Solární sušárnu čistírenských kalů vybudovala v areálu čistírny odpadních vod v okrajové části města radnice v Litovli na Olomoucku, která si od investice přesahující 90 milionů korun slibuje snížení nákladů na likvidaci kalů. Díky moderní technologii bude čistírenský kal pomocí slunečního záření přeměněn na sušinu vhodnou pro energetické využití. Město na projekt získalo dotaci pokrývající 80 procent nákladů. Na sociálních sítích o tom informoval starosta Litovle Viktor Kohout (SNK Litovel).
Solární čistírnu tvoří dva skleníky dlouhé 120 metrů a široké 13 metrů, do kterých už je navážen vlhký čistírenský kal z litovelské čistírny odpadních vod. Hmotu na podlaze skleníku průběžně prohrabává speciální stroj. S příchodem jara, kdy vzroste intenzita slunečního záření, začne proces sušení. Technologie podle Kohouta zvládne ročně vysušit zhruba 3000 tun čistírenských kalů. „Cílem je vysušit čistírenský kal na sušinu a tím ušetřit náklady v odpadovém hospodářství našeho města. Litovel je v Česku teprve druhým místem, kde se projekt (solární sušárny kalů) realizoval,“ podotkl Kohout.
Čistírenský kal je hlavním odpadním produktem při čištění odpadních vod. Náklady na jeho zpracování a likvidaci podle odborníků činí zhruba polovinu provozních nákladů čistíren odpadních vod. V Česku je zakázáno čistírenské kaly odvážet na skládky, proto se používají jako hnojivo na polích či při produkci průmyslových kompostů a rekultivačních substrátů. Samosprávy se snaží najít pro kaly uplatnění i při výrobě tepelné energie, jelikož stát pravidla pro aplikaci kalu na polích výrazně zpřísnil.
V Olomouci byla před časem postavena nízkoteplotní sušárna kalů za 185 milionů korun, ve které z kalů vzniká palivo. Sušárnu vodárenských kalů za 190 milionů korun v roce 2021 zprovoznily Vodovody a kanalizace Přerov. Technologie slouží pro Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou a Kojetín. Technologie ročně zpracuje 9500 tun kalu, ze kterého vznikne 2500 vysušeného kalu. Firma je dodává k energetickému využití do Cementu Hranice.
