Krmení ptáků v krmítku? Je důležité myslet na odpovědnost i rizika

Jaká jsou rizika přikrmování a doporučení:

Přikrmováním se podporuje jen několik běžných druhů. Ostatním ptáčkům se doplňkům stravy nedostává, a tak mohou být později znevýhodněni například při výběru místa na hnízdění.

Krmit se musí s mírou, nepřekrmovat. Krmítko může zůstat nějaký čas prázdné.

Krmit je důležité hlavně v zimě při nízkých teplotách a sněhové pokrývce, kdy je pro ptáky nejtěžší nalézt potravu.

Krmítka jsou v přírodě neobvyklá, na malé ploše se totiž schází několik různorodých ptáků. Taková místa tak mohou sloužit k přenosu chorob a nemocí, vědci upozorňují například na trichomonózu, česky krmítkovou nákazu.

Nemocní ptáčci jsou apatičtí a působí „rozcuchaným“ dojmem. Na krmítku pouze posedávají, protože nejsou schopní polykat potravu. Lidé se nákazy obávat nemusí.

Riziku přenosu nemocí se může předejít větším počtem menších krmítek.

Krmítka je třeba čistit horkou vodou (jednou týdně).

Sledujte ptáky na krmítku, pokud máte podezření, že krmítko navštěvuje nemocný pták, vyhoďte veškerou potravu z krmítka i z pod něho a místo vydezinfikujte. Krmítko je potřeba poté vypláchnout a dva dny nepoužívat.

Čím krmit?

Pro ptáky, kteří přezimují v našich zahradách, je vhodné do krmítka sypat semena, bobule a jiné plody. Opeřenci běžně navštěvující krmítka nejlépe přijímají slunečnicová semínka, někteří nepohrdnou ani prosem, pšenicí nebo ovsem. Například strakapoudy, sýkory či brhlíky nejvíce potěší tuková směs, třeba lojové koule.

Do krmítka se rozhodně nesmí dostat kuchyňské zbytky, tedy slaná, sladká, kořeněná, přepálená, uzená nebo zkažená jídla. Návštěvníkům krmítka působí zažívací potíže a mohou vést i k jejich úmrtí. Z lidské kuchyně je možné ptákům dopřát ovesné vločky, strouhanou mrkev, pro kosy a kvíčaly také vařenou rýži či vařené brambory.