Chceme přátelskou porodnici otevřenou všem, říká přednosta Klát

Jeho medicínským oborem je onkogynekologie, za svůj hlavní manažerský úkol si však uložil pozvednutí úrovně olomoucké porodnice a tím i počtu dětí zde narozených. Od 1. července 2024 je přednostou Porodnicko-gynekologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc doc. MUDr. Jaroslav Klát, Ph.D. V čele jedné z největších klinik nemocnice vystřídal prof. MUDr. Radovana Pilku, Ph.D., který pracoviště vedl bezmála šestnáct let.

Reklama
Reklama

„Mám k tomuto regionu a olomoucké gynekologii velký vztah, narodil jsem se ve Šternberku a vystudoval jsem Lékařskou fakultu Univerzity Palackého. Vést Porodnicko-gynekologickou kliniku Fakultní nemocnice Olomouc je pro mě velká výzva,“ říká docent Klát, donedávna vedoucí lékař onkogynekologického oddělení a současně statutární zástupce přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.

A jak vnímá své nové působiště po bezmála čtvrtroce v jeho čele? „Musím říct, že jsem tady našel zajímavý kolektiv převážně mladých lidí s velkým potenciálem pro další rozvoj pracoviště. Jsou velmi natěšeni něco pro něj udělat, jen je potřeba jim dát určitý směr a společný cíl. Zároveň nám trochu chybí starší generace lékařů, která je pro správný chod celého organismu rovněž potřebná,“ řekl přednosta kliniky.

Přestože je sám odborností onkogynekolog, za svůj prioritní manažerský cíl v pozici přednosty si klade vylepšení obrazu a s tím související výkonnosti olomoucké porodnice. „Když to řeknu úplně konkrétně, tak za svůj prvotní úkol považuji napravení vztahů s registrujícími gynekology coby poskytovateli primární péče v našem oboru. Chci, aby naši kliniku vnímali jako svého druhu přátelskou servisní organizaci, což se promítne také v tom, že nám sem budou beze zbytku doporučovat nastávající maminky k porodu. Přeji si, aby i samotné rodičky měly stejný dojem, tedy že jsme porodnice určená skutečně všem, nejen komplikovaným kritickým případům. Musíme se trochu oprostit od doktorského vnímání porodu, protože většina miminek přichází naštěstí na svět zdravá a bez komplikací. V tomto máme ještě hodně rezervy, ale postupně je i díky nadšení a pozitivnímu přístupu našich porodních asistentek odstraňujeme,“ potěšilo Kláta.

Za úspěch v tomto směru považuje přednosta kliniky postupný rozvoj centra porodní asistence. „Nesmíme se bát takových zdánlivých detailů, jako jsou třeba nabídky porodního gauče, aromaterapie či vertikálních porodů. Samozřejmě si musíme nadále udržet nejvyšší odborný status, ale zároveň být také rodinným typem porodnice, téměř něčím jako hotelem pro maminky. Je třeba si uvědomit, že porodnost v naší republice byla v roce 2008 zhruba na čísle 120 tisíc porodů a vloni to bylo už jen kolem 90 tisíc. Z tohoto pohledu i náš pokles z přibližně 2500 porodů ročně na dnešních ani ne 2000 je sice přirozený, ale musíme dělat vše pro to, abychom tento trend zastavili. Nyní rodí slabé ročníky žen z devadesátých let, které navíc ne vždy touží po dítěti jako po svém životním cíli, takže se klidně můžeme celorepublikově dostat někam k číslu 70 tisíc porodů za rok. V takové situaci musíme stát opravdu o každou nastávající maminku,“ zdůraznil docent Klát.

V jeho úsilí porodnickému týmu FN Olomouc významně pomáhá velká rekonstrukce porodních sálů, jež byla nedávno ve více než sto let starém sídle kliniky ukončena. „Jsem za to velmi rád, protože to byla skutečně komplexní rekonstrukce, která naše porodní sály posunula do současné moderní doby. Před jejím započetím byl stav velmi neutěšený, nyní je to tam moc hezké. Další významné změny v našem stávajícím pavilonu už asi neproběhnou a my všichni s nadějí vyhlížíme chystanou výstavbu nového sídla kliniky. Viděl jsem stavební plány, které jsou opravdu velkorysé a po jejich realizaci bychom tu měli mít nejmodernější porodnici v celé České republice,“ vysvětlil přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc.

A jaké jsou jeho osobní ambice v pracovní oblasti? „Jako onkogynekolog bych rád docílil toho, abychom co nejdříve dosáhli na evropskou akreditaci pro léčbu rakoviny děložního čípku, která by nás posunula mezi přední centra nejvyššího typu u této diagnózy,“ uzavřel přednosta

Reklama
Reklama

Související

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • JESENÍK 
    V pondělí odstartovala kompletní obnova ve Fučíkově ulici. Jedná se o opravy lokality po podzimních povodních z roku 2024. S opravami jsou spojené i uzavírky. Jaké?
  • MOHELNICE 
    Historická brána ve Smetanově ulici si na svojí rekonstrukci počká. Termín opravy se posunul až na jaro příštího roku. Nepřihlásila se totiž žádná firma, která by o práci projevila zájem. Více.
  • MOHELNICE 
    Dva dřevěné stánky zmizí z náměstí Svobody v Mohelnici. Radnice vyslyšela autora současné podoby centra města, který s nimi nikdy nesouhlasil. Podle vyjádření se stánky k centru nehodí. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova
    Lifestyle
    Společnost

    Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova

    Pohodový cyklovýlet krásnou přírodou, převážně z kopce a s možností zvolit si kratší nebo delší variantu. Takový je další tip na cestu po Jantarové stezce, která cyklisty zavede z Drahanské vrchoviny směrem na Prostějovsko. Podle krajského koordinátora cykloturistiky Jana Machovského je trasa vhodná i pro rodiny. Víc o ní promluvil v rozhovoru Lukáše Kobzy pro Radio Haná.

  • Highlighty týdne: Žně v Olomouckém kraji skončily, spadla větrná elektrárna
    Společnost

    Highlighty týdne: Žně v Olomouckém kraji skončily, spadla větrná elektrárna

    Je tu neděle a my pro vás máme pravidelnou rubriku Highlighty týdne. Představíme témata, která patřila mezi největší a nejčtenější za uplynulý týden.

  • Z polí budou louky a pásy stromů. Olomouc promění krajinu za městem
    Společnost

    Z polí budou louky a pásy stromů. Olomouc promění krajinu za městem

    Olomouc nebude zelenější jen ve svých ulicích a parcích. Nové stromy, keře a louky postupně přibydou také v krajině za městem. Na pozemcích, které město v minulosti využívalo pro intenzivní zemědělské hospodaření, vznikají nové prvky územního systému ekologické stability. Výsadby se týkají především Černovíra, Chválkovic a Nemilan.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama