Arcibiskupství opravuje část chrámu ve Šternberku, stát to bude 67 milionů korun
Arcibiskupství olomoucké se pustilo do rozsáhlé opravy chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku na Olomoucku. Dělníci do poloviny roku 2028 postupně rekonstruují přístupové schodiště, prostor před kostelem včetně opěrných zdí i průčelí chrámu, který patří mezi šternberské dominanty. Rekonstrukce si vyžádá investici 67 milionů korun, část nákladů pokryje evropská dotace. Novinářům to dnes řekla Šárka Brantalová ze stavebního oddělení olomoucké arcidiecéze.
Dělnici se nyní zaměřili na opravu monumentálního schodiště na přístupové trase do chrámu. "Od podzimu bude souběžně s tím probíhat oprava průčelí, která zabere zhruba rok," uvedla Brantalová.
Průčelí chrámu bylo naposledy opraveno v 70. letech minulého století a už je značně zchátralé, přibližně ve stejnou dobu řemeslníci rekonstruovali i kamenné přístupové schodiště.
Díky rekonstrukci chrámu bude otevřena veřejnosti dosud nepřístupná levá věž. Nové vyhlídkové místo ve výšce přes 40 metrů poskytne návštěvníkům netradiční pohled na Šternberk i jeho okolí.
"Podmínkou těchto projektů financovaných z Integrovaného regionálního operačního programu je zpřístupnění doposud nepřístupné části památky," podotkla Brantalová.
Šternberský kostel Zvěstování Panny Marie se v roce 2011 dočkal po více než 80 letech obnovy fresek a štuk na klenbě a stěnách chrámové lodi. Barokní malbu skrývaly po desetiletí především saze po požáru varhan v roce 1927.
Restaurátoři tehdy obnovili celkem 3013 metrů čtverečních freskové a štukové výzdoby. Kromě maleb a štuk byla v předchozích letech opravena také část varhan vyrobených v roce 1929 firmou Rieger z Krnova, střecha či kaple.
Chrám Zvěstování Panny Marie ve Šternberku patří k nejvýznamnějším sakrálním památkám na severní Moravě. Kostel je 65 metrů dlouhý, výška chrámové lodi je 30 metrů. Věže jsou vysoké 60 metrů.
Historie chrámu sahá do roku 1371, kdy nechal Petr ze Šternberka na místě staršího románského kostela sv. Jiří vybudovat gotický chrám a Albert II. ze Šternberka do města přivedl augustiniány, kteří u něj založili klášter – první augustiniánskou kanonii na Moravě.
Původní gotický kostel byl poškozen za husitských válek a později jej postihly dva ničivé požáry. V letech 1775 až 1783 proto vznikl podle návrhu architekta Františka Antonína Grimma současný klasicistní chrám.
Po zrušení kláštera císařem Josefem II. v roce 1784 se kostel stal farním. Cennou součástí chrámu jsou například díla sochaře Ondřeje Schweigla, nástropní malby Antonína Sebastiniho Šebesty a gotická Šternberská madona z konce 14. století.
