Zavěšením zvonů smíření do věže kostela svatého Vavřince i slavnostní mší, kterou bude sloužit arcibiskup Jan Graubner, si Přerov připomene 80 let od masakru na Švédských šancích. Vzpomínku na hromadnou vraždu 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, kteří byli v noci z 18. na 19. června 1945 zastřeleni na okraji Přerova, budou doprovázet také pietní akty na hřbitově, kde jsou jejich ostatky uloženy. Pietní akt se odehraje i na místě, kde se tragédie stala. Akce se uskuteční v neděli 22. června, informovala ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.
Slavnostní mše pod vedením Jana Graubnera, arcibiskupa pražského, začne v kostele sv. Vavřince v 10:30. „Pietní akt se u hrobu obětí na městském hřbitově uskuteční ve 13:30 – modlitbu povede evangelický farář Jozef Vereščák ze slovenské obce Mlynica, odkud pocházelo mnoho obětí. Poté se přesuneme na Švédské šance, kde k účastníkům promluví primátor Petr Vrána a modlitbu pronese přerovský děkan Josef Rosenberg,“ uvedla Pavla Roubalíková z kanceláře primátora.
Ve stejný den v 15:30 se poté ve věži kostela sv. Vavřince poprvé rozezní dva nové zvony, které nechal z finančních darů vyrobit spolek Přerovské zvony smíření. Odlity byly v listopadu 2022. První z nich, který nese jméno Jan Pavel, váží 1800 kilogramů a je věnován obětem tohoto poválečného masakru. Menší zvon, zasvěcený svatému Františkovi z Assisi, má 400 kilogramů. Oběma požehná arcibiskup Graubner při ranní mši a poté budou pomocí jeřábu usazeny do věže. „Specializovaná firma bude mít na zavěšení přibližně čtyři hodiny, její pracovníci museli předem připravit srdce zvonů, jejich závěsy i automatické pohony, zpevněna byla i barokní zvonová stolice,“ doplnil předseda spolku Přerovské zvony smíření a děkan Josef Rosenberg.
Na pořízení zvonů pro věž kostela mohli zájemci přispět ve veřejné sbírce, která pokračuje – celý proces zavěšení včetně technického vybavení vyjde na zhruba půl milionu korun. Přispět chce i vedení města, o částce bude 2. června rozhodovat rada a poté zastupitelstvo. „Vzhledem k tomu, že se tragédie stala v noci a nad ránem 19. 6., tak by z kasy města mohla na účet putovat částka 196 tisíc korun. Zároveň jsem vyzval kolegy radní, aby přispěli sumou, která odpovídá roku masakru, tedy částkou 1945 korun,“ uvedl primátor Vrána (ANO).
Masakr se odehrál krátce po skončení druhé světové války. Vlaku, v němž odsunutí karpatští Němci cestovali, si na přerovském nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Cestující dovlekli na návrší u Přerova a tam je popravili. Exhumace těl byla provedena až o dva roky později, na podzim roku 1947. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Vedle pohřbených mužů spočinuly až v roce 2017. Od roku 2018 připomíná jeden z největších válečných zločinů na území Československa čtyřmetrový kovový kříž s trnovou korunou postavený na Švédských šancích. Je dílem kováře Jiřího Jurdy.
