Společnost Paseka zemědělská zprovoznila v Krakořicích u Šternberka na Olomoucku vlastní biometanovou stanici, do které investovala 200 milionů korun. Stanice ročně vyrobí dva miliony metrů krychlových biometanu s identickou kvalitou, jakou má zemní plyn. Zemědělská společnost už dodává biometan do distribuční plynové sítě provozované společností GasNet. Novinářům to dnes při slavnostním zprovoznění biometanové stanice řekla předsedkyně představenstva společnosti Paseka zemědělská Jana Krasulová.
Stavbu bioplynové stanice, jejíž roční produkce pokryje spotřebu plynu pro 1500 až 2000 domácností, firma financovala pomocí úvěru. Zařízení na výrobu bioplynu z hnoje a podestýlky, silážní skrývky, řepných řízků i kukuřičné siláže vybudovala na místě nevyužívaného zemědělského objektu. Technologii dodala firma agriKomp. „Cílem je získat stabilní příjem v době nestálého trhu zemědělských komodit. Zkušenost s nejasnou podporou a složitou administrativou při uvádění investice do provozu však vyvolává obavy o budoucí rozvoj biometanu v ČR, a to zejména ve srovnání s příznivějšími podmínkami v některých státech EU,“ uvedl Krasulová. Podle ní se bude zemědělská společnost snažit získat na provoz biometanové stanice dotaci.
Přítomný ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že energetika představuje budoucnost českého zemědělství, protože v době výkyvů výkupních cen zemědělských komodit pomáhají tyto příjmy stabilizovat finanční situaci zemědělských podniků. „Je to nejen součást našeho budoucího energetického mixu, ale je to i zefektivnění zemědělské činnosti,“ řekl Výborný. V Česku funguje více než pět stovek bioplynových stanic, z toho jen devět z nich dodává do distribuční sítě biometan. Pokud by všechny bioplynové stanice přešly na produkci biometanu, tak by jím bylo možné nahradit až pětinu tuzemské spotřeby zemního plynu. Ministerstvo zemědělství podle Výborného „velmi intenzivně jedná“ s ministerstvem průmyslu a obchodu o provozní podpoře biometanových stanic.
Biometan je podle odborníků využitelný nejen v dopravě, ale i v průmyslu. „Zároveň je však důležité zdůraznit, že bioplynové stanice, jako je například ta v Krakořicích, jsou stabilním zdrojem elektřiny, který může podle potřeb sítě přecházet na špičkovou výrobu. Díky kogenerační jednotce zda navíc dochází k efektivní výrobě elektřiny i tepla, což je ideální spojení technologie a praktického využití,“ řekl předseda Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM Jan Habart.
O podporu na zřízení výroby a využití biometanu v ČR se na ministerstvu průmyslu a obchodu do konce ledna přihlásilo 15 projektů. Zájemci dohromady požádali o dotace za 600 milionů Kč. Stát bude v dotacích dalších projektů z evropských peněz pokračovat, chce na ně vynaložit až miliardu korun. Podle výrobců jde o impuls pro rozvoj výroby biometanu v Česku, ale bez revize provozní podpory nebo podmínek na trhu bude provoz připravovaných stanic nerentabilní.
