Soud v olomoucké korupční kauze Vidkun zpřísnil obžalovaným podmíněné tresty
Krajský soud v Olomouci v pátek zpřísnil hlavním aktérům v kauze Vidkun za jejich korupční jednání právní kvalifikaci, uložil jim přísnější podmíněné tresty a peněžité tresty. Bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece za vynášení informací z trestních spisů odsoudil za pokus o zneužití pravomoci úřední osoby, podnikatele Ivana Kyselého za pokus účastenství ve formě organizátorství zneužití pravomoci úřední osoby a někdejšího hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD, nyní SOCDEM) za podplácení a za účastenství ve formě pomoci zločinu zneužití pravomoci.
Rozhodnutí není pravomocné, Rozbořil se odvolal na místě, ostatní si ponechali lhůtu. "Kvůli přísnější kvalifikaci jsme se ocitli u obžalovaného Kyselého a Kadlece v sazbě tří až deset let. Máme za to, že takto uložené tresty by nebyly účelné, přistoupili jsme proto k trestům s podmíněným odkladem," uvedl soudce Martin Lýsek. Podle něj nejde jen o uložení trestu, ale i o samotné vyslovení viny, které jasně říká, že byl porušen zákon, což má být podle něj vzkazem pro policisty v celé ČR, jak se svými kamarády z pohledu svých pozic jednat.
Podnikateli Kyselému soud uložil trest tři roky s podmíněným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 346 tisíc korun. Původně dostal trest 18 měsíců s tříletou podmínkou a peněžitý trest 2,1 milionu. Kadlece soud odsoudil na tři roky s podmíněným odkladem na pět let a dal mu peněžitý trest 438 tisíc korun. Také mu zakázal činnost na pět let. Při prvním rozhodnutí dostal dvouletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 144 tisíc korun, zákaz činnosti měl na čtyři roky. Rozbořila soud odsoudil ke dvěma letům s podmíněným odkladem na 3,5 roku a uložil mu peněžitý trest 182 tisíc korun.
Také o korupční kauze Vidkun jste se mohli dočíst v rozhovoru s policejním ředitelem Tomášem Landsfeldem. Rozhovor najdete zde.
Soud Kyselého a Kadlece odsoudil za korupční jednání ve všech devíti trestních kauzách, z kterých si v roce 2015 vzájemně sdělovali informace z trestního řízení i informace o důkazní situaci. Při prvním rozsudku je soud odsoudil pouze za čtyři žalované kauzy s tím, že u zbývajících pěti není dostatek důkazů. Ve všech případech jde však o pokus. "Nemáme důkazy o tom, že jakékoliv trestní řízení bylo ovlivněno tím, co si spolu vykládali Kadlec s Kyselým. Neříkáme, že se to nestalo, ale nemáme to prokázáno,“ uvedl soudce Martin Lýsek.
Kadlec se vynášením informací podle něj chtěl vlivnému podnikateli odvděčit za své setrvání ve funkci. "Věděl přitom, že Kyselý může tyto informace sdělit jiným osobám a zmařit tak trestní řízení," doplnil soudce. "Takové jednání se absolutně vymyká povinnostem policisty," doplnil žalobce Miroslav Stoklásek.
Bývalý hejtman Rozbořil podle rozsudku policejnímu náměstkovi za informace v případu stavby jezdeckého areálu v Lazcích, který byl prověřován kvůli možnému dotačnímu podvodu, nabídl úplatek. Soud naopak Kadlece neodsoudil za přijetí úplatku od Rozbořila, jak navrhoval žalobce Stoklásek. Kadlecovi by za to hrozila sazba pět až 12 let vězení. Podle soudu pro přijetí slibu úplatku nejsou důkazy a nevyplývá to ani z odposlechů.
Kauza začala 13. října 2015, kdy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval v Praze a Olomouckém kraji, soudy se případem zabývají tři roky. Kauza byla postavena důkazně především na odposleších. Zachycují schůzky hlavních aktérů případu v olomouckých kavárnách a restauracích, ale i z kuřárny olomouckého pracoviště GIBS a Kadlecovy kanceláře v budově krajského policejního ředitelství. Právě tam podle žalobců obžalovaní diskutovali o věcech z trestních řízení a předávali si informace či pokyny. Například jen Kadlec s Kyselým měli od července 2014 do září 2015 nejméně 45 schůzek, na kterých společně podle obžaloby řešili nejen trestní kauzy, ale například i personální obsazení vysokých policejních funkcí.
