První v republice. Ve FNOL provedli robotickou resekci slinivky břišní

Trojici unikátních zákroků - alespoň v rámci České republiky - mají za sebou specialisté z I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc pod vedením přednosty kliniky Dušana Klose. Tým hepatopankreatobiliární (HPB) chirurgie vedený primářem kliniky Martinem Lovečkem společně s Pavlem Skalickým. Provedl na konci listopadu jako první v tuzemsku tři robotické resekce části slinivky břišní. Podle vedoucího HPB týmu má robotická chirurgie velkou budoucnost a bude se postupně rozšiřovat i do dalších oblastí.

Reklama
Reklama

Robotický systém da Vinci Xi, který má FN Olomouc k dispozici, doposud ve velkém používali především urologové a gynekologové a nově také ORL specialisté. „Námi provedenými resekcemi slinivky břišní došlo oficiálně k rozšíření spektra robotických výkonů a otevřela se další z cest pro robotickou chirurgii,“ potvrzuje Martin Loveček skutečnost, že jedním z cílů jeho týmů je zavést robotickou pankreatickou chirurgii jako standardní metodu léčby některých nádorových onemocnění slinivky. Významnou měrou k tomu přispěla účast takzvaného proktora - Freeka Daamse z Amsterdam UMC, který byl prvním operacím přítomen, a také podpora zástupců společnosti Synektik Christiana Holny a Františka Tótha.

Resekční výkony na slinivce břišní se ve světě podle slov primáře I. chirurgické kliniky FN Olomouc provádějí v širokém spektru rozsahu. „A to od enukleace, tedy zjednodušeně jakéhosi ‚vydloubnutí‘ ohraničené nádorové tkáně, přes odstranění části orgánu až po úplnou resekci celé slinivky. My jsme zatím roboticky provedli jednu enukleaci a dvě částečné resekce, v jednom případě i se slezinou, což je někdy nutná součást operačního výkonu. Je třeba říci, že robotická chirurgie je do značné míry závislá na kvalitní přípravě operatérů, v podstatě na tréninku. Naším cílem je do příštího roku umět vše, včetně úplné resekce slinivky břišní,“ plánuje Loveček.

Nespornou výhodou robotické chirurgie je to, že je šetrnější k pacientovu tělu a zároveň zvyšuje operační kapacity nemocnice. „U velké části těchto výkonů si vystačíme s několika malými rankami, kdežto klasický postup vyžaduje mnohdy řez přes celé břicho. Navíc při robotické operaci otevíráme pacienta jen na chvíli během samotného výkonu. To vše znamená významně menší operační stres organismu a významně menší reakci organismu na něj oproti prozatím standardní otevřené operaci. Z toho plyne potřeba výrazně kratší hospitalizace. Zatímco po tradiční operaci zůstává pacient v nemocnici dalších dvanáct až čtrnáct dní, takto jde domů i po jednom týdnu, případně i dříve. To zároveň znamená, že uvolní lůžko pro dalšího klienta. Navíc je rychleji mobilizován, potřebuje méně analgetik a vyskytuje se méně komplikací. To vše je významná výhoda pro pacienta ale také úspora pro zdravotnické zařízení,“ vysvětluje přednosta Dušan Klos, proč také po již zavedené robotické kolorektální chirurgii a aktuální pankreatické chirurgii bude na klinice následovat i oblast plicní a hrudní robotické chirurgie.

Na úspěšném zavedení robotické operativy i do oblasti HPB chirurgie mají nezanedbatelný podíl také další členové robotického týmu pod vedením úsekové sestry Šárky Táborské. Jsou to instrumentářky Martina Fričarová, Jakub Reimer, Marie Králová, Lucie Prucková a Jakub Havránek.

Tým hepatopankreatobiliární chirurgie se na I. chirurgické klinice FN Olomouc skládá vedle primáře Lovečka ještě z jeho kolegů - Pavla Skalického, Jany Tesaříkové, a Michala Gregoříka. „Společně dosahujeme velmi zajímavých výsledků a v České republice aktuálně provádíme nejvyšší počet resekčních výkonů na slinivce břišní. Zároveň také vnímáme neustálý nárůst počtu pacientů a právě robotická chirurgie může být cestou, jak se s touto skutečností vyrovnat. Díky zvýšení výkonnosti můžeme reálně uvažovat o dalším posílení našeho týmu a vítáme rovněž plány naší nemocnice na pořízení druhého robotického systému, který by umožnil další rozvoj nejen našeho oboru,“ uzavírá Martin Loveček.

Reklama
Reklama

Související

  • Olomouc dokončila modernizaci všech tramvajových měníren. Poslední spolkla téměř 60 milionů
    Společnost
    Doprava

    Olomouc dokončila modernizaci všech tramvajových měníren. Poslední spolkla téměř 60 milionů

    Ve středu 30. září byla slavnostně uvedena do provozu modernizovaná Měnírna Střed v Kubíčkově ulici v Olomouci. Šlo o poslední tramvajovou měnírnu ve městě, která dosud fungovala s původní technologií.

  • Boty, pyžamo i baterka. Přání 500 dětí z Ukrajiny teď mohou splnit i lidé z Olomoucka
    Společnost

    Boty, pyžamo i baterka. Přání 500 dětí z Ukrajiny teď mohou splnit i lidé z Olomoucka

    Arcidiecézní charita Olomouc dnes otevřela veřejnosti databázi dětí zapojených do dalšího ročníku projektu Vánoční balíček pro Ukrajinu. Dárci si v ní mohou vybrat konkrétní dítě a připravit mu vánoční dárek na míru. Letošní ročník by měl být dosud největší. Postupně má být do databáze zařazeno rekordních 500 dětí.

  • Přes 100 stromů a tisíc keřů. Prostějov čeká velká podzimní výsadba
    Společnost

    Přes 100 stromů a tisíc keřů. Prostějov čeká velká podzimní výsadba

    Péče o městskou zeleň v Prostějově nekončí samotnou výsadbou. Město se dlouhodobě zaměřuje nejen na údržbu stávající zeleně, ale také na obnovu a rozšiřování výsadeb. I letošní podzim proto bude ve znamení nových stromů, keřů, trvalek a květin.

  • Fotbalové hřiště musí pryč. Hanušovice chystají stěhování za 100 milionů
    Společnost
    Sport

    Fotbalové hřiště musí pryč. Hanušovice chystají stěhování za 100 milionů

    Hanušovice na Šumpersku čeká rozsáhlé stěhování sportovišť, které před dvěma lety zdevastovala ničivá povodeň. Do nových lokalit město přesune fotbalové hřiště i tenisové kurty; současné sportoviště na soutoku Moravy a Branné je stále bezprostředně ohroženo záplavami. Stěhování bude stát až sto milionů korun, město na něj chce získat dotace. Hotovo by vše mělo být do roku 2030, řekl ČTK starosta Hanušovic Marek Kostka (Generace Y).

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • JESENÍK 
    Lékaři často řeší i přetržené vazy, poškozené menisky či defekty chrupavek. Právě tato zranění jsou často způsobena pádem z koloběžky nebo nekontrolovaným pohybem při sjezdu na čtyřkolce. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ 
    Komplikace pro řidiče na jihu Olomouckého kraje. Trasu z Přerova na Hulín a zpět čeká oprava prováděná za úplné uzavírky, informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Olomoucký kraj. Silnice I/55 přibližně od Lověšic po nájezd na dálnici D1 projde celkovou rekonstrukcí plánovanou od úterý 29. 9. Více.
  • OLOMOUC 
    Nejvýraznější dominanta Olomouce i světově známá kulturní a historická památka.  To je Sloup Nejsvětější Trojice, který naleznete na olomouckém Horním náměstí, nedaleko radnice. Jaký je jeho příběh? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy
    Společnost

    Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy

    Stavba nového vzdělávacího centra Loděnka v Zoologické zahradě Olomouc pokračuje podle plánu. Na staveništi už jsou patrné obrysy budoucího objektu, který nabídne nejen zázemí pro vzdělávací programy, ale také největší hlubinné akvárium se žraloky, rejnoky a řadou dalších mořských ryb v České republice.

  • Z Olomouce až do Valdštejnského paláce. Věra Zukalová získala prestižní medaili
    Společnost

    Z Olomouce až do Valdštejnského paláce. Věra Zukalová získala prestižní medaili

    Zakladatelka spolku Dobré místo pro život i projektu Život ve tmě, ambasadorka onkologických pacientek Fakultní nemocnice Olomouc i kandidátka za ODS. Věra Zukalová je jednou z výrazných osobností města Olomouce. Už v roce 2020 získala Cenu města Olomouce, nyní si z Prahy odvezla Stříbrnou medaili předsedy Senátu.

  • V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu
    Společnost

    V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu

    Rostlinná teranostika. To je název nového oboru, který v Olomouci vzniká. Základy má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Hlavní řešitelka projektu Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži a na propojení diagnostických a léčebných přístupů získala 18,6 milionů.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama