Zdi dvoupatrového zámku Horní Dlouhá Loučka pamatují opravdu hodně. Během napoleonských válek sloužil jako lazaret, stejně tak během první světové války. Během té druhé sloužil jako zajatecký tábor. Devastující však pro komplex byl až požár v 80. letech 20. století. Právě oheň proměnil zámek v rozpadající se ruinu, kterou můžeme vidět dnes. Se současným dezolátním stavem se snaží bojovat obec i spolek dobrovolníků. Zatím neúspěšně, přitom od požáru uplynulo bezmála čtyřicet let.
Pojďme se ale nejprve vrátit ještě hlouběji do historie. Vznik zámku se totiž úzce pojí s Řádem německých rytířů, kteří v roce 1623 získali hrad Sovinec a s ním i Horní Dlouhou Loučku. Právě tvrz v této vesnici přebudovali v druhé polovině 17. století na barokní zámek. Během napoleonských válek zde vznikl lazaret, a po válečných letech přišel čas na další rozvoj. Kolem roku 1830 byl areál přestavěn a dokonce došlo i na dostavbu kaple svaté Alžběty. Jen rychle zmíníme i pozdější vznik parku, zeleninové zahrady a oranžerie.
Zranění vojáci se sem vrátili opět během první světové války, kdy zde byla zřízena i vojenská rezervní nemocnice. Během léta zde pobývalo až 2 tisíce vojáků. O zámek přišel Řád německých rytířů během druhé světové války, kdy jim byl nacisty zkonfiskován a proměněn v zajatecký důstojnický tábor, kde byli převážně Francouzi. Následně zámek mnohokrát změnil svůj účel, ale nakonec se stal skladem velkoobchodu obuvi Svit Gottwaldov. V roce 1964 se stal památkou.
Zničující požár, neutěšená současnost a nejasná budoucnost
Posuňme se teď ovšem o několik let dopředu, konkrétně do roku 1985, kdy zámek postihl ničivý požár, právě ten ze zámku udělal rozpadlou ruinu, kterou je dodnes. Po požáru sice došlo k provizornímu zastřešení, ale dílo zkázy už započalo. V dalších letech postupně mizely balustrády, kované mříže a další cenné věci. Po revoluci navíc začalo rychlé střídání majitelů, jeden z nich Ministerstvo kultury požádal, aby zámek vyškrtlo ze seznamu nemovitých kulturních památek. To se i 28. dubna 2014 stalo, památkové chráněný tak zůstal jen přilehlý park. Ruinu i park už dnes vlastní obec Dlouhá Loučka.
„Zámecký park je nadále památkově chráněný a slouží kulturním účelům, jako jsou hody, zábavy, akce pro děti. Zároveň je v parku a přilehlých zahradách zřízeno hřiště na discgolf, které je poměrně vyhledávané,“ popsal využití parku pro Report starosta Dlouhé Loučky Pavel Beneš (nestr.) s tím, že památková ochrana zároveň přináší pro obec komplikace. „Potřeby obce narážejí na představy památkářů. V současné době se v parku nachází tribuna postavená v 70. letech. Památkáři by ji tam nejraději neviděli, avšak my za tribunu náhradu nemáme,“ dodal k zámeckému parku Beneš.
Samotný zámek je podle starosty v dezolátním stavu. „Část lidí chce zámek zachránit, druhá skupina tvrdí, že je to ekonomický nesmysl. Momentálně se zpracovává projektová dokumentace na zbourání částí, kterým hrozí zřícení,“ vysvětlil Beneš a dodal, že obec financuje provizorní zastřešení severního křídla spojeného s kaplí a křídla jižního. Středová část, která křídla propojuje, je v totálně havarijním stavu a s největší pravděpodobností bude muset být zbourána.
Jak už jsme uvedli výše, budova v roce 2014 přišla o památkovou ochranu. Obec proto nemůže počítat s dotacemi od Národního památkového ústavu ani od Ministerstva kultury. „U jižní části se zastupitelstvo nyní rozhodlo, že ji bude opravovat. Jen provizorní zastřešení přijde obec na přibližně 850 tisíc korun. V severní části zámku je kaple sv. Alžběty, kterou bychom chtěli opravit a vytvořit zde kulturní prostor,“ naznačil možné budoucí kroky starosta Dlouhé Loučky Pavel Beneš. Existuje také spolek Zámecký tým Dlouhá Loučka, jehož členové se snaží o zámku informovat a popularizovat snahy o jeho záchranu. Na transparentním účtu vybírají peníze na financování oprav. Sehnat potřebnou částku je ovšem podle starosty téměř nemožné.
