KOMENTÁŘ: Fotbal dostal přednost před kulturou. Ministerstvo nemá plán postupného otevírání
Kultura už více než rok čeká na jasnou komunikaci od vlády a společnost nadále strádá. Zatímco fotbalové stadiony v průběhu uplynulého víkendu přivítaly první diváky, na koncerty, do divadla či do kina se veřejnost nadále nedostane. Je to jasný vzkaz od stávající vlády, která má své priority jinde a patrně si není vědoma významu kultury, který přirozeně spočívá v péči o naši mysl.
Nechci kritizovat potřebu uzavírání jednotlivých segmentů ekonomiky v souvislosti s pandemií. Přesto je nutné zmínit, že stávající podoba pandemického zákona mluví o omezení služeb, nikoliv o jejich zákazu, jako je tomu v současné době v nemožnosti návštěvy diváky na kulturních akcích. Mnohem podstatnějším aspektem je ovšem absence plánu pro kulturu. V průběhu února naznačovala jednání mezi profesními organizacemi a ministerstvy kultury a zdravotnictví, že inovovaná verze systému PES konečně přinese jasný plán postupného otevírání kultury. Nestalo se a po výměně ministra jsme se vrátili k balíčkům, které přicházejí nahodile a umožňují plánovat v horizontu týdne či dvou. To bohužel není akceptovatelné třeba pro divadla či filharmonie, neboť nasazení představení do programu je komplexní záležitost a bez dostatečného času pro všechny organizační složky není možné ze dne na den v oblasti živého umění otevřít.
Tyto problémy ovšem netrápí jen segment živého umění. Muzea a galerie v našem kraji patrně otevřou již za týden, ovšem otázkou zůstane, proč až teď? Je návštěva výstavních sálů riziková? Je, při nastavení základních pravidel odstupu, ochrany úst a zejména s možností jednoduché limitace počtu osob na metr čtvereční, něčím, co jsme si museli poslední týdny odpírat? Tyto prostory jsou zejména místem komplementace a ticha, které jsme měly uchránit otevřené zejména v současné vykloubené době. Obavy z přehnané interakce mezi návštěvníky k těmto místům opravdu nepatří – a to na rozdíl od zmiňovaných sportovních stadionů.
Kultura potřebuje jasný plán, což před časem jasně akcentovalo české středisko ITI. Nyní přichází s novou iniciativou Kultura je taky služba. Snaží se upozornit na slabá místa některých stávajících vládních nařízení. Co bylo, bylo, je ovšem nutné nastartovat s kulturní veřejností dialog, který povede k jasné vizi otevření celého kulturního sektoru. Více než kdy jindy si uvědomujeme, že bez kultury zdravá demokratická společnost nemůže fungovat. Na návštěvnících nyní bude, aby svou intenzivní přítomností v kulturních institucích dokázali, že hlad po kultuře není falešný. Je potřeba zacelit ekonomické ztráty a především vrátit kulturní scéně důvěru ve stát, který jim musí poskytnout potřebný rámec pro fungování kultury a umění. Co z toho bude obtížnější, ať posoudí každý sám.
Autorem komentáře je krajský radní pro kulturu a památkovou péči Jan Žůrek. Pracoval jako dramaturg a produkční na festivalech Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Divadelní svět Brno a Divadelní Flora, která se za jeho výrazného přispění stala respektovaným mezinárodním festivalem. V posledních letech se věnoval zejména rozvoji Divadla na cucky, za což získal i cenu města Olomouce.
