Názory: O koloběžkách a lidech. Co řešíme i po dvou letech?

Jaro pomalu přichází a provozovatelé i uživatelé elektrokoloběžek začínají vystrkovat růžky. Vedení města i strážníci městské policie v minulosti řešili množství stížností týkajících se koloběžek a jejich provozu. Opravdu se koloběžkáři, vedení města a provozovatelé koloběžek neshodnou na jasných pravidlech? Nebo si vystačíme pouze s lidskou ohleduplností a respektem? Řešením by mohla být nová městská vyhláška.

Reklama
Reklama

Sdílené koloběžky fungují v Olomouci téměř dva roky. Za tu dobu si našly své věrné přívržence i odpůrce. Proto se vedení města na začátku minulého léta rozhodlo, že v rámci bezpečnosti a bezproblémového fungování této mobility zavede některá opatření.

Cesta zákazů nebo zdravého rozumu a zodpovědnosti?

Omezení vysoké rychlost v parcích je jedním ze zásahů města. Koloběžkám byla snížena maximální rychlost ve Smetanových i Bezručových sadech na zhruba 10km/h. „Městská policie nemá kapacity pokutovat každou takovou jízdu, tak nám alespoň snížení rychlosti v těchto problematických lokalitách přijde jako dobrý návrh," vysvětluje náměstek primátora Matouš Pelikán.

Co ale potom kola nebo jiné chytré dopravní prostředky, které dosahují srovnatelné rychlosti a nelze je tímto způsobem regulovat? Opravdu společnost dospěla do bodu takové nedbalosti, kdy jsou takové regulace potřeba? Z vlastní zkušenosti vím, že domluvit se s někým na pozemní komunikaci není problém, musí se ale chtít a myslet i na toho druhého. Je na nás, co si vybereme a jakou cestou se vydáme.

Infrastruktura Olomouce a „koloběžkáři“

Dalším problémem toho rozkolu mezi obyvatelstvem může být stav a rozvoj infrastruktury v Olomouci. Menší města jako Olomouc, Pardubice či Hradec Králové nejsou připravena na vymoženosti typu chytrá koloběžka či hoverboard. Silnice a chodníky počítají pouze s auty, koly a chodci. Příkladem může být křižovatka na ulici Komenského. Její přejetí se může zdát téměř jako sebevražda. Město sice v minulých dobách mocně investovalo do cyklostezek, ale zdá se, že je to pořád málo.

Vedení města samozřejmě nemůže za vše, na vině jsou i samotní uživatelé koloběžek. Již několikrát omílaná jízda po chodníku, sluchátka v uších, kapuce na hlavě a jede se - hlava nehlava. Několikrát jsem byl svědkem toho, jak zpoza rohu vysokou rychlostí vyjela koloběžka jako by se nechumelilo. I užívání silnic těmito jedinci je někdy diskutabilní. V tomto případě je potřeba se zamyslet a hlavně předvídat. Nesmíme zapomenout, že na silnicích a chodnících nejsme sami.

(Ne)parkování a nebezpečí úrazu pro hendikepované

Kapitola sama o sobě je  parkování koloběžek. Uživatelé koloběžky nechávají i na místech, která jsou poté nebezpečná pro starší, či hendikepované lidi. „Stává se, že jsou odložené někde na trávě nebo uprostřed cesty, problematická je i jízda po chodníku," přiznal Pelikán. S tímto problémem se potýkají hlavně zrakově postižení nebo vozíčkáři, jejich situace však dosud nebyla projednávána. „Přiznám se, že v tomto duchu jsme ještě nic neprojednávali. Teď řešíme předzahrádky, takže koloběžky nebyly na pořadu dne", informuje Zuzana Znojilová z TyfloCentra, které se tomuto tématu věnuje.

Spása v podobě nové vyhlášky?

Město Olomouc není první, které problémy s užíváním koloběžek musí řešit. V Hradci Králové měli radní obdobné komplikace a zdá se, že řešení je na světě. Řeč je nové vyhlášce, která provozovatelům elektrokoloběžek přikazuje platit poplatek za parkování. Za kola a koloběžky s přídavným elektromotorem se budou za každý zabraný metr čtvereční platit denně tři koruny.

„Něco se chystá, ale je to předčasné. Nemůžu nyní veřejnosti sdělit co, ale do konce března by mělo být hotovo. Je to stále v jednání," konstatuje Stanislav Losert, koordinátor cyklistické dopravy města Olomouc. Tak snad se dočkáme na konci března. Jaro se kvapem blíží a elektrokoloběžky už jsou za rohem.

Reklama
Reklama

Související

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC 
    O změnách v parkovací politice na území města Olomouce se v posledních dnech hodně mluví. Změny, které se chystají, nemají pozitivní ohlasy. Vyjádřila se také Komise městské části Olomouc-střed. Změny vůči rezidentům kvituje, navrhuje však kompromis pro návštěvníky města. Více.
  • KARLOVA STUDÁNKA 
    Horské lázně Karlova Studánka se radují z obnoveného kina. Filmy se promítají v Hudební hale. Promítače dělá Josef Seifert mladší, syn promítače původního kina. O svou funkci se se svým tatínkem dělí. Více.
  • HRANICE 
    V Hranicích se můžou pochlubit hned dvěma stavbami roku. Jednu ze staveb podpořilo samotné město Hranice, investorem druhé je Parkovací dům Sodovkárna. O které stavby jde? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Červenec býval v Olomouci rekordní. Letos porodnice přivítala 146 dětí
    Společnost

    Červenec býval v Olomouci rekordní. Letos porodnice přivítala 146 dětí

    Právě si připomínáme Světový týden kojení. Ten zdůrazňuje, že podpora maminek v prvních dnech života jejich dětí je jednou z nejlepších investic do budoucnosti. Právě proto se červencové statistiky nově narozených miminek ujaly laktační sestry z olomoucké porodnice.  

  • Vrchní soud v Olomouci zrušil rozsudek v lihové kauze celníků, případ vrátil do Zlína
    Krimi

    Vrchní soud v Olomouci zrušil rozsudek v lihové kauze celníků, případ vrátil do Zlína

    Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil dnes ČTK mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.

  • Brouk z barmského jantaru překvapil. Na objevu se podílela i Univerzity Palackého
    Společnost

    Brouk z barmského jantaru překvapil. Na objevu se podílela i Univerzity Palackého

    Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu. Nově popsaný druh Icaroramus perisi byl vybaven světelným orgánem na zadečku i mimořádně složitými tykadly, která mu sloužila jako jakýsi chemický radar. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B.

  • Tmavá skla mohou dětem uškodit. Lékaři z Přerova radí, jak vybírat
    Zdraví

    Tmavá skla mohou dětem uškodit. Lékaři z Přerova radí, jak vybírat

    Tráví vaše děti čas venku? A mají dostatečnou ochranu před sluníčkem? Často se zapomíná například na sluneční brýle. Přestože jsou sluneční paprsky pro správný vývoj zraku důležité, jejich nadměrné působení může oči poškodit. Dětský zrak je navíc nutné chránit poměrně specificky. Radí lékaři z přerovské nemocnice.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama