Léčivé látky používané středověkými lékaři by mohl odhalit výzkum skvrn na stránkách vzácných lékařských rukopisů a prvotisku. Pomocí moderních analytických metod se je chystají prozkoumat experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Chemický rozbor může podle nich určit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Díky tomu by odborníci prohloubili své znalosti o pozdně středověké a raně novověké medicíně na území ČR i ve střední Evropě, sdělili dnes ČTK zástupci UP.
Vědci se soustředí na dva kodexy: rukopisný soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474 a prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů, datovaný do 90. let 15. století. Obě tyto písemnosti jsou uloženy ve sbírkách Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Třetí zkoumanou knihou budou pozdně středověká rukopisná lékařská pojednání z 15. století ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech.
„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách těchto knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě dobových léčivých prostředků používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit, či vyvrátit,“ uvedl Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Skvrny na stránkách středověkých knih vědci prozkoumají například ručním rentgenovým spektrometrem, který jim poskytne informaci o základním prvkovém složení. Ze skvrn, u kterých tato nedestruktivní metoda zjistí zajímavé chemické složení, vědci odeberou vzorky vážící deset až 20 miligramů. V laboratoři pak provedou jejich chemický rozbor pomocí tří analytických metod.
Různé skvrny lze na stránkách středověkých rukopisů spatřit poměrně často. Z výzkumů provedených v posledním desetiletí v zahraničních laboratořích vyplývá, že vědci mohou pomocí rozboru letitých skvrn získat zajímavé informace o jejich biologické povaze. „Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologickohistorických studií,“ doplnil Alušík.
Chystaný výzkum skvrn z lékařských rukopisů je podle vědců unikátní. Do výzkumu je zapojen také Lukáš Kučera z katedry analytické chemie olomoucké přírodovědecké fakulty, který se celou kariéru zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví. „Je to asi jediný archeochemik v České republice,“ podotkl Alušík.
