Východní tangenta se protáhne. Stavba s sebou nese komplikace, ŘSD jedná o rozdělení

„Komplikace se datují od roku 1997, kdy statutární město Olomouc změnilo územní plán a trasu tangenty umístilo přes nesouhlas vlastníka do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně. Tím se proti sobě postavily dva veřejné zájmy, tedy ochrana vodního zdroje versus stavba klíčového obchvatu. A tento střet se stále nedaří překonat,“ řekl pro Report mluvčí ŘSD Miroslav Mazal s tím, že úspěchem bylo získání kladného stanoviska od Ministerstva životního prostředí o vlivu stavby na životní prostředí (EIA). „V jeho závěru se konstatuje, že vedení silnic přes ochranné pásmo vodního zdroje je na území České republiky běžné a nepředstavuje významná rizika. Získání stanoviska EIA by ve všech jiných případech odstartovalo rychlou přípravu stavby,“ odpověděl na dotaz Reportu mluvčí ŘSD.

„Například u stavby D35 Slavonín–Křelov jsme stanovisko EIA získali v roce 2018 a během 5 let jsme zahájili stavbu. U východní tangenty to bohužel neplatí. Patovou situaci prohloubilo dosud platné opatření obecné povahy z roku 2020, které v území, kde se má tangenta stavět, zakazuje stavební činnost,“ přirovnal Mazal.

Ředitel ŘSD Martin Smolka na Olomouckém dopravním fóru minulý týden řekl, že teď může ŘSD jako investor stavby rozdělit východní tangentu na části. „Na základě diskuze se statutárním městem Olomouc prověřujeme, zda by bylo přínosné rozdělit stavbu tangenty na dvě samostatné stavby. Diskuze je na začátku. V tomto okamžiku nemáme na stole prověřené technické řešení, které bychom mohli prezentovat,“ vysvětlil dál pro Report mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Olomouckého kraje. ŘSD je sice investorem výstavby východní tangenty, jednat ale musí s městem, kterým stavba probíhá. V případě Olomouce řeší výstavbu s Útvarem hlavního architekta města.

„Jedno z řešení, které jsme předali ŘSD, je převést aspoň částečně kamionovou dopravu z Lipenské na okruh. Chceme, aby se ulevilo alespoň částem Chválkovice a Hodolany, doprava se rozložila a nešla by celá přes město. V podstatě ŘSD jsou těmi, kteří musí posoudit, zda takovéto řešení je vlastně ještě v souladu s tím investičním záměrem, který byl schválen pro celou východní tangentu a je to asi jediné, co o tom v této chvíli vím,“ řekl pro Report primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO).

Situaci pro Report okomentoval i náměstek primátora Tomáš Pejpek (ProPir). „Kvůli problémům s ochrannými pásmy vodních zdrojů Olmy jsme nechali v loňském roce prověřit možnost rozdělení stavby na dvě části. V první etapě by se pozornost zaměřila na přípravu severní části, tedy úseku od Týnečka po Lipenskou,“ řekl Pejpek. 

„V poslední době jsme na toto téma zahájili jednání s ŘSD. Myšlenka dvou etap je na stole teprve chvíli, je třeba ji důkladně posoudit jak ze strany města, tak investora. Teprve pak se uvidí, co dál,“ dodal náměstek primátora, který studii zadával za kancelář architekta města.

A kde by mělo k rozdělení dojít? „Logicky se musí stavba rozdělit v místě, kde vzniknou nové mimoúrovňové křižovatky. Podmínkou je, že nový úsek musí přinést zlepšení stávající dopravní situace a nesmí zhoršit situaci v jiném místě,“ popsal Mazal pro Report: „Dokud se neodblokuje opatření obecné povahy, které vystavilo stavbě stopku a nevyřeší se kolize s ochrannou podzemních vod, tak je obtížné mluvit o konkrétních termínech. Přes veškeré komplikace ŘSD pokračuje v přípravě stavby včetně probíhajících kroků pro odblokování situace.“

Ještě v únoru to přitom vypadalo, že stavba východní tangenty začne v roce 2028 a výstavbu ŘSD dokončí v roce 2030.