Nejmenší miminko z FNOL vážilo 395 gramů. Vaneska se po třech měsících vrátila domů
Když se malá Vaneska předčasně narodila, vešla se sotva do dlaně a naděje na přežití byla zhruba stejně malá. Lékaři z Fakultní nemocnice Olomouc, kde se o dítě i s jeho maminkou Janou starali, se v případě Vanesky nebojí mluvit o zázraku.
Průměrná porodní váha novorozence u nás je 3,3 kilogramů. Miminko z Přerova přitom při porodu vážilo pouhých 395 gramů. Zpočátku těhotenství nic nenasvědčovalo tomu, že by měly nastat komplikace. „Na druhém screeningu mi řekli, že je v růstu o dva týdny pozadu. To mi ale ještě lékaři dávali naději, že to může dohnat. Jenže na dalším vyšetření už to bylo jen horší. Cítila jsem se úplně hrozně. Říkali mi, že může umřít a že ji nebudou moci zachránit,“ popsala maminka Vanesky Jana Flasarová.
Ve 26. týdnu těhotenství se o případu dozvěděli odborníci z Novorozeneckého oddělení FN Olomouc. „Kolegové nás přizvali ke konzultaci s informací, že děťátko dlouhodobě neroste a že bude potřeba se rozhodnout jak v těhotenství pokračovat dále,“ vzpomíná Martin Wita. „Vzhledem k tomu, že nebyla plně funkční placenta, existovalo velké riziko, že miminko může umřít nitroděložně. Zároveň jsme věděli, že hmotnost Vanesky je tak nízká, že by bylo velice obtížné ji po porodu zachránit. Hledali jsme tedy optimální strategii a načasování ukončení těhotenství, aby miminko bylo v bříšku co nejdéle a mohly vyzrát plíce, ale zároveň ji nezatížili rizikem nitroděložního úmrtí,“ popisuje osudové rozhodování.
K porodu musela maminka jít už ve 28. týdnu těhotenství. Průtokové parametry placentou se zhoršovaly, a tak se Vaneska narodila 22. prosince s váhou 395 gramů. Standardní váha přitom ve stejném období bývá více než dvojnásobná. „Na dalším postupu jsme se s rodiči dohodli už před porodem. Věděli jsme, že Vaneska bude maličká a riziko úmrtí nebo přežití s následným handicapem byla velká,“ nezastírá Martin Wita.
„První dva týdny to bylo hrozné. Nemohla jsem si Vanesku ani pochovat, protože byla zaintubovaná,“ shrnula následné okamžiky maminka Jana, která po ukončení několikadenní hospitalizace za dcerkou jezdila každý den. A v době, kdy nemohla být s holčičkou přímo, využívala možnosti sledovat ji na on-line kameře. „Na Novorozeneckém oddělení je úžasný personál, cítila jsem se tam jako v rodině. Jsou chápaví, fakt neskuteční,“ pochválila zdravotníky.
Miminko strávilo v inkubátoru rovných 100 dní, rodiče si ji tak mohli odvézt 31. března.Za tuto dobu se váha holčičky zvýšila na 1770 gramů. „Když mi to řekli, měla jsem strašnou radost. Těšila jsem se na to hrozně dlouho,“ popsala Jana Flasarová. „Při rozhodování o propuštění miminka do domácí péče jsou hlavním faktorem stabilizované životní funkce. U Vanesky jsme věděli, že ještě bude potřebovat delší dobu kyslík, takže jsme rodiče vybavili přístrojem, který umožňuje kyslík v domácích podmínkách mít. A z hlediska výživy jsme věděli, že to, co Vaneska potřebuje, dostane od maminky. Nebylo už tedy třeba dalšího pobytu v nemocnici a její stav můžeme monitorovat ambulantní cestou,“ doplnil Wita.
Vaneska Flasarová je nejmenším miminkem, které na Novorozeneckém oddělení FNOL přijali. Na další kontroly rodina jezdí. „Když ale vezmeme v potaz nejčastější rizikové faktory, tak v případě Vanesky je dosavadní vývoj příznivý a je obrovská šance, že bude žít kvalitní a zdravý život,“ uzavírá optimisticky.
