Konference pojmenovala zločiny proti městskosti. O co se jedná?

Urbanista a pedagog Roman Koucký v úvodním vystoupení poprvé přednesl třetí a závěrečnou část svého manifestu Zločiny proti městskosti. První dvě části významného ideového textu českého urbanismu byly předneseny v letech 1993 a 2002. Třetí část vznikala postupně od roku 2018 a je postavena na zobecněné zkušenosti s projednáváním Metropolitního plánu pro Prahu. Profesor Koucký shrnul podstatu deformace plánování měst na základě plošných zákazů. „Krása nevzniká diktátem, krásu nedělá úředník či veřejný činitel, přináší ji svobodná tvorba a kreativita,“ zaznělo v úvodním bloku. V současné atmosféře existuje podle Romana Kouckého tlak na to, aby nová stavba „hlavně nebyla vidět“, aby byla nižší než stávající zástavba a byla nenápadná. „Kde se bere ta slepota? Kdo je oprávněn takto podle jednostranného úsudku stavby hodnotit? Toto jsou zločiny proti městskosti,“ pokračoval přednášející. Územní plány tak dle Kouckého nefungují jako iniciátor rozvoje měst, nýbrž jako prostředek konzervace současného stavu.  

Také v dalších blocích se vystupující zaměřili jak na obecné otázky hodnotových a koncepčních východisek při navrhování velkých urbanistických projektů, tak ale i na představení některých konkrétních projektů. Architekt Martin Krupauer prezentoval sofistikovaný projekt konverze někdejší průmyslové lokality Špitálka v Brně na atraktivní obytnou čtvrť, olomoucký architekt Lukáš Grasse představil základní teze pro přípravu čtvrti Nová Velkomoravská, která vznikne v brownfieldu po bývalém vojenském opravárenském podniku. „Hledáme základní struktury pro rozvoj plnohodnotné městské čtvrti, která se bude rozvíjet další dekády,“ konstatoval Lukáš Grasse.

V dalším bloku představili svůj pohled na urbanismus a rozvojové záměry také zástupci jiných oborů – sociolog Vojtěch Bednář hovořil o utváření veřejných prostranství v souladu s proměnami životního stylu, zahradní architekt Jakub Finger z ateliéru Partero a známý olomoucký sochař Jan Dostál prezentovali konkrétní příklady realizací, které výrazně ovlivnily veřejný prostor i každodenní život v něm v oblasti zeleně či instalace uměleckých děl.

V odpolední panelové diskuzi se na jednom pódiu setkali politici, konkrétně primátor Olomouce Miroslav Žbánek a jeho náměstek Tomáš Pejpek, který je současně i architektem, developer Richard Morávek, zakladatel skupiny Redstone, olomoucký architekt a předseda Sdružení olomouckých architektů a stavitelů Pavel Vrba a Matěj Šišolák, šéfredaktor časopisu ARCHITECT a odborný kurátor. Diskuzi moderoval Martin Novotný, bývalý primátor Olomouce.

Už samo složení hostů umožnilo, aby v diskuzi dostaly prostor názory z různých stran spektra a různých úhlů pohledu. To je také jedním z cílů konference. „Velké projekty musí mít i vysokou míru konsenzu mezi investorem a veřejnou správou. Zajímalo by mě, jak naši hosté vnímají komunikaci a spolupráci mezi klíčovými aktéry právě tady v Olomouci,“ zeptal se Radim Kašpar, ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc a jeden z moderátorů konference. Na to architekt a náměstek primátora Tomáš Pejpek uvedl jako dobrý příklad nadstandardní spolupráce investora s městem zmíněný projekt Nové Velkomoravské. 

Emotivní byla debata o trendu zapojování veřejnosti do diskusí o budoucí podobě měst od územního plánování až po konkrétní záměry výstavby. Developeři se dnes takové záměry snaží s předstihem představovat veřejnosti, což činí zejména prostřednictvím vizualizací a mediálních prezentací. Tato otevřenost s sebou ale nese i určitá rizika. Stává se totiž, že následná neobjektivní diskuze s převahou hlasité negace, jejímž nositelem však může být marginální společenská menšina, může projektu ve finále ublížit. Určitá část investorů pak kvůli obavě z takových negací dokonce projekty raději zveřejňuje co nejméně a nejpozději. „Některá negativní diskuze na sociálních sítích dokáže opravdu poškodit projekt a ublížit architektovi,“ potvrdil architekt Pavel Vrba. „Kritika se u nás snáší i na sebevíc kvalitní díla. Nepochopím, co některé opravňuje třeba ke kritice projektu nejlepší architektky posledního období Zahy Hadid,“ připomněl konkrétní příklad mediálního lynče špičkového architektonického projektu Roman Koucký. „Když zveřejněný projekt kritizují profesionálové z odborného hlediska, je to v pořádku, ale pokud se dostáváme do osobní roviny a rozhodujeme podle kritéria líbí nelíbí, je to podle mě špatně. Má se snad architektura řídit počtem lajků na sociálních sítích?“ přidal developer Richard Morávek. „Se zapojováním veřejnosti do diskuze na urbanistická témata souvisí i míra úrovně takové diskuze. My bychom měli v této souvislosti veřejné mínění kultivovat a zmírňovat polarizaci,“ podotknul v tomto kontextu primátor Olomouce Miroslav Žbánek.

Druhého ročníku konference se zúčastnily desítky hostů, politiků, akademických pracovníků, úředníků, architektů, developerů a například i zástupci sdružení Za krásnou Olomouc. Účastníci se v závěru shodli, že loňský první ročník konference pomohl zakopat některé příkopy, které v minulosti vznikly, a otevřel cestu k dialogu, ve druhém byla vyjádřena naděje, že dialog bude pokračovat ke konkrétní spolupráci na rozvoji města. Nyní je na čase začít připravovat základní ideové zaměření třetího ročníku konference.