Chci protlačit univerzitní hokej na stadion do Olomouce, říká sportovní ředitel HC UP Miroslav Janošek

Mirku, ty nejsi v univerzitním celku tak úplný nováček, než ale objasníme tvou cestu z pozice hráče na pozici sportovního ředitele, pojďme zavzpomínat na tvé začátky s univerzitním hokejem. Jak ses vůbec poprvé dostal k HC UP?

Když jsem přišel v roce 2017 do Olomouce, univerzitní hokej se na naší univerzitě právě rodil. Nikoho z realizačního týmu, ani budoucích spoluhráčů, jsem neznal, ale ohromně mě ta myšlenka lákala. Poslal jsem tedy přihlášku na historicky první tryout a týmovou schůzi. No a od té doby uběhlo pět let a u týmu jsem stále. Přes počáteční „bolesti“ se tým ohromným úsilím všech zainteresovaných přeměnil z party studentů, kteří chtějí hrát hokej na plnohodnotný a fungující klub.

Říkáš, že ses do Olomouce přesunul v roce 2017, co tehdy stálo za volbou právě olomoucké univerzity?

Po maturitě a úspěšných přijímačkách jsem se rozhodoval mezi žurnalistikou v Brně a Fakultou tělesné kultury v Univerzity Palackého v  Olomouci. Ačkoli, shodou okolností ,v současné době trávím polovinu svého času v Brně, jsem hrozně rád, že jsem si před lety vybral pro studium právě Olomouc. Zamiloval jsem se do ní a chtěl bych v ní žít i po dokončení studia. Každopádně, po roce a půl studia na Fakultě tělesné kultury, jsem se rozhodl přidat si ještě studium žurnalistiky na filozofické fakultě. I když mě oba obory poměrně baví, tohoto rozhodnutí zpětně lituji. Vrátit se už však nedá, a tak se letos s chutí poperu se státnicemi, nebo spíš státnice semnou (směje se).

V olomouckém univerzitním celku jsi působil, jak jsme už nastínili, jako hráč. Co se přihodilo, že jsi s aktivním hraním skončil? Ještě v přípravě na teď již pro Olomouc minulý ročník, jsi ještě odehrál utkání proti MUNI.

V určitém období na podzim minulého roku jsem se musel zastavit a určit si priority. Těmi jsou pro mě dokončení studia, udržení si svého zaměstnání, ve kterém jsem spokojený a má přítelkyně, která aktuálně studuje v Brně. Abych vše časově zvládal, musel jsem bohužel svou hokejovou kariéru ukončit. V létě to ještě vypadalo nadějně, stíhal jsem trénovat i odehrát jeden zápas. Začátek semestru do toho však hodil vidle a byl konec. Hokej musel stranou.

Jak dlouho jsi tedy v týmu aktivně působil? Co přinesla kariéra hráče v HC UP, jaké si odnášíš zkušenosti a zážitky.

Jak jsem na začátku rozhovoru zmínil, aktivním hráčem jsem byl od roku 2017 do léta roku 2021. Do posledních sezony a půl ale zasáhl covid, nebylo to tedy úplně ono.

Zážitků mám nespočet. Mnoho z nich paradoxně vzniklo z dob, které byly pro náš klub a hráče nejtěžší. Například když jsme jezdili na zápasy dodávkami a sami si je řídili. A samozřejmě mám taky moře zážitků, které jsou nepublikovatelné. Prošel jsem si ve svém životě řadou týmů a klubů v několika sportech, univerzitní hokejový tým Univerzity Palackého mi ale dal něco víc než všechny ostatní. I proto jsem vzal pomyslnou hozenou rukavici, a i proto dnes odpovídám na tyto otázky.

Jak došlo k tomu, že jsi se stal sportovním ředitelem klubu? Myslel sis někdy, ze bys takovouto pozici, v klubu, kde jsi s univerzitním hokejem přišel poprvé do styku, zastával? 

Jasně, že jsem si už párkrát za ty roky říkal, že bych to měl dělat, protože bych to dělal lépe. Kdo si to nikdy o žádné vedoucí pozici nemyslel, ať po mně hodí kamenem. A teď, když mám šanci to ukázat, jsem poněkud neklidný (směje se).

Ne, vážně, jsem rád a poctěn, že se Dominik Pudelka a Honza Kršiak rozhodli oslovit s nabídkou zrovna mě a budu se snažit je a všechny ostatní nezklamat.

Co přesně spadá do tvých kompetenci – co takový sportovní ředitel vlastně dělá, za co je zodpovědný, co má přesně na starosti?

Před nedávnem skončila sezóna, nyní jsme ve fázi jejího uzavření a následně si s Dominikem Pudelkou sedneme a nastavíme si přesně všechny procesní záležitosti, abych byl stoprocentně zasvěcen do fungování klubu.

Až budu znát všechny potřebné informace, začnu skládat realizační tým pro příští sezónu a společně poté budeme rozjíždět přípravu následujícího ročníku. Zaměřit bych se chtěl také na rozšíření komunikace se sponzory, univerzitou a městem Olomouc. Za osobní cíl si kladu zejména protlačení univerzitního hokeje na zimní stadion do Olomouce. Myslím, že si to zaslouží.

Co bys chtěl ze své nově nabyté pozice přinést do týmu? Čím mužstvo obohatíš? Na co se můžeme těšit?

Odpovědi na tuto otázku se zkusím diplomaticky vyhnout, mohla by totiž snadno sklouznout ke slibům, a to úplně nechci. Pokusím se ale ve svém působení využít toho, že jsem v klubu od jeho počátku a prošel jsem si s ním jako hráč všemi strastmi i slastmi.

Chtěl bych z klubu vytvořit ještě lépe fungující celek, než je nyní. Klub ve kterém každý jeho člen, mnou a realizačním týmem počínaje a posledním hráčem konče ví, že nikdo pro nikoho nepracuje. Že to všichni děláme ve svém volném čase proto, že nás to baví a rádi tomu věnujeme svou energii. Pokud si tohle všichni uvědomíme a budeme tvrdě pracovat, jsem přesvědčen o tom, že nám budou odměnou skvělé výsledky.