Ze strany státu chybí systémová pomoc, říkají starostové obcí po povodních na Jesenicku

Na nesystémovou pomoc státu po živelní katastrofě poukazují v těchto dnech někteří starostové zaplavených obcí na Jesenicku. Po odchodu hasičů se proměnili v amatérské stavbaře, elektrikáře, stavitele mostů či škol. V obcích funguje většinou jen pětičlenná rada, která vlastními silami koordinuje techniku i výstavbu. Síly na řadě míst po dvou měsících nepřetržitého nasazení navíc ubývají, vyplynulo z vyjádření starostů, které oslovila ČTK. Stát by měl podobné situace podle vedení obcí vyřešit do budoucna, například nouzovým správcem. Starostové o tom chtějí jednat s ministry, kteří mají oblast navštívit v pondělí.

Reklama
Reklama

"Zůstali jsme v tom sami, vše si organizujeme sami, veškerou techniku, veškeré objednávky, veškeré rozhodování, jak a co postavíme. Stali se z nás stavitelé mostů, škol, silnic, infrastruktury a všeho dalšího. Příkladem - my jsme sice dostali zpět vojáky, ale vojáci tady ráno stojí a čekají, co jim dáme za úkoly. Organizujeme veškeré práce," řekl dnes ČTK starosta České Vsi Petr Mudra. Doplnil, že navíc stojí práce a činnosti, které dosud byly v obci běžné, včetně rozjetých projektů, staveb či údržby. "Všichni děláme desetkrát více práce, a ta hlavní, kvůli které tady jsme, tady stojí," podotkl.

Podle něj měl tyto záležitosti v obcích zasažených přírodní katastrofou řešit po dobu několika měsíců nouzový správce, který by koordinoval techniku a výstavbu. "Měl přijít někdo, kdo rozumí organizaci techniky, je to největší problém. Řešil jsem to i s ministrem vnitra - na jedničku byla první pomoc, ale uhasil se nejnutnější požár, hasiči odjeli a od té doby to vidím jako totální systémové selhání státu v těchto situacích. Peníze na to asi dostaneme, byť stále nevíme, z čeho to za tři týdny budeme platit. Stále žijeme na dluh a děláme práce na desetinásobek, možná stonásobek běžného rozpočtu. Amatérsky opravujeme vesnici," řekl Mudra. Síly podle něj ubývají i lidem z obce, kteří to táhnou již druhý měsíc v kuse.

Podobný názor má starosta Mikulovic Roman Šťastný, i podle něj se situace zásadně změnila po odchodu složek integrovaného záchranného systému. "V tuto chvíli techniku nemáme, musím vše zařídit sám - včetně strojů i projektanta. Pokud by tady byl člověk, který by s vedením obce řešil priority a pracoval na nich, mělo by to logiku. Nyní vše řeší starosta," řekl dnes ČTK Šťastný. Stát podle něj velmi dobře zareagoval před záplavami i při okamžité pomoci. "To fungovalo do doby, než hasiči po šesti nebo sedmi týdnech odjeli. Následně to zůstalo na obcích, starosta se stává všeumělem všeho," doplnil. Příkladem uvedl opravu zničené kanalizace, kterou provozuje obec. "Kdyby tady byl někdo, kdo by nás propojil s lidmi, kteří se touto problematikou zabývají, bylo by to neskutečné ulehčení. Takto my to hledáme, telefonujeme a prosíme, je to boj," dodal starosta.

Také starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková se po povodních stala podle svých slov odborníkem na bagry. Organizaci pomoci vidí však pozitivněji, stále má podporu jesenických hasičů. Trápí ji ale finance, ve středu kraj podle ní zastavil finanční pomoc obcím a nyní tak řeší, jak Kobylá s devítimilionovým rozpočtem uhradí další náklady. "Práci klidně organizovat budu, ale musíme na to mít," řekla dnes starostka. Doplnila, že například stavba dvou mostů by měla vyjít na 50 milionů korun, obec se má podílet 30 procenty, což bude pro ni náročné. Otázku peněz do budoucna řeší i starosta Velké Kraši Jiří Vodička. "Jsme z nejhoršího venku, nastává období odborné práce a to se rovná peníze," řekl starosta.

Reklama
Reklama

Související

  • Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů
    Společnost

    Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů

    Rapotín chystá obnovu koryta řeky Desné. Projekt má stabilizovat vodní tok Desná i obnovit jeho průtočné kapacity. Opravovat se budou pouze vybrané úseky koryta. Samotná stavba bude rozdělená do šesti samostatných stavebních projektů.

  • Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice
    Společnost
    Doprava

    Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice

    Olomoucké Poděbrady se v létě těší po řadu let velkému zájmu. Většina návštěvníků volí jako dopravu na místo jízdu autem. Právě parkování na Poděbradech je mnoho let tématem, které mezi veřejností rezonuje. Na konci června vznikla na Facebooku stránka s názvem Poděbrady bez závor a nelegálního parkovného, která upozorňuje na nevyhovujcí situaci s parkováním u oblíbeného olomouckého letoviska. Za iniciativou stojí zastupitel města Olomouce, na jeho přání nebudeme uvádět jeho identitu.  

  • Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha
    Společnost

    Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha

    V pondělí 3. srpna proběhly podle Monitorovacího kalendáře 2026 pravidelné odběry vzorků vody na dvou tradičně sledovaných přírodních koupacích lokalitách v Olomouckém kraji – ve Vodní nádrži Plumlov (VN Plumlov) a v Koupací oblasti Poděbrady (KO Poděbrady). Monitoring byl proveden Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje (KHS) ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, Centrem hygienických laboratoří v Olomouci.

  • V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně
    Společnost

    V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně

    V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Olomouckém kraji se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů. Jejich počet meziročně klesl o 1,2 procenta. Podle statistik však přibylo ubytovaných cizinců, kterých bylo 45 548, meziročně o 9,1 procenta více. Naopak domácích hostů v regionu ubylo, kraj v tomto období navštívilo 174 882 turistů, což bylo meziročně o 3,6 procenta méně. Celkový počet přenocování v kraji klesl o 4,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V Mrtvém rameni Moravy v Olomouci žije až patnáct druhů ryb. Informoval o tom vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Za úspěchem stojí loňská revitalizace. Více.
  • OLOMOUC 
    Pozor, blíží se výluka tramvají kolem nádraží. Cestující už od neděle budou muset využít náhradní autobusovou dopravu. Pracovat se bude na nových výhybkách a kolejích. Výluka potrvá do konce srpna. Více.
  • OLOMOUC 
    B-tým olomoucké Sigmy začalo sezónu. Klub nyní hraje ve třetí lize. S novým trenérem Tomášem Palinkem však kádr prošel ráznou změnou. Hráči chtějí letos postoupit. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec
    Olomouc v čase
    Společnost

    Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec

    Bezručovy sady, Čechovy sady, Smetanovy sady, Park pod Dómem, ASO park i Botanická zahrada s Rozáriem. Jak dobře znáte olomoucké sady a parky? Dnes se v nich běžně procházíme a kocháme se krásami, které v nich jsou. Vždy tomu tak ale nebylo.

  • Česko čeká nejvýraznější zatmění Slunce od roku 1999. Na Hané zmizí až 85 procent kotouče
    Lifestyle
    Společnost

    Česko čeká nejvýraznější zatmění Slunce od roku 1999. Na Hané zmizí až 85 procent kotouče

    Obloha nabídne ve středu 12. srpna mimořádnou podívanou. Z Česka bude možné sledovat částečné zatmění Slunce, na Hané Měsíc zakryje přibližně 80 až 85 procent slunečního kotouče. Podle olomouckého hvězdáře Michala půjde o nejvýraznější zatmění Slunce pozorovatelné z Česka od roku 1999. Důležité ale bude najít vhodné místo a především chránit zrak. Více povědel v rozhovoru Radia Haná s Lukášem Kobzou.

  • Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky
    Společnost

    Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky

    Nezisková organizace Společnost přátel Jeseníků dál protestuje proti stezce, na které se aktuálně pracuje v Jeseníkách. Jednat se má o chodník mezi vrcholy Šerák a Keprník, které turisté hojně vyhledávají. Stavbou chodníku se podle odborníků příroda jen poškodí, chodník mezi vrcholy podle nich není nutný.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama