Integraci zvládají dobře, říkají ředitelé škol po půl roce s dětmi z Ukrajiny
V Olomouckém kraji nastoupilo podle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v letošním školním roce 707 dětí z Ukrajiny. Olomoucký Report zjišťoval, jak se školákům na základních školách daří.
„Někteří žáci přistupují k výuce svědomitě a snaží se naučit česky. Jiným zase chybí motivace a ani po půlročním pobytu v České republice neumí základy jazyka,“ řekl Olomouckému Reportu Pavel Hofírek, ředitel Základní školy Stupkova v Olomouci. „Mnozí rodiče a děti nechtějí v Česku zůstat. Věří, že konflikt brzy pomine a budou se moci vrátit zpět,“ doplňuje.
Základní škola na Stupkově ulici využívá ke komunikaci hlavně online překladače. Škola kromě toho zaměstnává pedagožku, která umí ukrajinsky. „Učitelka se tak může věnovat žákům a rodičům. Proto jsme nemuseli využít služeb tzv. adaptačního koordinátora,“ vysvětluje ředitel s tím, že adaptační koordinátor je zaměstnanec školy, který po dobu prvních týdnů studia pomáhá žákovi v novém prostředí.
Prvně řeč, až pak znalosti
Na základní škole Tererovo náměstí se vzdělává 18 žáků z Ukrajiny. Její ředitel, Jaroslav Hála, hodnotí integraci jako úspěšnou. „Máme pro ukrajinské děti připravené tablety s překladači, snažíme se je začlenit do kolektivu. Na rozdíl od českých dětí je místo známkování hodnotíme slovně,“ přibližuje. Podle Hály by škola měla uprchlíky hlavně učit češtinu. „K čemu jim bude dobré vědět, kdo byl Karel IV., když se ani nedomluví se spolužáky. Ideálně by se měli věnovat pouze studiu jazyka alespoň dva dny v týdnu,“ popisuje Olomouckému Reportu Hála.
Kromě školy se Ukrajinské děti mohou učit česky také v tzv. adaptačních skupinách. V nich se mimo standardní dobu vyučování připravují na pobyt v nové zemi. Důležitým prvkem těchto je duševní zdraví dětí a s tím související zotavení se z prodělaných traumat.
„Adaptační skupiny hodně pomohly. Bohužel se konaly mimo standardní dobu vyučování a účast na nich byla dobrovolná. Spoustu dětí se jich neúčastnilo, ať už z důvodu nemoci nebo nezájmu rodičů,“ říká Hála.
Pomáhá i znalost ruštiny
Ukrajinské děti se vzdělávají i na Základní škole Svatoplukova v olomouckém Řepčíně. Ta navázala spolupráci s nízkoprahovým klubem Podané ruce, který kromě sociálně znevýhodněných rodin pomáhá i těm z Ukrajiny. Kromě toho škola využívá i služeb Univerzity Palackého. „Dochází k nám pravidelně zaměstnanec univerzity, který umí plynule Ukrajinsky. Kromě toho spoustu našich učitelů mluví rusky, což je výhoda, protože většina Ukrajinců ruštině rozumí,“ říká ředitel školy Jiří Vymětal. „Je těžké hodnotit, jak se daří integraci, protože to je individuální otázka na každého žáka. Za mě řeknu, že pro to děláme všechno. Jako škola máme velké zkušenosti s inkluzivním vzděláváním a díky tomu máme výhodu,“ uzavírá ředitel ZŠ Svatoplukova.
V celé České republice bylo v letošním roce přijato na základní školy přes devatenáct tisíc žáků z Ukrajiny. Nejvíce žáků navštěvuje školy v Praze, kam nově chodí 4 117 Ukrajinců. Nejméně dětí se zapsalo do ve Zlínském kraji. Tam nově chodí 611 ukrajinských žáků.
