Ze strany státu chybí systémová pomoc, říkají starostové obcí po povodních na Jesenicku

Na nesystémovou pomoc státu po živelní katastrofě poukazují v těchto dnech někteří starostové zaplavených obcí na Jesenicku. Po odchodu hasičů se proměnili v amatérské stavbaře, elektrikáře, stavitele mostů či škol. V obcích funguje většinou jen pětičlenná rada, která vlastními silami koordinuje techniku i výstavbu. Síly na řadě míst po dvou měsících nepřetržitého nasazení navíc ubývají, vyplynulo z vyjádření starostů, které oslovila ČTK. Stát by měl podobné situace podle vedení obcí vyřešit do budoucna, například nouzovým správcem. Starostové o tom chtějí jednat s ministry, kteří mají oblast navštívit v pondělí.

Reklama
Reklama

"Zůstali jsme v tom sami, vše si organizujeme sami, veškerou techniku, veškeré objednávky, veškeré rozhodování, jak a co postavíme. Stali se z nás stavitelé mostů, škol, silnic, infrastruktury a všeho dalšího. Příkladem - my jsme sice dostali zpět vojáky, ale vojáci tady ráno stojí a čekají, co jim dáme za úkoly. Organizujeme veškeré práce," řekl dnes ČTK starosta České Vsi Petr Mudra. Doplnil, že navíc stojí práce a činnosti, které dosud byly v obci běžné, včetně rozjetých projektů, staveb či údržby. "Všichni děláme desetkrát více práce, a ta hlavní, kvůli které tady jsme, tady stojí," podotkl.

Podle něj měl tyto záležitosti v obcích zasažených přírodní katastrofou řešit po dobu několika měsíců nouzový správce, který by koordinoval techniku a výstavbu. "Měl přijít někdo, kdo rozumí organizaci techniky, je to největší problém. Řešil jsem to i s ministrem vnitra - na jedničku byla první pomoc, ale uhasil se nejnutnější požár, hasiči odjeli a od té doby to vidím jako totální systémové selhání státu v těchto situacích. Peníze na to asi dostaneme, byť stále nevíme, z čeho to za tři týdny budeme platit. Stále žijeme na dluh a děláme práce na desetinásobek, možná stonásobek běžného rozpočtu. Amatérsky opravujeme vesnici," řekl Mudra. Síly podle něj ubývají i lidem z obce, kteří to táhnou již druhý měsíc v kuse.

Podobný názor má starosta Mikulovic Roman Šťastný, i podle něj se situace zásadně změnila po odchodu složek integrovaného záchranného systému. "V tuto chvíli techniku nemáme, musím vše zařídit sám - včetně strojů i projektanta. Pokud by tady byl člověk, který by s vedením obce řešil priority a pracoval na nich, mělo by to logiku. Nyní vše řeší starosta," řekl dnes ČTK Šťastný. Stát podle něj velmi dobře zareagoval před záplavami i při okamžité pomoci. "To fungovalo do doby, než hasiči po šesti nebo sedmi týdnech odjeli. Následně to zůstalo na obcích, starosta se stává všeumělem všeho," doplnil. Příkladem uvedl opravu zničené kanalizace, kterou provozuje obec. "Kdyby tady byl někdo, kdo by nás propojil s lidmi, kteří se touto problematikou zabývají, bylo by to neskutečné ulehčení. Takto my to hledáme, telefonujeme a prosíme, je to boj," dodal starosta.

Také starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková se po povodních stala podle svých slov odborníkem na bagry. Organizaci pomoci vidí však pozitivněji, stále má podporu jesenických hasičů. Trápí ji ale finance, ve středu kraj podle ní zastavil finanční pomoc obcím a nyní tak řeší, jak Kobylá s devítimilionovým rozpočtem uhradí další náklady. "Práci klidně organizovat budu, ale musíme na to mít," řekla dnes starostka. Doplnila, že například stavba dvou mostů by měla vyjít na 50 milionů korun, obec se má podílet 30 procenty, což bude pro ni náročné. Otázku peněz do budoucna řeší i starosta Velké Kraši Jiří Vodička. "Jsme z nejhoršího venku, nastává období odborné práce a to se rovná peníze," řekl starosta.

Reklama
Reklama

Související

  • Předstihli jste nás, říká Ferancová. Do Olomouce zavítal bývalý polský prezident
    Společnost

    Předstihli jste nás, říká Ferancová. Do Olomouce zavítal bývalý polský prezident

    Olomouc navštívil bývalý polský prezident Aleksandr Kwaśniewski. Významného politika přijala v úterý na radnici olomoucká primátorka Miroslava Ferancová (ANO). Poté přijal Cenu časopisu Listy za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog.

  • Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy
    Společnost

    Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy

    Stavba nového vzdělávacího centra Loděnka v Zoologické zahradě Olomouc pokračuje podle plánu. Na staveništi už jsou patrné obrysy budoucího objektu, který nabídne nejen zázemí pro vzdělávací programy, ale také největší hlubinné akvárium se žraloky, rejnoky a řadou dalších mořských ryb v České republice.

  • Věnujte pár minut svého času a zachraňte život. Pomoci můžete dvanáctiletému Ondrovi i dalším
    Zdraví
    Společnost

    Věnujte pár minut svého času a zachraňte život. Pomoci můžete dvanáctiletému Ondrovi i dalším

    Dětství dvanáctiletému Ondrovi překazila akutní leukemie. Chlapec v současné chvíli podstupuje chemoterapii, k jeho vyléčení je však nezbytná také transplantace kostní dřeně. Univerzita Palackého při příležitosti Dne dárcovství pořádá nábor do registru dárců. Uskuteční se v pondělí 5. října od 12 do 17 hodin na nádvoří Zbrojnice a je otevřený nejen pro univerzitní komunitu, ale i pro veřejnost. Pomoct můžete i vy.

  • Sezóna chřipky a covidu se blíží. Hygienici radí, jak snížit riziko nákazy
    Zdraví
    Společnost

    Sezóna chřipky a covidu se blíží. Hygienici radí, jak snížit riziko nákazy

    Léto vystřídal o něco chladnější podzim. S ním se však blíží i sezóna akutních respiračních infekcí, mezi které patří chřipka, covid-19 i infekce způsobené respiračním syncytiálním virem (RSV). Krajská hygienická stanice (KHS) Olomouckého kraje připomíná základní možnosti prevence. Můžete tak snížit riziko nákazy i dalšího šíření onemocnění.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Komplexní přehled o stavu městské zeleně, návrhy jejího dalšího rozvoje i doporučení pro zmírnění dopadů klimatických změn má přinést Studie systému sídelní zeleně statutárního města Přerova. Má ochránit zeleň. Více.
  • OLOMOUC
    Obyvatelé Olomouce dlouhodobě patří mezi ty, kteří se aktivně zapojují do třídění odpadu. Potvrdily to také letošní výsledky soutěží zaměřených na třídění, které byly vyhlášeny 17. září. Více.
  • ŠTERNBERK 
    Květinová soutěž, která po celé léto probíhala ve Šternberku, nyní zná své vítěze. Výsledky se každoročně vyhlašují na podzim během venkovských trhů. Uplynulý ročník byl v pořadí už 27. Kdo vyhrál? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Rekonstrukce školky se zadrhla. Přerov vyhodil firmu, hotová je jen čtvrtina
    Společnost

    Rekonstrukce školky se zadrhla. Přerov vyhodil firmu, hotová je jen čtvrtina

    Zpoždění a nedostatky v kvalitě prací vedly k odstoupení od smlouvy. Rekonstrukci Mateřské školy v Máchově ulici v Prostějově musí dokončit jiná stavební firma. V zakázce za 14,7 milionů společnost GELIUS opakovaně nerespektovala pokyny města, ani nedodržovala stanovený harmonogram. Přerovští radní vybírají nového dodavatele.

  • V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu
    Společnost

    V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu

    Rostlinná teranostika. To je název nového oboru, který v Olomouci vzniká. Základy má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Hlavní řešitelka projektu Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži a na propojení diagnostických a léčebných přístupů získala 18,6 milionů.

  • V Chomoutově začne těžba. Do části lesa lidé nesmí
    Společnost

    V Chomoutově začne těžba. Do části lesa lidé nesmí

    Lesy města Olomouce zahájí v úterý 6. října plánované těžební práce v Chomoutově. Informovala o tom tisková mluvčí města Lenka Jedličková.  Jako první se začne pracovat v okolí fotbalového hřiště, poté se těžba přesune k Moravě. Práce se stanou důvodem pro omezení pohybu v lese.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama