Důležitá je komunikace a podpora. Bagatelizace emocí je nebezpečná, zdůrazňuje primářka
Sebevražednost v České republice podle nedávné zprávy Národního ústavu duševního zdraví stagnuje, což však neznamená, že by případů ubývalo. V roce 2022 bylo zaznamenáno 1302 případů sebevražd, z toho téměř čtyři pětiny případů tvořili muži. Rizikových faktorů je podle primářky Pavly Vojtové z Psychiatrické nemocnice v Kroměříži hned několik napříč věkovými skupinami, klíčovou roli však podle ní hraje prevence. Psychiatrickou nemocnici v Kroměříži dočasně vede ředitel olomoucké fakultní nemocnice Roman Havlík.
„Rizikové skupiny zahrnují jak mladé lidi, zejména v období puberty, tak starší osoby a ty, kteří trpí psychickými poruchami. Výjimkou však nejsou ani lidé ve středním věku,“ vysvětluje primářka Pavla Vojtová z Psychiatrické nemocnice v Kroměříži. Na jejím primariátu, stejně jako na dalších odděleních nemocnice, je hospitalizována řada pacientů přicházejících po pokusu o sebevraždu nebo s těžkými sebevražednými myšlenkami.
Léčba obvykle v těchto případech zahrnuje kombinaci farmakoterapie, psychoterapie a ergoterapie, tedy pracovní terapie. „Cílem je stabilizace pacienta v rámci komplexní péče, přesun z uzavřeného na otevřené oddělení a posléze návrat do společnosti,“ popisuje s tím, že zásadní je spolupráce s rodinou a blízkými, kteří mohou významně přispět k úspěšné reintegraci pacienta do společnosti. „Ke konci hospitalizace obvykle organizujeme schůzky s rodinami, kde edukujeme, co je pro pacienta důležité. Obecně by se dalo říct, že je to vždy ta podpora a zájem,“ míní a dodává, že právě zájem okolí je také klíčovou součástí prevence sebevražedného jednání.
Nepodceňovat a nezlehčovat emoce
„Je důležité, aby člověk cítil podporu, a to jak v rodině, tak v širším sociálním prostředí. Sebevraždy mohou být zkratovým jednáním v náročných životních situacích, a právě dobré zázemí a vnímavost okolí může hrát zásadní roli v prevenci,“ podotýká. Primární prevence sebevražd podle ní spočívá ve včasné identifikaci varovných signálů, jako jsou změny chování, deprese, úzkosti nebo problémy se spánkem.
„Sebevražedné myšlenky se mohou objevovat i u dětí a mladistvých, proto je potřeba dbát na jejich duševní zdraví a v případě potřeby okamžitě vyhledat odbornou pomoc. Klíčem k prevenci je otevřená komunikace a podpora, která umožní jedinci cítit, že není sám, a že má kolem sebe lidi, kteří mu chtějí pomoci a nebagatelizují jeho emoce,“ zakončuje. Na problematiku sebevražd upozorňuje i Světový den prevence sebevražd, který připadá právě na dnešek, 10. září 2024. Na podporu prevence vznikl web sebevrazdy.cz, který poskytuje pomoc jak osobám s myšlenkami na sebevraždu, tak těm, kdo mají obavy o své blízké.
