33 let pomáhal na Jesenicku. Poslední jízdu mu zpestřil hokejový kapitán
Po více než 33 letech končí aktivní službu u hasičského sboru zkušený velitel čety ze stanice Jeseník Michal Gajdoš. Kolegové mu na jeho poslední jízdu připravili velké překvapení. Poděkovat za službu lidem mu totiž přijel nejen krajský ředitel brigádní generál Karel Kolářík, ale také hokejista Petr Vrána, šternberský rodák, kapitán třineckých Ocelářů, jejichž nadšeným a věrným fanouškem Michal Gajdoš je.
Návštěva známého českého sportovce se podařila domluvit díky skvělým vztahům s jesenickou nemocnicí Agel, která má stejného majitele jako třinecký klub. Při ničivých povodních loni v září se právě velitel Michal Gajdoš podílel na záchraně hned několika pacientů na tamním anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Michal Gajdoš spojil svou kariéru s hasiči již v 6. třídě základní školy. „Tehdy mě táta s dědou naverbovali do mladých hasičů. Začal jsem dělat požární sport. Po vojně mě to táhlo k profíkům, doteď si pamatuji naprosto přesně svůj první výjezd. Zasahovali jsme u nehody dvou Avií, které mezi sebou přicvakly řidiče. Shodou okolností to byl můj spolužák, na místě zemřel. Bylo to psychicky velmi náročné, ale utvrdilo mě to v tom, že chci pomáhat lidem,“ popisuje tvrdý start kariéry Michal.
Jak sám říká, papíry pro něj nejsou, takže po celou svou profesí dráhu zůstal ve výjezdu. Přes velitele družstva se vypracoval na pozici velitele čety, věnoval se jako instruktor vyprošťování u dopravních nehod a jako trenér vedl družstvo požárního sportu v Jeseníku. Během 33 let u sboru byl u všech velkých mimořádných událostí spojených s jesenickým regionem. „Dodnes si pamatuji první zásah v pozici velitele družstva, kdy jsme vyjeli v zimě na požár domu do Petříkova. Všude hromady sněhu, cesty byly špatně sjízdné. Navíc se starší majitel vrátil do hořícího domu pro peníze, už v něm bohužel zůstal. Než jsme se k objektu probojovali, už jsme jej nestihli včas vytáhnout,“ vzpomíná velitel.
V paměti mu utkvěl také výbuch semtexu v Priessnitzových lázních v roce 1997. „Byla to ohlušující rána, slyšeli jsme ji na 5 kilometrů. Když jsem přijel na místo, všechno hořelo, okna byla vymlácená tlakovou vlnou. Po okolních stromech jsme pak sbírali kousky muže, který to celé odpálil,“ říká Michal.
Mezi největší zásahy patří na Jesenicku bezesporu povodně, který region trápí pravidelně. Naposledy se podílel na záchraně životů při zářijových záplavách přímo v Jeseníku. Během povodňového víkendu se díky jeho týmu podařilo zabránit zaplavení technických prostor jesenické nemocnice, které byly zcela klíčové pro fungování anesteziologicko-resuscitačního oddělení, kde se tehdy léčilo hned několik pacientů.
Za zásahy spojené se záchranami životů a likvidací následků povodní byl spolu s dalšími veliteli ze stanice Jeseník oceněn v profesní anketě Hasič roku 2024. „Ocenění si vážím, ale beru to s nadhledem. Pomáhat lidem je naše práce. Když jsou v nebezpečí a jde jim o život, kdo jiný by jim měl pomoci než hasiči,“ říká s úsměvem velitel
Již od studií fandí třineckému hokejovému týmu, pravidelně jezdí na jejich zápasy. Překvapení od kolegů jej tak velmi potěšilo. „Klobouk dolů, to se klukům fakt povedlo. Musím přiznat, že jsem byl pěkně naměkko. Byl to zážitek, moc si toho cením a děkuji jim i panu Vránovi,“ popisuje svou poslední jízdu a setkání s kapitánem Ocelářů.
„Jménem klubu jsme takhle chtěli poděkovat našemu fanouškovi za své celoživotní nasazení a musím říct, že zažít naživo atmosféru profesionálního výjezdu byl i pro mě na oplátku obrovský zážitek. Užil jsem si to já, pevně věřím, že i náš velitel a těším se, že se spolu znovu uvidíme ve WERK ARENĚ na hokeji,“ řekl Petr Vrána.
Spolu s ředitelem územního odboru plukovníkem Janem Pastuchou děkuje celý sbor za dlouholetou věrnou službu. „V Michalovi bohužel ztrácíme nejzkušenějšího hasiče z Jeseníku. Své bohaté praktické zkušenosti získával již od dětství od svého otce a působením u dobrovolných hasičů. Následně je předával dál. Pro nás všechny byl od začátku velkým vzorem a hasičem s velkým H. Nepoznal jsem člověka oddanějšího hasičině, než je Michal, za což mu patří obrovské poděkování. Do další etapy života mu přeji hlavně pevné zdraví a ať si zaslouženě užije výsluhová léta. Současně bych chtěl poděkovat Petru Vránovi, který si ve svém nabitém programu našel čas zúčastnit se posledního Michalova výjezdu. Ten byl z Petrovi přítomnosti ve svém zásahovém družstvu velmi překvapený a dojatý,“ podotýká plukovník Pastucha.
