Les Království u Grygova je součástí života Olomoučanů po staletí. Už ve 14. století, kdy v roce 1352 přešel do vlastnictví města, byl důležitou součástí jeho území. Tento historicky nejstarší doložený majetek Olomouce zůstal v jejím držení dodnes a stal se základem olomouckého lesního majetku, který se v průběhu staletí rozrůstal. Dnes zahrnuje téměř 4 tisíce hektarů. Spravuje jej akciová společnost Lesy města Olomouce a jde o pátý největší obecní lesní majetek v České republice. Olomoucký Report se na městské lesy, jejich historii a současný stav ptal přímo ředitele společnosti Davida Janáska.
Lesy v majetku města ovšem z velké části nepřiléhají přímo k městu a jeho nejbližšímu okolí, jako tomu je třeba v případě Hradce Králové, kde mají lesy v majetku města obdobnou rozlohu. V minulých staletích vedení Olomouce strategicky přikupovalo lesní majetky i v oblasti Nízkého Jeseníku. „Dnes máme majetek ve dvou lesních hospodářských celcích, a to lesní správa Březové a lesní správa Huzová. Každá z nich zahrnuje přibližně 1 900 hektarů,“ vysvětluje pro Olomoucký Report ředitel společnosti Městské lesy Olomouc David Janásek.
Město se ani dnes nebrání přikupování lesních pozemků, stejně jako tomu bylo v minulosti. „Zájem o nákup pozemků máme hlavně v místech, kde scelujeme majetek. To platí v případě Černovírského lesa, který je rozdělený do několika úzkých řemenových parcel,“ přibližuje důvody Janásek. Lesní pozemky totiž vždy netvoří souvislé celky. „Máme třeba pět, šest pozemků vedle sebe, pak je mezi nimi cizí parcela a zase dalších pět, šest našich. Když je možnost, snažíme se tyto pozemky scelovat, aby dávaly smysl z hlediska hospodaření. Několik takových pozemků se už podařilo vykoupit,“ upřesňuje ředitel městských lesů.
V posledních letech docházelo také k prodejům lesních pozemků. V roce 2009 město prodalo 35 hektarů Správě CHKO Litovelské Pomoraví. Podobná situace nastala v letech 2014 a 2015, kdy bylo 165 hektarů převedeno Agentuře ochrany přírody a krajiny. Tyto prodeje souvisely s rozdílným přístupem ke správě místních lesů. Nyní tedy městská společnost spravuje 3 817 hektarů.
Městská společnost je v černých číslech
Lesy města Olomouce jsou jednou ze šesti akciových společností plně vlastněných městem Olomouc. Navíc patří mezi ty, které městu přinášejí zisk. „Veškerou hospodářskou činnost provádíme na pozemcích, které máme od města Olomouce v pachtu,“ říká pro Report ředitel městských lesů David Janásek. Pacht znamená, že společnost může lesy nejen spravovat, ale také využívat k hospodaření výměnou za pravidelnou platbu městu. Díky tomu odvedla společnost do olomoucké pokladny mezi lety 2020 a 2023 více než 62 milionů korun.
Nejde však jen o příjmy z pachtovného. Společnost dokáže generovat i vlastní zisky. „Jsme v černých číslech, takže v tuto chvíli nepotřebujeme žádnou podporu ze strany města. Umíme si na sebe vydělat a ještě navíc přispíváme do městského rozpočtu,“ dodává Janásek. Od roku 2020 navíc roste i čistý zisk podniku, který v roce 2023 dosáhl částky 10 milionů 593 tisíc korun.
Kůrovec zasadil olomouckým lesům tvrdou ránu, smrk v nich ztratil převahu
Hospodaření v lesích je v posledních letech stále náročnější, a to i kvůli klimatické změně. Například v posledním lednovém týdnu se denní teploty v Olomouci pohybovaly kolem 10°C. „Jsou to faktory, které nemůžeme ovlivnit. Časové úseky pro zimní práce v lese se neustále zkracují, ale objem práce zůstává stejný,“ vysvětluje ředitel Lesů města Olomouce. Zimní období je ideální pro těžbu dřeva, hlavně toho listnatého. Kromě samotné těžby v lesích probíhají také prořezávky a výchovné zásahy, které pomáhají udržet porosty zdravé a odolné. Problémy přináší i letní měsíce. „V oblasti Litovelského Pomoraví a lesu Království Grygov se výrazněji projevují vlivy klimatických změn. Listnaté stromy se přizpůsobují teplejším a sušším obdobím tím, že například dříve shazují listy,“ přidává další příklad David Janásek.
Tvrdou ránu olomouckým lesům, ale zasadil i kůrovec a větrné kalamity. Kvůli nim se mezi roky 2011 až 2020 vytěžilo 646 tisíc kubíků dřeva. „V oblasti Huzové došlo ke zničení smrkových monokultur kůrovcovou kalamitou, což vedlo k zásadní změně druhové skladby lesa. Nyní se zde cíleně vysazují buk, jedle, dub, javor a olše, aby byly porosty pestřejší a odolnější,“ objasňuje další postup lesník. Dříve měl smrk na Huzové zastoupení z 85 procent. Dnes se můžeme bavit asi o 20 procentech smrku na podílu lesa.
Městská společnost ovšem neřeší jen problémy spojené s kůrovcem. Výzvu v hospodaření přináší i to, že v lesích v Litovelském Pomoraví je poměrně vysoce zastoupený jasan. Tuto dřevinu přitom v posledních letech napadá invazivní houba voskovička jasanová. Jedná se o mikroskopickou houbu, která prorůstá do cév dřeviny. Dalo by se to přirovnat například k působení cholesterolu. Větve a následně celé stromy po ucpání cév odumírají a strom v konečné fázi hyne,“ vysvětluje pro Olomoucký Report mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Více jsme se tématu věnovali zde.
K těžbě napadených stromů musí docházet co nejdříve, aby se minimalizovaly ztráty na kvalitě dřeva. „Neustále monitorujeme stav porostů. Jakmile zjistíme napadení, snažíme se dřevo co nejrychleji vytěžit a zpracovat. Podíl jasanu v našich lesích se výrazně sníží, protože jsme přišli o 15 až 20 let staré jasanové porosty a při těžebních zásazích v ostatních porostech odstraňujeme napadené jedince jasanu,“ lituje ředitel společnosti Městské lesy Olomouc David Janásek s tím, že jasan v minulosti tvořil dominantní složku mnoha porostů, avšak většina z nich během posledních let zanikla.
