Krmení podražilo o víc než milion. Největším labužníkem jsou drápkaté opičky
Roční útrata za nákup krmiva v olomoucké zoo v roce 2023 činila 8 093 694. V porovnání s rokem 2022 je to nárůst o více než milion korun. „Denní náklady tak představovaly částku 22 175 korun. V roce 2022 se jednalo o částky: 6 986 869 korun a 18 796 korun,“ uvádí krmivářka Dana Smičková. A za co se utrácelo? Komu nejvíc chutná? Kdo je největší labužník olomoucké zoo?
Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata, která konzumují ovoce a zeleninu. Následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, zvěřina, vepřové a skopové, rovněž tak králíci, či hlodavci. Kopytníci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin, sena a senáže. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.
Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. Siba atlantská, která se krmí rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 korun za den. Gepardovi chutnalo za cca 200 korun denně.
Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, želatina, speciální kaše, jako doplněk řada vitaminů, minerálů), nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty i šváby. Značně si hoduje i mravenečník stromový, jehož krmná dávka sestává z vařeného kuřecího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků.
