Kameny zmizelých připomínají tragické osudy Židů. Město nechá instalovat další
Dalších 13 kamenů zmizelých příští týden ve čtvrtek instalují v ulicích Prostějova. Kolemjdoucím připomenou tragický osud židovských obyvatel města za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Sdělila to Jana Gáborová ze spolku Hanácký Jeruzalém.
Kameny zmizelých Hanácký Jeruzalém spolek ukládá v Prostějově od roku 2019. "Osudy všech zavražděných budou v průběhu ukládání kamenů podrobně připomenuty," uvedla Gáborová. Dosud bylo v různých částech města instalováno šest desítek kamenů zmizelých.
V letošním roce Hanácký Jeruzálem uloží kameny v Prostějově ve spolupráci s opavským spolkem CEBENA – cesta bezmoci a naděje, který se věnuje osudům lidí z tzv. pochodu smrti. "Ten se podařilo podrobně zmapovat opavskému badateli a zároveň předsedovi spolku Vladimírovi Nevludovi. Právě mapování pochodu smrti spojilo práci spolku Hanácký Jeruzalém a CEBENA, a to konkrétně osudem Bedřicha Lamma," uvedla Gáborová.
Lamma se narodil v roce 1930 v Moravské Třebové. Jako osmiletý byl po obsazení pohraničí odvezen do bezpečí k tetě do Prostějova. Odtud byl však, stejně jako další více než tisícovka místních Židů, deportován do Terezína a poté do Osvětimi, odkud se 17. ledna 1945 vydal v silném mrazu na pochod smrti. "Počátkem února dorazil do Mauthausenu. Zde se dočkal osvobození americkou armádou. Na následky vyčerpání však patnáctiletý Bedřich v Mauthausenu zemřel," podotkla Gáborová.
Kameny zmizelých mají velikost dlažební kostky a k přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu obětem holokaustu. Prvních 11 kamenů zmizelých bylo v roce 2019 rozmístěno v několika ulicích Prostějova. Na budově hlavního vlakového nádraží, které bylo v roce 1942 dějištěm transportu více než tisícovky obyvatel města do koncentračních a vyhlazovacích táborů, byla před časem umístěna pamětní deska obětem holokaustu.
V Prostějově žila do druhé světové války století významná židovská komunita. Město se v posledních letech dostalo do hledáčku českých i zahraničních médií kvůli vleklému sporu o pietní úpravu bývalého židovského hřbitova, který byl zničen za německé okupace. Na místě hřbitova, kde stále leží ostatky téměř 2000 židovských obyvatel, je nyní park a parkoviště. Nadace Kolel Damesek Eliezer se v roce 2019 s radnicí po několika letech diskusí dohodla na podobě pietní úpravy místa bývalého židovského hřbitova.
