Měli bychom se připravit na přítomnost vlků, myslí si koordinátor vlčích hlídek Michal Feller

Kolik se nachází na Jesenicku vlků?

Pokud to pojmeme na úrovni CHKO Jeseníky, které se týkalo únorové sčítání velkých šelem, tak jsme došli k závěru, že se v Jeseníkách nachází pravděpodobně dva páry a několik migrujících jedinců.

Pokud se zaměříme na širší jesenickou oblast, tak víme, že se vlci vyskytují také v oblasti Hanušovicka, Kralického Sněžníku a Rychlebských hor. Aktuálně jsme zaznamenali jedince také na Zlatohorsku a Krnovsku. 

Jde o samostatně žijící páry nebo smečku?

Zatím víme o úspěšném rozmnožování dva roky zpátky v Rychlebských horách, ale to byla smečka přeshraniční, která se pohybovala částečně v Polsku a v části severního cípu Rychlebských hor. To se jednalo o první setrvalý výskyt vlků v této oblasti. 

Michal Feller je členem Hnutí DUHA, konkrétně je součástí programu Šelmy. Zaměřuje se na ochranu velkých šelem v České republice, jako jsou rysi, vlci a medvědi.

Co znamená pro vlky Jesenicko jako oblast? Usídlují se nebo ne?

Máme vysledováno, že v posledních letech šlo spíše o tranzitní oblast, kdy vlci procházeli přes Jesenicko směrem do Polska, či naopak. To se nám podařilo potvrdit také díky spolupráci se zahraničními kolegy za pomoci dat z telemetrických obojků, pomocí kterých byli někteří z těchto vlků monitorováni.

Páry, o kterých jsme již mluvili, se v oblasti Jesenicka nejspíše usídlily a zdržují se tam dlouhodobě. Předpokládáme, že tam zůstanou, mohou se rozmnožit a založit smečku.

Kdy budete vědět, že se jejich populace rozrůstá?

Přelom dubna a května je období, kdy by se vlčata měla rodit. Ve chvíli, kdy trochu vyrostou, tak můžeme pomocí fotopastí zpozorovat dospělé s mladými. To se týkalo právě i těch Rychlebských hor, kdy jsme měli informace, že fotopasti zachytily i mladé jedince. Nakolik bylo rozmnožování úspěšné zjistíme až někdy na podzim, na začátku zimy a následně to potvrdíme přes zimní monitorovací sezónu, až napadne sníh. Během ní vlky stopujeme a můžeme přesněji určit jejich počet.

Jak monitoring probíhá?

Monitoring Hnutí Duha Šelmy je z velké části založen na dobrovolnících. Každý podzim pořádáme školení pro nové dobrovolníky, kterým vysvětlíme jak určovat základní pobytové znaky vlků, třeba jak rozeznat jejich stopy. Dobrovolníci následně v rámci Vlčích hlídek zaznamenávají pobytové znaky a tím pádem jsme schopni určit, kde se přibližně šelmy pohybují a můžeme se na danou oblast více zaměřit například s využitím fotopastí. Monitoring probíhá na území celé České republiky, takže stopujeme také rysy a medvědy.

Přes léto se vlčí hlídky jako takové nepořádají, vyrážíme spíše neorganizovaně. Pořádáme školení na osvěžení vědomostí pro stávající dobrovolníky. Hlavní monitorovací sezóna začíná v listopadu, kdy nejdříve proběhnou úvodní školení a po napadnutí sněhové pokrývky začíná hlavní sezóna a práce v terénu.

Co všechno během monitoringu sbíráte?

Fyzicky sledujeme pohyb vlků, pomocí sledování jejich stop. Občas se dá zaznamenat ještě jejich dorozumívání, tedy vytí. To se podařilo třeba během posledního monitoringu sov. Hlavním zdrojem informací o konkrétních jedincích jsou pak genetické vzorky, třeba z trusu.

Vlci jsou potravní oportunisté

V jiných koutech republiky jsou vlci hrozbou pro hospodářská zvířata. Jak je na tom Jesenicko?

Jesenicko je specifické tím, že tam není tak rozšířený chov ovcí a koz, ale samozřejmě jsme nějaké škody na hospodářských zvířatech zaznamenali. Z naší zkušenosti šlo většinou o špatně zabezpečené chovy. Je důležité, aby se chovatelé, primárně ovcí a koz, připravili na přítomnost vlků.

Jaké je nejefektivnější zabezpečení proti vlkům?

Ideální variantou se zdá být kombinace pasteveckého psa a elektrického ohradníku, ale rozumíme, že ne všichni chovatelé si na pasteveckého psa troufnou. Máme zkušenosti s chovateli z oblastí, kde je pravidelný výskyt vlků, mají zabezpečení podle standardů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a škody neměli žádné nebo minimální. Přitom často kousek od nich byli chovatelé, kteří zabezpečení neměli a škody řešili opakovaně. Primárně jde o to mít alespoň nějakou ochranu, často jsou zabezpečení bohužel ve velmi špatném stavu.

Vlci jsou potravní oportunisté. Vybírají si, co budou jíst podle toho, co je pro ně nejjednodušší. Pokud zjistí, že je pro ně nejsnazší jít do stáda pro ovci, tak tam budou chodit. Ve chvíli, kdy narazí na vhodný elektrický ohradník nebo na pasteveckého psa, tak raději bude lovit divokou zvěř, které má v okolní krajině dostatek. Podle statistik z potravních analýz, které se vyhodnocují také z trusů nasbíraných dobrovolníky, je hlavní složkou jejich potravy právě spárkatá zvěř a hospodářská zvířata tvoří méně než dvě procenta.

Vymazání z populace jako poslední možnost

Jak rychlý je růst populace vlků v Česku?

Vlci u nás dlouho nebyli a teď obsazují volné území. Jejich nárůst je tedy poměrně strmý, dalo by se mluvit až o exponenciální křivce, ale to dostoupí nějakého limitu. Vlci jsou teritoriální vrcholoví predátoři a jejich počet není třeba omezovat lidským zásahem, stačí na to vlastní autoregulační mechanismy. Je prokázané, že jakmile je na nějakém území vlčí smečka, tak si své teritorium, které může mít až 300 km2, hlídá a jiní vlci se zde již neusídlí, může totiž dojít i k zabití vlka vetřelce. Zároveň když je nedostatek potravy, tak se rodí méně mladých, případně k rozmnožování vůbec dojít nemusí.

Hnutí DUHA chrání vzácné šelmy v České republice. Chrání tyto šelmy před pytláky, pomáhá chovatelům hospodářských zvířat, sleduje výskyt šelem a přináší záběry ze soukromí rysů a vlků i cenná vědecká data pro další výzkum.

Budeme my, jako lidé, řešit jejich regulaci?

Z již zmíněného vyplývá, že regulaci jako takovou není potřeba řešit až na výjimečné situace již definované v plánu pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného. Aktuálně jsou na úrovni krajských úřadů zřizovány pohotovostní štáby, právě kvůli tomu, že se vlci do naší krajiny vrací. Kdyby se někde vyskytl vlk, který by se choval nějakým problematickým způsobem, což může být například ztráta plachosti vůči lidem, případně opakované překonávání zabezpečení dle standardu, tak tento pohotovostní štáb bude rozhodovat o případných opatřeních, což může být cílené plašení, intenzivní monitoring a podobně. Kdyby všechna ostatní opatření selhala, tak tím posledním krokem může být i odstranění daného jedince z populace.

Kdo v krizových štábech bude sedět?

Jsou tam zástupci AOPK, zástupci kraje, zástupci veterinární správy, myslivosti a policie. Za nás bohužel tam ještě aktuálně nejsou přímo uvedení zástupci neziskových organizací, které se zabývají ochranou šelem, což je v zájmu objektivity a nestrannosti případného rozhodování jistě škoda.