Stracené Ráj je hanácká kapela, kterou není třeba v domácím regionu představovat. Vystupuje už od roku 1993, ale příští rok ji čeká pauza. O minulosti, uplynulé sezoně i plánech do budoucna nám pověděl frontman kapely Marek Ošťádal.
Marku, Stracené Ráj má za sebou 31. koncertní sezonu. Jak byste ji zhodnotil? Máte po tolika letech ještě chuť do hraní?
Jj, chôť bê bêla. Sice leta přêbévajó, ale koncertê só jakymsê filtrem na starosti běžnyho žêvota a ten je potřeba f každym věkô. Rozdávat radosť a bavit lêdi člověka obohacôje a přênáši do jisté mirê ê tôze přijemny ôspokojeni.
Jak moc se v průběhu let proměnilo obsazení kapely?
Hodně. Složeni kapelê se měnilê asi po každé desce, takže minimálně 4x. Každá deska je tym pádem rochô jiná a furt to tak má svuj vyvoj. Je potřeba si ôvědomit, že Stracené Ráj fungôje na amatérské urovni a ê gdêž za koncert se nejaká korôna přêkotóli, je tadê eště hromada hodin na zkôšebně a do teho běžné žêvot – zaměstnáni, rodina, práca na barákô, na zehradě… Je to cely hodně časově náročny a to pochopitelně neni pro každyho. Na drôhó stranô aji ten pomêslné „uspěch“ muže nekemô zamotat hlavô a toš občas nastanó chvile, gdê se věcê začnó vêvijet jináč…
Vy sám jste od roku 2020 senátor Parlamentu České republiky za obvod č. 66 Olomoucko. Dá se dohromady zkoordinovat práce politika a hudebníka?
Jak sem zminil ten filtr na starosti, toš tadê to plati násobně. Je super se s lêďma potkávat v neformálni přátelské rovině, kdê politika nikeho nezajimá. Dêckê řikám, že senátor je práca jak každá jiná. Docela mě vadi, kdêž mě občas moderátor na festivale přêvitá jako senátora. Proč třeba neřekne, že Milan je vyborné podlahář, Saša skvělé učitel hudbê, Lukáš šêkovné lakyrnik a Koodl zase voják. Fšecko só to rovnocenny profese a fšeckê dó zmrvit sténě tak jak dělat dobře…
Občas hrajete i mimo region Hané. Nepřemýšleli jste, že byste někdy začali zpívat i v klasickém českém jazyce, nikoliv v hanáckém nářečí? Dokázali byste tak pravděpodobně zacílit na širší publikum.
Nigdá nám moc o slávô nešlo. Hudbô smê dêckê dělalê spiš pro radosť a ê ten marketing, keré s tym bêl dêckê spojené bêl spiš gvulêvá temô nářeči, než gvulê kapelê. Na drôhó stranô vemte, kolêk je tadê kapel, co zpivajó českê, ale hanácké bigbit dělá jenom Stracené Ráj.
Letos Vás posluchači mohli živě slyšet na nějakou dobu naposledy. Stracené Ráj nemá příští rok v plánu koncertovat. Proč tomu tak je?
Jak ôž sem zminil, čas je to, čeho máme némiň. Posledni deska vêšla v rokô 2016, takže bê si zaslóžêlo se zase rozhópat a vêdat neco novyho. Nejaky drobkê ôž na světlo světa vêskočêlê, ale chce to neco pořádnyho. Pisničkê só složeny a fčêl chêbi zajit do studia a dotahnót to. Céda ôž só zastarali, tak vênde asi vinil. Eště před tym bêsmê ale chtělê jak se slôši na dnešni dobô, pěkně po jedné to s klipem vêpóštět mezê lêdi, abê si to muhlê náležitě ôžêt. Proto teda ta pauza…
Jak bude nová deska vypadat, dokážete ji posluchačům přiblížit? Nebo je to ještě celé v počáteční fázi?
Asi bôde trochô rokověši, než tê předešly, ale nemosite se bát, tak jak dêckê to bôde žánrové maglajs, takže snaď to přênde poslôchačum k dôhô a každé si tam neco nande.
Je něco, co by chtěl Stracené Ráj vzkázat fanouškům?
Ať mlovijó a spivajó hanáckê, dêť to nářeči je tak hezky. Děkôjem za to že chodite na koncertê, že s nama zpiváte a že se na nás pod pódiem ôsmiváte, to je ta néhežči odměna za tô našô prácô…
