Ze strany státu chybí systémová pomoc, říkají starostové obcí po povodních na Jesenicku

Na nesystémovou pomoc státu po živelní katastrofě poukazují v těchto dnech někteří starostové zaplavených obcí na Jesenicku. Po odchodu hasičů se proměnili v amatérské stavbaře, elektrikáře, stavitele mostů či škol. V obcích funguje většinou jen pětičlenná rada, která vlastními silami koordinuje techniku i výstavbu. Síly na řadě míst po dvou měsících nepřetržitého nasazení navíc ubývají, vyplynulo z vyjádření starostů, které oslovila ČTK. Stát by měl podobné situace podle vedení obcí vyřešit do budoucna, například nouzovým správcem. Starostové o tom chtějí jednat s ministry, kteří mají oblast navštívit v pondělí.

Reklama
Reklama

"Zůstali jsme v tom sami, vše si organizujeme sami, veškerou techniku, veškeré objednávky, veškeré rozhodování, jak a co postavíme. Stali se z nás stavitelé mostů, škol, silnic, infrastruktury a všeho dalšího. Příkladem - my jsme sice dostali zpět vojáky, ale vojáci tady ráno stojí a čekají, co jim dáme za úkoly. Organizujeme veškeré práce," řekl dnes ČTK starosta České Vsi Petr Mudra. Doplnil, že navíc stojí práce a činnosti, které dosud byly v obci běžné, včetně rozjetých projektů, staveb či údržby. "Všichni děláme desetkrát více práce, a ta hlavní, kvůli které tady jsme, tady stojí," podotkl.

Podle něj měl tyto záležitosti v obcích zasažených přírodní katastrofou řešit po dobu několika měsíců nouzový správce, který by koordinoval techniku a výstavbu. "Měl přijít někdo, kdo rozumí organizaci techniky, je to největší problém. Řešil jsem to i s ministrem vnitra - na jedničku byla první pomoc, ale uhasil se nejnutnější požár, hasiči odjeli a od té doby to vidím jako totální systémové selhání státu v těchto situacích. Peníze na to asi dostaneme, byť stále nevíme, z čeho to za tři týdny budeme platit. Stále žijeme na dluh a děláme práce na desetinásobek, možná stonásobek běžného rozpočtu. Amatérsky opravujeme vesnici," řekl Mudra. Síly podle něj ubývají i lidem z obce, kteří to táhnou již druhý měsíc v kuse.

Podobný názor má starosta Mikulovic Roman Šťastný, i podle něj se situace zásadně změnila po odchodu složek integrovaného záchranného systému. "V tuto chvíli techniku nemáme, musím vše zařídit sám - včetně strojů i projektanta. Pokud by tady byl člověk, který by s vedením obce řešil priority a pracoval na nich, mělo by to logiku. Nyní vše řeší starosta," řekl dnes ČTK Šťastný. Stát podle něj velmi dobře zareagoval před záplavami i při okamžité pomoci. "To fungovalo do doby, než hasiči po šesti nebo sedmi týdnech odjeli. Následně to zůstalo na obcích, starosta se stává všeumělem všeho," doplnil. Příkladem uvedl opravu zničené kanalizace, kterou provozuje obec. "Kdyby tady byl někdo, kdo by nás propojil s lidmi, kteří se touto problematikou zabývají, bylo by to neskutečné ulehčení. Takto my to hledáme, telefonujeme a prosíme, je to boj," dodal starosta.

Také starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková se po povodních stala podle svých slov odborníkem na bagry. Organizaci pomoci vidí však pozitivněji, stále má podporu jesenických hasičů. Trápí ji ale finance, ve středu kraj podle ní zastavil finanční pomoc obcím a nyní tak řeší, jak Kobylá s devítimilionovým rozpočtem uhradí další náklady. "Práci klidně organizovat budu, ale musíme na to mít," řekla dnes starostka. Doplnila, že například stavba dvou mostů by měla vyjít na 50 milionů korun, obec se má podílet 30 procenty, což bude pro ni náročné. Otázku peněz do budoucna řeší i starosta Velké Kraši Jiří Vodička. "Jsme z nejhoršího venku, nastává období odborné práce a to se rovná peníze," řekl starosta.

Reklama
Reklama

Související

  • Ve Slatinitích chtějí postavit přečerpávací elektrárnu. Jak je to nyní s projektem?
    Společnost

    Ve Slatinitích chtějí postavit přečerpávací elektrárnu. Jak je to nyní s projektem?

    Přečerpávací vodní elektrárnu chce vybudovat na kopci Malý Kosíř lázeňská obec Slatinice na Olomoucku. Tento záměr spatřil světlo světa v roce 2024, od té doby je kolem tohoto projektu ticho. Report zjišťoval, jak přípravy dál pokračují a odpovědi hledal u starosty Slatinic Ondřeje Mikmeka. Ten nám sdělil, že projekt musí kvůli komplikacím doznat velmi výrazných změn.

  • Olomoucká porodnice sečetla srpen. Narodilo se 143 dětí, rekord je daleko
    Společnost

    Olomoucká porodnice sečetla srpen. Narodilo se 143 dětí, rekord je daleko

    Srpnové vysvědčení Fakultní nemocnice Olomouc přineslo hned několik zajímavých čísel. Do počítání se lékaři v porodnici pustili hned první zářijový den. Je tady statistika srpnových miminek.

  • Družina v prostějovské škole vyroste z pěti kontejnerů. Město přidá 800 tisíc
    Společnost

    Družina v prostějovské škole vyroste z pěti kontejnerů. Město přidá 800 tisíc

    Prostějovská Základní škola E. Valenty získá nové prostory pro školní družinu. Rada města schválila rozpočtové opatření, které umožní dokončení kontejnerového rozšíření jedné z tříd družiny v areálu školy. Na práce vyvolané nepředvídanými okolnostmi během stavby a na dodatečné úpravy bude uvolněno 800 tisíc korun.

  • Táborová sezóna v Olomouckém kraji je u konce. Jak proběhla?
    Společnost

    Táborová sezóna v Olomouckém kraji je u konce. Jak proběhla?

    S koncem letních prázdnin končí také letošní sezóna letní dětské rekreace. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (KHS) hodnotí její průběh pozitivně. Hygienici během prázdnin nezaznamenali žádné závažné situace, které by významně ovlivnily podmínky pobytu nebo zdraví dětí. Pochybení se objevila pouze u několika kontrolovaných akcí.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PROSTĚJOV
    Město Prostějov získá finanční podporu na modernizaci sportovního areálu RG a ZŠ Otto Wichterleho. Na realizaci projektu „Rekonstrukce sportovního areálu RG a ZŠ Otto Wichterleho“ obdrží z rozpočtu Olomouckého kraje dotaci ve výši 3,5 milionu korun. Více.
  • KARLOVA STUDÁNKA
    Před 99 lety usedla Eliška Junková v Karlově Studánce za volant své bugatky a vyrazila na Pradědský okruh. V pátek 28. srpna se do míst spojených se závodní kariérou legendární československé automobilistky vydal její vnuk Jiří Junek. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ 
    Školní rok už pro všechny školáky a školáčky začal. Podívali jsme se, co na ně v průběhu roku čeká. Kdy budou vánoční prázdniny, pololetní vysvědčení nebo velikonoční prázdniny? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Prezident Petr Pavel zahájil v Brodku u Konice školní rok. Proč zrovna tam?
    Společnost

    Prezident Petr Pavel zahájil v Brodku u Konice školní rok. Proč zrovna tam?

    Ručně psaný dopis tehdejších čtvrťáků proměnil dnešní první školní den v Brodku u Konice v mimořádnou událost. Školní rok zde v malé škole se 113 žáky v lavicích otevřel prezident republiky Petr Pavel, jeho návštěva se navíc symbolicky spojila s oslavami stého výročí založení brodecké školy. "Vůbec jsme v jeho návštěvu nedoufali," řekla ČTK ředitelka školy Kateřina Dostálová. Prezidenta přivítala polkou kapela Lipovanka a zhruba 300 zdejších obyvatel. Nechyběl ani čestný nástup dobrovolných hasičů.

  • Majitelé památek v Šumperku mohou získat až polovinu nákladů na opravu
    Společnost

    Majitelé památek v Šumperku mohou získat až polovinu nákladů na opravu

    Vlastníte nemovité kulturní památky v městské památkové zóně Šumperk? Můžete tedy požádat o zařazení do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón pro rok 2027. Žádost však musíte podat nejpozději do 30. října.

  • Obce Nízkého Jeseníku půjdou k soudu. Chtějí zrušit akcelerační zóny
    Společnost

    Obce Nízkého Jeseníku půjdou k soudu. Chtějí zrušit akcelerační zóny

    Moravský Beroun a další obce Nízkého Jeseníku dál bojují proti akceleračním zónám. Ve středu 19. srpna se právě v Moravském Berouně zástupci obcí a jejich starostové sešli za účelem koordinačního jednání. Šlo o reakci na nejnovější krok Vlády ČR, která svým usnesením schválila Změnu číslo 2 Územního rozvojového plánu a související územní opatření.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama