Ze strany státu chybí systémová pomoc, říkají starostové obcí po povodních na Jesenicku

Na nesystémovou pomoc státu po živelní katastrofě poukazují v těchto dnech někteří starostové zaplavených obcí na Jesenicku. Po odchodu hasičů se proměnili v amatérské stavbaře, elektrikáře, stavitele mostů či škol. V obcích funguje většinou jen pětičlenná rada, která vlastními silami koordinuje techniku i výstavbu. Síly na řadě míst po dvou měsících nepřetržitého nasazení navíc ubývají, vyplynulo z vyjádření starostů, které oslovila ČTK. Stát by měl podobné situace podle vedení obcí vyřešit do budoucna, například nouzovým správcem. Starostové o tom chtějí jednat s ministry, kteří mají oblast navštívit v pondělí.

Reklama
Reklama

"Zůstali jsme v tom sami, vše si organizujeme sami, veškerou techniku, veškeré objednávky, veškeré rozhodování, jak a co postavíme. Stali se z nás stavitelé mostů, škol, silnic, infrastruktury a všeho dalšího. Příkladem - my jsme sice dostali zpět vojáky, ale vojáci tady ráno stojí a čekají, co jim dáme za úkoly. Organizujeme veškeré práce," řekl dnes ČTK starosta České Vsi Petr Mudra. Doplnil, že navíc stojí práce a činnosti, které dosud byly v obci běžné, včetně rozjetých projektů, staveb či údržby. "Všichni děláme desetkrát více práce, a ta hlavní, kvůli které tady jsme, tady stojí," podotkl.

Podle něj měl tyto záležitosti v obcích zasažených přírodní katastrofou řešit po dobu několika měsíců nouzový správce, který by koordinoval techniku a výstavbu. "Měl přijít někdo, kdo rozumí organizaci techniky, je to největší problém. Řešil jsem to i s ministrem vnitra - na jedničku byla první pomoc, ale uhasil se nejnutnější požár, hasiči odjeli a od té doby to vidím jako totální systémové selhání státu v těchto situacích. Peníze na to asi dostaneme, byť stále nevíme, z čeho to za tři týdny budeme platit. Stále žijeme na dluh a děláme práce na desetinásobek, možná stonásobek běžného rozpočtu. Amatérsky opravujeme vesnici," řekl Mudra. Síly podle něj ubývají i lidem z obce, kteří to táhnou již druhý měsíc v kuse.

Podobný názor má starosta Mikulovic Roman Šťastný, i podle něj se situace zásadně změnila po odchodu složek integrovaného záchranného systému. "V tuto chvíli techniku nemáme, musím vše zařídit sám - včetně strojů i projektanta. Pokud by tady byl člověk, který by s vedením obce řešil priority a pracoval na nich, mělo by to logiku. Nyní vše řeší starosta," řekl dnes ČTK Šťastný. Stát podle něj velmi dobře zareagoval před záplavami i při okamžité pomoci. "To fungovalo do doby, než hasiči po šesti nebo sedmi týdnech odjeli. Následně to zůstalo na obcích, starosta se stává všeumělem všeho," doplnil. Příkladem uvedl opravu zničené kanalizace, kterou provozuje obec. "Kdyby tady byl někdo, kdo by nás propojil s lidmi, kteří se touto problematikou zabývají, bylo by to neskutečné ulehčení. Takto my to hledáme, telefonujeme a prosíme, je to boj," dodal starosta.

Také starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková se po povodních stala podle svých slov odborníkem na bagry. Organizaci pomoci vidí však pozitivněji, stále má podporu jesenických hasičů. Trápí ji ale finance, ve středu kraj podle ní zastavil finanční pomoc obcím a nyní tak řeší, jak Kobylá s devítimilionovým rozpočtem uhradí další náklady. "Práci klidně organizovat budu, ale musíme na to mít," řekla dnes starostka. Doplnila, že například stavba dvou mostů by měla vyjít na 50 milionů korun, obec se má podílet 30 procenty, což bude pro ni náročné. Otázku peněz do budoucna řeší i starosta Velké Kraši Jiří Vodička. "Jsme z nejhoršího venku, nastává období odborné práce a to se rovná peníze," řekl starosta.

Reklama
Reklama

Související

  • Červenec býval v Olomouci rekordní. Letos porodnice přivítala 146 dětí
    Společnost

    Červenec býval v Olomouci rekordní. Letos porodnice přivítala 146 dětí

    Právě si připomínáme Světový týden kojení. Ten zdůrazňuje, že podpora maminek v prvních dnech života jejich dětí je jednou z nejlepších investic do budoucnosti. Právě proto se červencové statistiky nově narozených miminek ujaly laktační sestry z olomoucké porodnice.  

  • Olomoucké muzeum stěhuje rozsáhlou archeologickou sbírku do nového depozitáře
    Společnost

    Olomoucké muzeum stěhuje rozsáhlou archeologickou sbírku do nového depozitáře

    Vlastivědné muzeum v Olomouci (VMO) stěhuje archeologické sbírky ze skladu v Chudobíně a v Denisově ulici v Olomouci do nového depozitáře. Prostory v nedávno otevřeném moderním objektu mu poskytl Národní památkový ústav (NPÚ). Pracovníci muzea do něj postupně převezou statisíce archeologických nálezů ve 2500 přepravních krabicích, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Vysloužilová. Budou mezi nimi například artefakty lovců mamutů z Předmostí či keltské předměty z oppida ze Starého Hradiska u Protivanova.

  • Sokolí rekord překonán. Jesenická populace vyvedla úctyhodných 46 mláďat
    Společnost

    Sokolí rekord překonán. Jesenická populace vyvedla úctyhodných 46 mláďat

    Letos opustilo hnízdiště v Jeseníkách nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. Hnízdilo 22 párů a vyvedlo rekordních 46 mláďat. Počet párů je stejný jako v předchozím roce, ale počet mláďat je oproti roku 2025 o sedm vyšší. Toto číslo meziročně kolísá, například v roce 2024 to bylo jen 32. Pro stabilitu populace je nejdůležitější, že počet hnízdících párů neklesá. Za čtvrtstoletí sledování od roku 2001 jeseničtí sokoli vyvedli celkem 506 mláďat.

  • Olomouc chystá odpoledne na neobvyklých kolech. Bude i hasičská pěna
    Společnost

    Olomouc chystá odpoledne na neobvyklých kolech. Bude i hasičská pěna

    Máte rádi soutěže? Jednu si pro vás připravilo město Olomouc. Přichystaná je už na čtvrtek 13. srpna. Začíná už ve 14 hodin. Soutěž bude hostit dopravní hřiště Centra Semafor na přilehlém parkovišti. Připravený bude i program pro děti.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC 
    O změnách v parkovací politice na území města Olomouce se v posledních dnech hodně mluví. Změny, které se chystají, nemají pozitivní ohlasy. Vyjádřila se také Komise městské části Olomouc-střed. Změny vůči rezidentům kvituje, navrhuje však kompromis pro návštěvníky města. Více.
  • KARLOVA STUDÁNKA 
    Horské lázně Karlova Studánka se radují z obnoveného kina. Filmy se promítají v Hudební hale. Promítače dělá Josef Seifert mladší, syn promítače původního kina. O svou funkci se se svým tatínkem dělí. Více.
  • HRANICE 
    V Hranicích se můžou pochlubit hned dvěma stavbami roku. Jednu ze staveb podpořilo samotné město Hranice, investorem druhé je Parkovací dům Sodovkárna. O které stavby jde? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Obec Tučín usiluje o vaše hlasy v Cenách kraje
    Tipy

    Obec Tučín usiluje o vaše hlasy v Cenách kraje

    Další ročník Cen Olomouckého kraje je tady. A vy nyní můžete hlasovat, dnes vám představíme dalšího kanditáta z kategorie: Cena veřejnosti za přínos v oblasti životního prostředí. Toto je obec Tučín, který má nominaci v kategorii: Významný počin v ochraně životního prostředí - obec.

  • Tenista Jan Kumstát vyhrál turnaj v Liberci
    Sport

    Tenista Jan Kumstát vyhrál turnaj v Liberci

    Třináctý ročník mezinárodního tenisového challengeru ATP Tour 75 Svijany Open v Liberci ovládl devatenáctiletý český tenista Jan Kumstát. Prostějovský rodák, který je aktuálně hráčem pražské Sparty, startoval díky divoké kartě pořadatelů. Ve finále porazil obhájce loňského titulu a druhého nasazeného Peruánce Gonzala Buena přesvědčivě 6:3, 6:1 za pouhých 62 minut.

  • Vrchní soud v Olomouci zrušil rozsudek v lihové kauze celníků, případ vrátil do Zlína
    Krimi

    Vrchní soud v Olomouci zrušil rozsudek v lihové kauze celníků, případ vrátil do Zlína

    Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil dnes ČTK mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.

  • Brouk z barmského jantaru překvapil. Na objevu se podílela i Univerzity Palackého
    Společnost

    Brouk z barmského jantaru překvapil. Na objevu se podílela i Univerzity Palackého

    Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu. Nově popsaný druh Icaroramus perisi byl vybaven světelným orgánem na zadečku i mimořádně složitými tykadly, která mu sloužila jako jakýsi chemický radar. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • V Olomouci se dnes na počest Václava III. rozezní zvony
    Společnost

    V Olomouci se dnes na počest Václava III. rozezní zvony

    Dnes je to přesně 720 let, co byl v Olomouci roku 1306 zabit poslední mužský člen rodu Přemyslovců Václav III. Jeho osudová cesta do Krakowa, kde chtěl jako polský král potlačit protičeské povstání vedla přes Olomouc, kde došlo k setkání se zemskou hotovostí. Plán dalšího společného tažení na východ nakonec skončily nečekaným zvratem, který klíčovým způsobem změnil dějiny střední Evropy. Na jeho počest se dnes symbolicky ve 13:06 rozezní zvony katedrály sv. Václava.

  • Langoš nasladko? Bistro v Karlově Studánce zkouší neobvyklou kombinaci
    Společnost

    Langoš nasladko? Bistro v Karlově Studánce zkouší neobvyklou kombinaci

    Lázeňské bistro v Horských lázních Karlova Studánka už funguje. Otevřelo se na začátku srpna a nabízí svým zákazníkům spoustu dobrot. Naleznete mezi nimi tradiční pokrmy z celého Česka i lokální speciality. Těšit se můžete i na další novinky.

  • Z Loštic až na dopisy. Slavný pohár dostane vlastní známku
    Společnost
    Kultura

    Z Loštic až na dopisy. Slavný pohár dostane vlastní známku

    Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhovělo požadavku Olomouckého kraje a zařadí motiv Loštického poháru na poštovní známky. Unikátní loštická keramika si získala věhlas po celém světě, vyráběla se od konce 14. zhruba do poloviny 16. století.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama