let. Uskupení kolem umělce Lva Nusberga pracovalo ve své době s oficiálním uměním a undergroundem a svými vizemi reagovalo na tehdejší technologický i ideologický vývoj. Skupina Dviženije experimentovala s kinetickým uměním, performancí, kybernetikou i futuristickými projekty, které vznikaly jak na papíře, tak ve veřejném prostoru.
„Pro projekt, který jsme připravili je nesmírně problematický a extrémně kontroverzní. Je na něm zásadní to, že je transnacionální. Díváme na avangardní nebo neavangardní skupinu, která vstupuje do světa v 60. letech. V prvním desetiletí po druhé světové válce, které najednou oplývá určitým optimismem a opouští Zemi, planetu Zemi a nějakým způsobem směřuje ke kosmu do budoucnosti a formuje nový svět,“ uvedla výstavu slovy její spolukurátorka Barbora Kundračíková.
Výstava klade důraz na kolektivní přístup skupiny a její snahu o propojení umění s vědou a společenskou vizí budoucnosti. Tvorba Dviženije i po více než půlstoletí zůstává inspirativní a kulturně provokativní.
