Olomoucký hejtman Okleštěk prodloužil stav nebezpečí v zaplavených oblastech

Stav nebezpečí umožňuje například rychlejší a efektivnější odstraňování povodňových škod, pružnější obnovu poškozené infrastruktury nejen pro zásobování plynem a elektřinou, ale i vodovodů a kanalizací. Jednodušší je také využití armády a její techniky, vyčištění obcí od povodňového odpadu a naplavenin a obnova silničního a vodního hospodářství.

O prodloužení stavu nebezpečí podle Oklešťka požádaly samosprávy v Jeseníku a Šumperku i energetické firmy, jelikož díky tomu mohou rychleji likvidovat škody způsobené záplavami. Lidé po povodních zůstali na řadě míst bez elektřiny a pitné vody, povodně vyřadily z provozu 278 kilometrů plynovodního potrubí. "Důvodem žádosti je řešení rozsáhlých následků povodní ze září letošního roku. V nejvíce postižených lokalitách stále nejsou obnoveny základní prvky infrastruktury, často fungují pouze provizorně," uvedl Okleštěk.

Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, které mohou být v České republice vyhlášené v reakci na mimořádné situace. Závažnějšími jsou nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Při platném stavu nebezpečí získává vedení kraje zvláštní pravomoci jako například pravomoc ukládat pracovní povinnost, rozhodovat o pracovní výpomoci nebo možnost poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace.

V Olomouckém kraji zasáhly povodně kromě Jesenicka také část Šumperska a Olomoucka, nicméně na Jesenicku způsobily katastrofální škody. Zasáhly rozsáhlý pás kolem řeky Bělé od Bělé pod Pradědem přes Jeseník, Českou Ves, Mikulovice a Písečnou a také řadu obcí kolem toků Vidnávka a Staříč. Materiální škody byly obrovské, záplavy poničily infrastrukturu včetně silnic a mostů. Oprava si vyžádá několik miliard korun. Záplavy mají v kraji zatím dvě oběti, po dalších dvou lidech se stále pátrá.