Názory: O koloběžkách a lidech. Co řešíme i po dvou letech?
Jaro pomalu přichází a provozovatelé i uživatelé elektrokoloběžek začínají vystrkovat růžky. Vedení města i strážníci městské policie v minulosti řešili množství stížností týkajících se koloběžek a jejich provozu. Opravdu se koloběžkáři, vedení města a provozovatelé koloběžek neshodnou na jasných pravidlech? Nebo si vystačíme pouze s lidskou ohleduplností a respektem? Řešením by mohla být nová městská vyhláška.
Sdílené koloběžky fungují v Olomouci téměř dva roky. Za tu dobu si našly své věrné přívržence i odpůrce. Proto se vedení města na začátku minulého léta rozhodlo, že v rámci bezpečnosti a bezproblémového fungování této mobility zavede některá opatření.
Cesta zákazů nebo zdravého rozumu a zodpovědnosti?
Omezení vysoké rychlost v parcích je jedním ze zásahů města. Koloběžkám byla snížena maximální rychlost ve Smetanových i Bezručových sadech na zhruba 10km/h. „Městská policie nemá kapacity pokutovat každou takovou jízdu, tak nám alespoň snížení rychlosti v těchto problematických lokalitách přijde jako dobrý návrh," vysvětluje náměstek primátora Matouš Pelikán.
Co ale potom kola nebo jiné chytré dopravní prostředky, které dosahují srovnatelné rychlosti a nelze je tímto způsobem regulovat? Opravdu společnost dospěla do bodu takové nedbalosti, kdy jsou takové regulace potřeba? Z vlastní zkušenosti vím, že domluvit se s někým na pozemní komunikaci není problém, musí se ale chtít a myslet i na toho druhého. Je na nás, co si vybereme a jakou cestou se vydáme.
Infrastruktura Olomouce a „koloběžkáři“
Dalším problémem toho rozkolu mezi obyvatelstvem může být stav a rozvoj infrastruktury v Olomouci. Menší města jako Olomouc, Pardubice či Hradec Králové nejsou připravena na vymoženosti typu chytrá koloběžka či hoverboard. Silnice a chodníky počítají pouze s auty, koly a chodci. Příkladem může být křižovatka na ulici Komenského. Její přejetí se může zdát téměř jako sebevražda. Město sice v minulých dobách mocně investovalo do cyklostezek, ale zdá se, že je to pořád málo.
Vedení města samozřejmě nemůže za vše, na vině jsou i samotní uživatelé koloběžek. Již několikrát omílaná jízda po chodníku, sluchátka v uších, kapuce na hlavě a jede se - hlava nehlava. Několikrát jsem byl svědkem toho, jak zpoza rohu vysokou rychlostí vyjela koloběžka jako by se nechumelilo. I užívání silnic těmito jedinci je někdy diskutabilní. V tomto případě je potřeba se zamyslet a hlavně předvídat. Nesmíme zapomenout, že na silnicích a chodnících nejsme sami.
(Ne)parkování a nebezpečí úrazu pro hendikepované
Kapitola sama o sobě je parkování koloběžek. Uživatelé koloběžky nechávají i na místech, která jsou poté nebezpečná pro starší, či hendikepované lidi. „Stává se, že jsou odložené někde na trávě nebo uprostřed cesty, problematická je i jízda po chodníku," přiznal Pelikán. S tímto problémem se potýkají hlavně zrakově postižení nebo vozíčkáři, jejich situace však dosud nebyla projednávána. „Přiznám se, že v tomto duchu jsme ještě nic neprojednávali. Teď řešíme předzahrádky, takže koloběžky nebyly na pořadu dne", informuje Zuzana Znojilová z TyfloCentra, které se tomuto tématu věnuje.
Spása v podobě nové vyhlášky?
Město Olomouc není první, které problémy s užíváním koloběžek musí řešit. V Hradci Králové měli radní obdobné komplikace a zdá se, že řešení je na světě. Řeč je nové vyhlášce, která provozovatelům elektrokoloběžek přikazuje platit poplatek za parkování. Za kola a koloběžky s přídavným elektromotorem se budou za každý zabraný metr čtvereční platit denně tři koruny.
„Něco se chystá, ale je to předčasné. Nemůžu nyní veřejnosti sdělit co, ale do konce března by mělo být hotovo. Je to stále v jednání," konstatuje Stanislav Losert, koordinátor cyklistické dopravy města Olomouc. Tak snad se dočkáme na konci března. Jaro se kvapem blíží a elektrokoloběžky už jsou za rohem.
