Dětem z Ukrajiny se v Olomouci líbí. Maminky se strachem sledují zprávy z domova
Zcela spokojené jsou čtyřletá Líza i osmiletá Uljana, když si s tetou Míšou neboli sociální pracovnicí Michaelou Vytřísalovou kreslí v kuchyňce. Jejich mámy ale působí mnohem méně klidným dojmem. Rodiny, které jsou na útěku z válečných zón na Ukrajině, teď tráví čas v různých zařízeních v Olomouci.
„Dnes je u nás jednadvacet klientů z Ukrajiny. Počty se mění, protože většina z nich je u nás většinou jednu nebo dvě noci, odpočinou si a pokračují dál do dalšího ubytování,“ vysvětluje Marie Zavadilová, vedoucí azylového domu. V minulých dnech bylo klientek i více, jenže právě dnes se kapacita pro ukrajinské uprchlíky mírně snížila, protože dům v Holečkově ulici současně poskytuje azyl i domácím ženám a matkám v nouzi. Právě pro případ, že by zdejší sociální pracovnice nezvládaly péči o takové množství lidí, má odbor sociálních věcí magistrátu dohodu s dobrovolnickými organizacemi o případné výpomoci. Zatím ale kmenoví zaměstnanci azylového domu zvládají vše sami.
I když jde v případě ukrajinských žen a dětí o krátkodobý pobyt, věnují se jim sociální pracovnice naplno, aby se zde cítily v bezpečí a odpočinuly si od stresů z války a strachu o život. „S dětmi si hrajeme, malujeme i povídáme, ty malé jsou většinou bezstarostné,“ říká sociální pracovnice Michaela Vytřísalová, která při komunikaci s dětmi používá středoškolskou ruštinu. Holčičky Líza a Uljana, s nimiž si kreslí, vypadají opravdu bezstarostně.
Jejich matky ale působí velmi unaveným dojmem. „Sledují, co se děje u nich doma, mají za sebou těžkou cestu, veselo jim není,“ potvrzuje Marie Zavadilová. V azylovém domě jim poradí i poskytnou základní materiální pomoc, jako třeba oblečení. „Přicházejí k nám s batohem nebo taškami, mají na sobě zimní oblečení a s sebou teplou deku, chybí jim ale třeba prádlo a spousta dalšího,“ dodává Marie Zavadilová.
Některé z žen, které zůstanou delší dobu v Olomouci, si zde již také hledají práci. Například babička Lízy před válku pracovala v olomoucké čokoládovně Zora – Nestlé, Lízina maminka teď do továrny rovněž nastupuje. Jiní ale práci zatím neřeší, protože ještě ani netuší, kde budou v příštích dnech.
Azyl v Olomouci poskytuje také městské evakuační středisko na Tererově náměstí. V úterý v noci sem dorazilo pětadvacet žen s dětmi. Jedna maminka se pak přestěhovala do Holečkovy ulice, další odjely ve středu do Prahy, devět žen zůstává na Tererově náměstí.
Magistrát zřídil stálé služby, takže s ubytovanými lidmi je v evakuačním středisku vždy někdo z úředníků a také někdo z dobrovolných hasičů. „Včera jsme pro ně uspořádali prohlídku centra Olomouce, dnes jedou na prohlídku zoologické zahrady,“ říká zástupce vedoucího odboru ochrany olomouckého magistrátu Aleš Vysloužil. Také zde se snaží, aby byla situace válečných uprchlíků v Olomouci co nejvíce snesitelná.
