Areál přitahuje lidi jako magnet, museli jsme to zdokumentovat, říkají tvůrci filmu o Velkomoravské

Zatímco Olomoucí víří debaty o možné multifunkční hale a nových bytech na Velkomoravské, areál VOP jde k zemi. Téma přitáhlo také filmaře Marka Pešla a Jakuba Plánku, kteří v areálu od února natáčeli dokument Velkomoravská – pohled za hranici. Dvacetiminutový snímek mapuje příběhy lidí spjatých s tímto místem. Ať je to bývalý ředitel areálu, bezdomovkyně, graffiti umělci, nebo výzkumník Akademie věd.

Reklama
Reklama

Kde se vzal nápad na film Velkomoravská – pohled za hranici?

Jakub Plánka: To místo je vlastně kultem. Od doby, kdy zanikl vojenský opravárenský podnik, se z toho areálu vytvořil kult pro mladé lidi, pro umělce. To místo přitahuje lidi jako magnet. Jakmile jsme zjistili, že se začne bourat, věděli jsme, že to musíme zdokumentovat. Musí to být natočeno, sepsáno, protože až tam vznikne něco nového, půjde tam mladý člověk a nebude tušit, co tam dříve bylo.

Jak těžké pro vás bylo dostat se do areálu a natáčet tam?

Marek Pešl: Ze začátku jsme přemýšleli, jak se tam dostat, ale nakonec to vyšlo souhrou náhod. Mluvčí firmy Redstone, Petr Hlávka, je můj soused. Ten nás propojil s panem Smětalem, jehož firma Smětal Silack areál bourá.

Jak dlouho trvala příprava dokumentu?

JP: První natáčení jsme měli někdy v únoru, pak byla pauza. Oba pracujeme v Moravském divadle, zkoušeli jsme a neměli jsme ani časové možnosti jít natáčet. Což bylo vlastně dobře, protože jsme vždycky něco natočili, měsíc byl klid, a pak jsme přetáčeli. Nejdřív jsme se totiž chtěli zaměřit na historický popis místa, nakonec z toho vznikly spíš příběhy toho, co areál nabízel. Jak bezdomovcům, tak i graffiťákům. Díky tomu, že jsme točili tak dlouho, jsme film nakonec pojali jinak.

Máte ty původní plány ještě v zásobě? Využijete je?

MP: Někde to je, ale to jsou věci z archivu, zájemce si je tedy může dohledat i sám.

JP: Ano, ale jsou to spíš data, která zajímají historiky, nebo nadšence vojenské historie… Pro olomouckou veřejnost je podstatnější, co se tam dělo.

Pojďme k samotnému filmu. Jak těžké bylo sehnat respondenty do dokumentu?

MP: Věděli jsme, že chceme v dokumentu zmínit bezdomovce, někoho, kdo tam pracoval, někoho z graffiti scény a nějakého průvodce, třeba historika, který by divákovi vyprávěl. Třeba u těch graffiťáků to bylo tak, že jsem potkal v hospodě kluka z Bruntálu, který taky sprejuje. Ten nás propojil s lidmi z graffiti scény, kteří se realizovali právě na Velkomoravské. I pro nás to byla příležitost potkat se s někým z jejich komunity.

JP: Než jsme je ale sehnali, oslovili jsme další, kteří se vyjadřovat na kameru nechtěli. Říkali nám, že nechtějí vystoupit z té komunity, nechtěli se odhalit. Podobné štěstí jsme měli s panem Navrátilem, bývalým ředitelem VOP, který tam nastoupil v roce 1970. Toho jsme náhodou našli, když jsem do vyhledávače zadal pár klíčových slov a na Facebooku mně vyskočila fotka přijímacího zařízení v areálu, kterou Navrátil okomentoval. Zkontaktoval jsem jej, dali jsme si schůzku a on prozradil, že byl dokonce ředitelem.

MP: Pak ještě máme v dokumentu bezdomovce, ty jsme naháněli dlouho. Domluvili jsme si přes Charitu, paní Komárkovou, která v areálu bydlela. Přišli jsme ve smluvený den na Charitu, kde nám řekli, že nepřišla. Domluvili jsme se tedy s ní přímo s ní, že se sejdeme v areálu VOP, slíbili jí honorář a zase nepřišla. Potřetí jsme ji už čekali v Charitě v čase oběda, vyptávali jsme se na ni ostatních a tehdy nakonec setkání klaplo. To byla paní, která v areálu žila pět let, nakonec přivedla další kamarády, tak v dokumentu mluví všichni.

Zjistili jste, kolik bezdomovců v areálu žilo?

MP: Ona nám říkala, že okolo třiceti. Každý měl vlastně svůj barák, své patro. Vyprávěli nám několik příběhů, některé byly i nezveřejnitelné.

Pokud jich tam žilo tolik, nepřemýšleli jste o samostatném dokumentu?

MP: Varianta, že by vznikl samostatný dokument o bezdomovcích v Olomouci nás během natáčení napadla a docela se nám líbí, ale v dokumentu Velkomoravská má každý svůj přidělený čas.

Myšlenka dokumentu o olomouckých bezdomovcích určitě není uzavřená, ale je to všechno jen v debatách a možná se k tomu dostaneme, ale zatím máme plán práce na rok dopředu, takže to nemůžeme slíbit.

V dokumentu procházíte také Olomoucí a ptáte se na názory lidí na novou výstavbu…

MP: Ano, během natáčení jsme se ptali lidí na náměstí. Buď vůbec nevěděli, o co jde, nebo byly reakce kladné. Mluvili o nové hale, že bytů je málo, tak nová výstavba s bydlením pomůže,… Vlastně se nám nepodařilo najít nikoho, koho by plány na výstavbu nové čtvrti štvaly.

Dokument je aktuálně na YouTube. Co vás k tomu vedlo?

JP: Vypustili jsme jej ven, protože se jedná o téma dneška. V Olomouci se mluví o areálu, o možné budoucí hale, o celém prostoru. Kdybychom s dokumentem šli ven později, nebude mít už takový význam. Teď to patří mezi Olomoučáky a minimálně půl roku bude. Kdybychom čekali na nějaké festivaly, které bývají na jaře, tak to téma už aktuální nebude.

MP: Původně jsme chtěli dát film nejdřív na festivaly, ale skutečně by to ztratilo na hodnotě. Pokud o dokument bude mít někdo zájem na festivalech i na jaře, budeme rádi, ale není to už v našem primárním zájmu.

Jaké máte další plány? Co vás čeká?

JP: Do konce roku teď chceme natočit další tři díly naší minisérie Ve stínu, což jsou krátké dokumenty o lidech Olomouce, kteří nejsou moc vidět, ale přitom pro město nebo občany dělají zajímavé věci. Do toho pracujeme v divadle, máme toho víc.

Dokument Velkomoravská – pohled za hranici najdete zde.

Reklama
Reklama

Související

  • Další čtyři vrty na Ukrajině jsou hotové. Projekt Voda do rodin pokračuje
    Společnost

    Další čtyři vrty na Ukrajině jsou hotové. Projekt Voda do rodin pokračuje

    Čtyři nové vrty jsou vyhloubené a další dvě filtrační stanice čekají na instalaci. Arcidiecézní charita Olomouc pokračuje společně se svými ukrajinskými partnery v projektu Voda do rodin. Tentokrát pomoc směřuje do Pereshchepynské oblasti, kde chybí funkční centrální zásobování vodou a situaci dále komplikuje příchod tisíců lidí z oblastí zasažených válkou.

  • Ptačí přírůstky. V ZOO Olomouc se narodilo 7 plaměňáků
    Společnost

    Ptačí přírůstky. V ZOO Olomouc se narodilo 7 plaměňáků

    Hned sedm mláďat úspěšně odchovává oblíbené hejno plameňáků růžových, které tak nyní čítá 64 jedinců. Vcelku mimořádné je, že se podařilo odchovat 100 % vylíhlých jedinců.

  • Prezident Pavel přijede příští týden do Konice, setká se se starosty
    Společnost

    Prezident Pavel přijede příští týden do Konice, setká se se starosty

    Prezident Petr Pavel přijede příští týden v úterý do Konice na Prostějovsku. Ráno se ve škole v Brodku u Konice zúčastní zahájení školního roku a dopoledne bude v Konici debatovat se starosty Mikroregionu Konicko, který sdružuje 19 obcí s téměř 10 tisíci obyvateli. ČTK to dnes sdělila kancelář prezidenta. Starostové chtějí prezidenta informovat o společných projektech a problémech, s nimiž se tato odlehlá oblast na okraji Olomouckého kraje potýká. Na dotaz ČTK to řekl starosta Konice Michal Obrusník (STAN).

  • Do komunálních voleb v Prostějově bylo zaregistrováno všech deset kandidátek
    Společnost

    Do komunálních voleb v Prostějově bylo zaregistrováno všech deset kandidátek

    Prostějovský magistrát zaregistroval ve městě pro podzimní komunální volby všech deset podaných kandidátek, žádnou neodmítl. ČTK dnes informaci získala na úřední desce magistrátu. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 voliči v Prostějově vybírali ze stejného počtu kandidátek. O registraci podaných kandidátek musely příslušné úřady rozhodnout nejpozději dnes. Letošní komunální volby budou 9. a 10. října.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • JESENÍK 
    V pondělí odstartovala kompletní obnova ve Fučíkově ulici. Jedná se o opravy lokality po podzimních povodních z roku 2024. S opravami jsou spojené i uzavírky. Jaké?
  • MOHELNICE 
    Historická brána ve Smetanově ulici si na svojí rekonstrukci počká. Termín opravy se posunul až na jaro příštího roku. Nepřihlásila se totiž žádná firma, která by o práci projevila zájem. Více.
  • MOHELNICE 
    Dva dřevěné stánky zmizí z náměstí Svobody v Mohelnici. Radnice vyslyšela autora současné podoby centra města, který s nimi nikdy nesouhlasil. Podle vyjádření se stánky k centru nehodí. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova
    Lifestyle
    Společnost

    Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova

    Pohodový cyklovýlet krásnou přírodou, převážně z kopce a s možností zvolit si kratší nebo delší variantu. Takový je další tip na cestu po Jantarové stezce, která cyklisty zavede z Drahanské vrchoviny směrem na Prostějovsko. Podle krajského koordinátora cykloturistiky Jana Machovského je trasa vhodná i pro rodiny. Víc o ní promluvil v rozhovoru Lukáše Kobzy pro Radio Haná.

  • Highlighty týdne: Žně v Olomouckém kraji skončily, spadla větrná elektrárna
    Společnost

    Highlighty týdne: Žně v Olomouckém kraji skončily, spadla větrná elektrárna

    Je tu neděle a my pro vás máme pravidelnou rubriku Highlighty týdne. Představíme témata, která patřila mezi největší a nejčtenější za uplynulý týden.

  • V Přerově přibude dalších deset kamenů zmizelých
    Společnost

    V Přerově přibude dalších deset kamenů zmizelých

    Každý z nich měl svůj domov, rodinu, práci i plány do budoucna. Druhá světová válka však jejich životní příběhy násilně přerušila. V pondělí 14. září se do přerovských ulic vrátí deset jmen, na která se nesmí zapomenout. Město už počtvrté rozšíří projekt Kameny zmizelých a před domy, kde kdysi žili lidé pronásledovaní nacistickým režimem, budou položeny další mosazné kostky připomínající jejich osudy. Celkem jich už bude v ulicích Přerova pětatřicet.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama