FOTO: Na Olomoucku máme hned několik staveb roku. Víte, které to jsou?

Arcidiecézní muzeum, 2. etapa

​Arcidiecézní muzeum v Olomouci je výborným příkladem citlivé rekonstrukce historické architektury, která si vysloužila ocenění Stavba roku 2007. Projekt, realizovaný architektonickým ateliérem HŠH architekti, zahrnoval obnovu historických budov a jejich adaptaci pro muzejní účely. Arcidiecézní muzeum je umístěno do komplexu tzv. Přemyslovského hradu, který je zapsaný na seznam národních kulturních památek. Při návrhu tedy musely být respektovány všechny dochované styly od románského období až po začátek 20. století.

Zároveň ale bylo potřeba do stavby vnést moderní prvky potřebné pro provoz muzea, což se autorům podařilo skloubit na výbornou. Tato rekonstrukce byla rovněž nominována na evropskou cenu Mies van der Rohe Prize, což svědčí o jejím mezinárodním uznání. Díky této realizaci se muzeum stalo nejen kulturním centrem, ale také příkladem úspěšného spojení historického dědictví s moderní architekturou.

Obchodní centrum Šantovka

Galerie Šantovka v Olomouci je příkladem moderní architektury, která citlivě navazuje na historické jádro města a zároveň přináší nový impuls do městského prostoru. Projekt vznikl na místě bývalého areálu potravinářské továrny MILO a představuje úspěšnou revitalizaci brownfieldu v blízkosti centra Olomouce. Za architektonickým návrhem stojí renomované londýnské studio Benoy ve spolupráci s českým ateliérem A8000, který byl generálním projektantem. Stavba byla realizována společností Metrostav a.s. a dokončena v roce 2013. Díky svému urbanistickému a architektonickému řešení získala Galerie Šantovka ocenění Stavba roku 2014 v kategorii Stavby občanské vybavenosti a úpravy veřejných prostor.

Architektura Šantovky je charakteristická prosklenou fasádou a velkými skleněnými střechami, které zajišťují dostatek denního světla v interiéru a vytvářejí příjemnou a vzdušnou atmosféru. Součástí projektu jsou také oddychové zóny na břehu Mlýnského potoka, které přispívají k oživení veřejného prostoru a propojení s okolní přírodou. Na ploše 46 000 m² nabízí Šantovka více než 200 obchodních jednotek, multikino, bowlingovou arénu, restaurace, kavárny a dětské hřiště. Díky své poloze a dobré dopravní dostupnosti se stala významným obchodním a společenským centrem Olomouce. Projekt zároveň přispěl k lepšímu propojení centra města s městskými částmi Nové Sady a Povel, a to prostřednictvím nové lávky pro pěší a tramvajové trati.

Muzeum Komenského, Přerov – Helfštýn

Muzeum Komenského v Přerově je významnou kulturní institucí, která sídlí v historickém renesančním zámku na Horním náměstí. Bylo založeno v roce 1888 z iniciativy Františka Slaměníka a je považováno za první svého druhu na světě. Spravuje také další objekty, jako je ornitologická stanice ORNIS nebo právě hrad Helfštýn, jehož rozsáhlá rekonstrukce si získala ocenění.

​Rekonstrukce paláce hradu Helfštýn realizovaná architekty Miroslavem Pospíšilem a Martinem Karlíkem z olomouckého studia atelier-r, získala ocenění Stavba roku v roce 2021. Projekt byl oceněn za mimořádně citlivý přístup k obnově historické památky, kdy byly moderní architektonické prvky harmonicky integrovány do stávající struktury paláce. Rekonstrukce zahrnovala zastřešení objektu, zpřístupnění jedenácti hradních místností, vybudování nových průchozích ochozů a vyhlídkové plošiny, která nabízí jedinečné pohledy do Moravské brány.

Použité materiály, jako je cortenová ocel, sklo a beton, byly zvoleny s ohledem na kontrast a zároveň soulad s historickým charakterem stavby. Projekt byl rovněž oceněn mezinárodní porotou České ceny za architekturu 2021, která vyzdvihla jeho inovativní přístup a přínos k zachování kulturního dědictví. "Říkáme tomu spíš záchrana než rekonstrukce," popsal kastelán objektu Jan Lauro. "Začali nám sem pak chodit lidi, kteří se o to zajímají kvůli estetice, designu, architektuře, památkové péči..." Podle něj už hrad prošel několika projekty, které ale bohužel nikdy nebyly realizovány. Mimo jiné byla ve hře i klasická sedlová střecha krytá pálenou krytinou od E. Vlčkové a A. Vráželové, kterou ale nakonec nahradilo moderní zastřešení z pískovaného skla.

Český rozhlas Olomouc

​Budova Českého rozhlasu Olomouc na Pavelčákově ulici 19 je dalším výjimečným příkladem citlivé rekonstrukce historického objektu, která získala ocenění Stavba roku 2022 v kategorii Rekonstrukce a obnova. Původně se jednalo o obchodní dům postavený v roce 1911 pro obchodníka s nábytkem Franze Kleina podle návrhu architekta Christopha Glasera. Budova byla jednou z prvních v Rakousku-Uhersku s železobetonovým skeletem a proskleným atriem. ​

Rekonstrukce, kterou realizoval Atelier 38, probíhala od podzimu 2020 a byla dokončena na jaře 2022. Přestavba zachovala historické prvky jako je centrální atrium a původní portál, a zároveň přinesla moderní prvky, například prosklenou střechu a viditelné rozvody, které dotvářejí industriální vzhled interiéru. Díky této rekonstrukci se Český rozhlas Olomouc po 73 letech přestěhoval z podnájmu do vlastního moderního sídla, které odpovídá současným technickým a provozním požadavkům rozhlasového vysílání.

Hublíkova vila

Hublíkova vila na Wellnerově ulici 9 je příkladem meziválečné funkcionalistické architektury. Postavena byla v roce 1933 inženýrem Janem Hublíkem. Existuje teorie, že autorem návrhu je slavný architekt Bohuslav Fuchs, a to na základě podobnosti s jeho jinými díly a doložených pracovních vztahů s Hublíkem. Přímé důkazy však zatím nebyly nalezeny. ​V devadesátých letech vila prošla neopatrnou rekonstrukcí, která narušila její původní funkcionalistický charakter. Byla přidána velká terasa, změněna dispozice a fasáda byla natřena výraznou modrou barvou.

Nedávná rekonstrukce, která byla dokončena v roce 2022 pod vedením architektonického studia PAB, vrátila vile její původní vzhled. Byla odstraněna nevhodná terasa, obnovena původní fasáda a přidáno jedno ustoupené podlaží, které respektuje původní geometrii stavby. Nová nástavba je vizuálně oddělena skleněným pásem a sjednocena s domem broušenou omítkou. Za tuto rekonstrukci získala Hublíkova vila ocenění Stavba roku 2022. Porota ocenila návrat k původní funkcionalistické estetice a kvalitní provedení rekonstrukce.

Podle Jana Pospíšila, architekta ze studia PAB, ze začátku panovaly obavy, zda bude objekt schopen pojmout zadání investora, aniž by byla narušena jeho stavební podstata. Nepříjemným překvapením byl podle něj jak nepříznivý stav původních betonových konstrukcí, tak přítomnost podzemní vody ve skalním podloží. "Fakt, že se mnoho původních řemeslných detailů nedochovalo, byl smutný i osvobozující. Ačkoliv figura nástavby a přístavby i detaily jsou přiznaně současné, kladli jsme rovněž důraz na přiměřený soulad s logikou původního domu," uvedl.

Červený kostel

Červený kostel v Olomouci, původně luteránský chrám postavený v letech 1901–1902 podle návrhu architekta Franze Böhma a upravený Maxem Löwem, je významnou památkou novogotické architektury. Po druhé světové válce byl kostel předán Českobratrské evangelické církvi, ale od roku 1959 sloužil jako depozitář Vědecké knihovny v Olomouci, a tak byl veřejnosti nepřístupný. V roce 2019 ale byly knihy přestěhovány do nového depozitáře v Olomouci-Hejčíně, což otevřelo cestu k rekonstrukci kostela. ​

Rekonstrukce zahájená na podzim roku 2020 a dokončená v květnu roku 2023 byla realizována podle návrhu ateliéru-r architekta Miroslava Pospíšila. Projekt zahrnoval kompletní obnovu interiéru i exteriéru kostela a přístavbu moderního provozně-technického zázemí, které spojuje kostel s budovou ředitelství knihovny. Použití monolitického železobetonu v interiéru přístavby umožnilo zachovat estetickou kvalitu i funkčnost prostoru. Za tuto rekonstrukci získal kostel ocenění Stavba roku 2023. Dnes slouží jako kulturně-vzdělávací centrum Vědecké knihovny v Olomouci, v němž se konají koncerty, výstavy, přednášky a další akce.