Přerovsko a Litovelsko volí senátora. Druhé kolo má jedno důležité pravidlo
Zatímco co komunální volby jsou již minulostí a domlouvají se koalice, senátní volby čeká tento víkend druhé kolo. V okrsku číslo 63 Přerov a číslo 66 Litovel se půjde k urnám opět v pátek a sobotu, kdy se rozhodne o tom, kdo za tento okrsek usedne na dalších 6 let v Senátu České republiky.
Druhé kolo senátních voleb se uskuteční tento víkend. Stejně jako u těch komunálních mohou voliči přijít do volebních místností v pátek 16. října od 14 do 22 hodin. Kdo nemůže v pátek, může přijít v sobotu 17. října od 8 do 14 hodin, kdy se volební místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.
I pro druhé kolo senátních voleb platí možnost, že volič může volit s voličským průkazem. Svůj hlas může odevzdat jen v jiném okrsku, ale ve svém volebním obvodu.
Pokud vám do schránek nepřišly volební lístky, není důvod k obavám. Na druhé kolo se totiž lístky neroznáší jako v prvním kole, ale volič je dostane až ve volební místnosti spolu s obálkou, která má pro druhé kolo šedou barvu.
Pro prokázání se ve volební místnosti stále platí ta samá pravidla, je tedy nutné předložit platný občanský průkaz, cestovní pas nebo eDoklad.
Hlasování v senátních volbách je poté jednoduché. Žádná velká plachta a žádné křížkování. Stačí jen vložit do obálky hlas vybraného kandidáta a vhodit ji do urny. Pozor na to, aby byl v obálce jeden lístek, jinak je hlas neplatný.
Při volbách voliči vybírají z kandidátů, které navrhnou různé politické strany, hnutí, nebo jejich koalice nebo z kandidátů nezávislých. Kandidát, který získá více než 50 % hlasů, je zvolen senátorem. Pokud žádný kandidát nezíská přes 50 % hlasů, koná se druhé kolo voleb, kam postupují první dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Vítězem druhého kola se stává kandidát, který získá více hlasů.
A kdo vlastně bude usilovat o hlasy voličů ve dvou krajských okrscích?
V Litovli to bude souboj Marek Ošťádal (24/7) proti Martinu Škurkovi (ANO). V okrsku Přerov svede boj o Senát Jakub Navařík (ODS) a Petr Vrána (ANO).
Co se volební účasti týče, senátní volby jsou u voličů ty méně oblíbené. V letošním prvním kole byla účast v celé ČR 43,31 %. V obvodu Litovel dosáhla účast 40,01%, v obvodu Přerov zase 41,59%. Při minulých volbách, které se konaly v roce 2024, byla účast takřka mizivá. V 1. kole byla účast 30,47%, ve druhém pouhých 17,54%. Z Olomouckého kraje se tehdy volilo v okrscích Prostějov a Šumperk.
Senátorem může být zvolen občan ČR, kterému je nejméně 40 let. Ve volbách může kandidovat i senátor, kterému končí mandát, takže pokud dostane důvěru občanů, může ve své práci pokračovat i po více období. Každý zvolený senátor obdrží osvědčení od Státní volební komise o řádném a právoplatném zvolení a na první schůzi Senátu, následující po volbách, složí senátorský slib.
V případě uvolnění nebo neobsazení některého místa se konají pro příslušný obvod doplňovací volby, ty se konají v případě smrti nebo rezignace dosavadního vykonavatele mandátu. Důvodem pro jejich konání je také nezpůsobilost držitele mandátu k vykonávání funkce.
V Senátu zasedá 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé 2 roky je obměněna třetina Senátu.
