Stát na obnovu vodohospodářské infrastruktury po povodni uvolní dvě miliardy
Vláda uvolní ze státního rozpočtu dvě miliardy korun na obnovu vodohospodářské infrastruktury poničené povodněmi. Města a obce či jejich svazky mohou o peníze žádat od středy. Peníze určené na zprovoznění čistíren, vodovodů a kanalizací bude rozdělovat Státní fond životního prostředí ČR. Žadatelům pokryjí 100 procent nákladů na opravy, které budou nad rámec pojištění majetku. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který navštívil poničenou Ústřední čistírnu odpadních vod v ostravské městské části Přívoz. Čistírna je od povodní nefunkční a splašky tečou do řeky Odry a dále do Polska.
"Pro vládu je stěžejní, abychom dokázali základní infrastrukturu, která slouží lidem, v co nejkratším termínu rozjet. Proto vyhlašujeme výzvu, kde máme zatím alokovány dvě miliardy korun. Jsme ochotni a připraveni, pokud bude tolik projektů, ji navyšovat. Jedná se opravdu o opravy, to znamená nutné finanční prostředky tak, aby jednotliví vlastníci infrastruktury, což jsou většinou města, obce nebo sdružení těchto obcí a měst, dokázali rozjet čistírny odpadních vod, navrátit roztrhané kanalizace," řekl Hladík.
Povodně v září způsobily škody především v Moravskoslezském a Olomouckém kraji a ve Frýdlantu na Liberecku. Finanční prostředky poskytne stát ve výši 100 procent a zálohovou formou. "Pokud požádají v tomto týdnu, tak ještě do konce měsíce budou mít finanční prostředky k dispozici na účtech tak, aby je mohli zálohovým způsobem čerpat, vyúčtují nám je pak zpětně, a to ve výši 100 procent, případně od toho bude odečteno pojištění," podotkl Hladík.
Například město Ostrava odhaduje škody na městském majetku okolo 1,3 miliardy korun, jen oprava ústřední čistírny by měla stát stovky milionů, vedení města v minulosti hovořilo o částce v rozsahu 300 milionů až půl miliardy korun, pojištění přitom pokryje povodňové škody jen do výše 250 milionů korun. "Bez pomoci vlády bychom se s tím nedokázali vypořádat jinak než na úkor jiných staveb, rozvoje města nebo zadlužení," uvedl náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).
Ředitel společnosti Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK) Petr Konečný uvedl, že v čistírně je nyní nejdůležitější zprovoznit hlavně všechny elektroinstalace, trafostanice a rozvaděče tak, aby na ně bylo možné napojit technologická zařízení. "Nejdříve se samozřejmě zprovozní mechanická část, která odstraní zhruba 50 procent znečištění a následně i část biologická," podotkl Konečný. Čistírna by se do běžného provozu mohla vrátit přibližně během čtyř až pěti měsíců.
Čistíren odpadních vod, které povodně zasáhly, byly podle Hladíka desítky. V některých se ale již podařilo obnovit provoz a v dalších by to mělo být ještě v říjnu. Největším problémem je ale právě ostravská čistírna. Polská strana je podle ministra o situaci informovaná. "Tok Odry stále vykazuje poměrně velké průtoky vůči standardnímu letnímu průtoku. Po deštích, které byly o víkendu, je to zhruba 90 kubíků, které odtékají někde pod Bohumínem z České republiky. Tok je tedy výrazným způsobem naředěn," řekl Hladík. Podle něj polská strana současný stav chápe. Situaci se podle Hladíka nedá zabránit a odborníci ji monitorují. "Samozřejmě, že to vliv na životní prostředí mít bude, to je logické, ale snažíme se udělat vše pro to, abychom tento vliv na životní prostředí minimalizovali," uvedl Hladík.
Konečný dodal, že splašky nejsou toxické. "Mají zvýšenou infekčnost, ale nejsou toxické," uvedl Konečný. Připomněl, že společnost apelovala na obyvatele, aby do kanalizace nevhazovali a nevlévali nevhodný odpad jako například chemikálie. "Dlouhodobý průměr bezdeštného přítoku na čistírnu je zhruba 800 vteřinových litrů, což ve srovnání s 90 vteřinovými kubíky, které jsou v Odře, představuje poměrně významné naředění," uvedl Konečný.
