Podpora duševně nemocných, jejich návrat do plnohodnotného života a prevence možné hospitalizace. S tímto cílem otevřelo svou službu před pěti lety Centrum duševního zdraví Kroměříž (CDZ), které od svého vzniku pomohlo již více než devíti stovkám duševně nemocných klientů.
O tom, že duševní onemocnění může potkat kohokoli z nás není pochyb. Své o tím ví také padesátiletá Danuše, která musela být před třemi lety náhle hospitalizována na psychiatrii. Matce tří dětí se doslova ze dne na den změnil život a musela řešit dříve neznámé komplikace spojené nejen s jejím zdravotním stavem, ale také s rodinným prostředím. Už v době hospitalizace s ní proto začali navazovat spolupráci pracovníci kroměřížského Centra duševního zdraví, tedy společného projektu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži a Centra služeb a podpory Zlín. Právě psychiatrickou nemocnici vede od loňského léta ředitel FN Olomouc Roman Havlík.
„Po hospitalizaci jsme jí nabídli spolupráci s psychologem, později začala využívat také služby sociální pracovnice a psychiatrické sestry. Podařilo se nám jí znovu nalézt bydlení, vyřídit invalidní důchod a posléze také získat práci, v níž setrvává až dodnes. Na život s duševním onemocněním si stále zvyká, získala však náhled na onemocnění a podařilo se splnit společný cíl – zvládnout stresovou zátěž, krizi a adaptovat se na život po hospitalizaci,“ uvedla vedoucí sociálních služeb Silvie Romanová.
Danuše je jedním z devíti stovek klientů s duševním onemocněním, kteří službu za pětiletou dobu její existence využili. „Zdravotní a sociální podpora cílí především na lidi se schizofrenními onemocněními, obsedantně kompulzivními poruchami či schizoafektivními poruchami nálad jako mánie či deprese, kteří žijí v okresech Kroměříž, Holešov a Bystřice pod Hostýnem. Naší funkcí je prevence možných hospitalizací, případně jejich zkracování a zejména návrat lidí s duševním onemocněním do společnosti,“ doplnila vedoucí psychiatrická sestra Hana Strašáková s tím, že služba je komplexní.
Centrum duševního zdraví, sídlící na kroměřížské Mánesově ulici, umožňuje klientům využít podporu jak ze strany psychiatra a psychologa, tak ze strany sociálního pracovníka, psychiatrické sestry nebo peer konzultanta. „Jde jak o ambulantní, tak terénní formu dočasné péče. Máme individuální přístup, protože každý potřebuje ke zotavení jiný čas a podporujeme samotného klienta v plnění jeho cíle, avšak bez závislosti na službě samotné. Co může zvládnout sám, necháváme na něm. Chceme jej podpořit zejména v oblastech, které byly vlivem onemocnění narušeny,“ uzavřela.
