První v republice. Ve FNOL provedli robotickou resekci slinivky břišní

Robotický systém da Vinci Xi, který má FN Olomouc k dispozici, doposud ve velkém používali především urologové a gynekologové a nově také ORL specialisté. „Námi provedenými resekcemi slinivky břišní došlo oficiálně k rozšíření spektra robotických výkonů a otevřela se další z cest pro robotickou chirurgii,“ potvrzuje Martin Loveček skutečnost, že jedním z cílů jeho týmů je zavést robotickou pankreatickou chirurgii jako standardní metodu léčby některých nádorových onemocnění slinivky. Významnou měrou k tomu přispěla účast takzvaného proktora - Freeka Daamse z Amsterdam UMC, který byl prvním operacím přítomen, a také podpora zástupců společnosti Synektik Christiana Holny a Františka Tótha.

Resekční výkony na slinivce břišní se ve světě podle slov primáře I. chirurgické kliniky FN Olomouc provádějí v širokém spektru rozsahu. „A to od enukleace, tedy zjednodušeně jakéhosi ‚vydloubnutí‘ ohraničené nádorové tkáně, přes odstranění části orgánu až po úplnou resekci celé slinivky. My jsme zatím roboticky provedli jednu enukleaci a dvě částečné resekce, v jednom případě i se slezinou, což je někdy nutná součást operačního výkonu. Je třeba říci, že robotická chirurgie je do značné míry závislá na kvalitní přípravě operatérů, v podstatě na tréninku. Naším cílem je do příštího roku umět vše, včetně úplné resekce slinivky břišní,“ plánuje Loveček.

Nespornou výhodou robotické chirurgie je to, že je šetrnější k pacientovu tělu a zároveň zvyšuje operační kapacity nemocnice. „U velké části těchto výkonů si vystačíme s několika malými rankami, kdežto klasický postup vyžaduje mnohdy řez přes celé břicho. Navíc při robotické operaci otevíráme pacienta jen na chvíli během samotného výkonu. To vše znamená významně menší operační stres organismu a významně menší reakci organismu na něj oproti prozatím standardní otevřené operaci. Z toho plyne potřeba výrazně kratší hospitalizace. Zatímco po tradiční operaci zůstává pacient v nemocnici dalších dvanáct až čtrnáct dní, takto jde domů i po jednom týdnu, případně i dříve. To zároveň znamená, že uvolní lůžko pro dalšího klienta. Navíc je rychleji mobilizován, potřebuje méně analgetik a vyskytuje se méně komplikací. To vše je významná výhoda pro pacienta ale také úspora pro zdravotnické zařízení,“ vysvětluje přednosta Dušan Klos, proč také po již zavedené robotické kolorektální chirurgii a aktuální pankreatické chirurgii bude na klinice následovat i oblast plicní a hrudní robotické chirurgie.

Na úspěšném zavedení robotické operativy i do oblasti HPB chirurgie mají nezanedbatelný podíl také další členové robotického týmu pod vedením úsekové sestry Šárky Táborské. Jsou to instrumentářky Martina Fričarová, Jakub Reimer, Marie Králová, Lucie Prucková a Jakub Havránek.

Tým hepatopankreatobiliární chirurgie se na I. chirurgické klinice FN Olomouc skládá vedle primáře Lovečka ještě z jeho kolegů - Pavla Skalického, Jany Tesaříkové, a Michala Gregoříka. „Společně dosahujeme velmi zajímavých výsledků a v České republice aktuálně provádíme nejvyšší počet resekčních výkonů na slinivce břišní. Zároveň také vnímáme neustálý nárůst počtu pacientů a právě robotická chirurgie může být cestou, jak se s touto skutečností vyrovnat. Díky zvýšení výkonnosti můžeme reálně uvažovat o dalším posílení našeho týmu a vítáme rovněž plány naší nemocnice na pořízení druhého robotického systému, který by umožnil další rozvoj nejen našeho oboru,“ uzavírá Martin Loveček.