Olomoucký kraj pokračuje v pilotním projektu výsadby stromů podél silnic I. a II. třídy. Cílem je obnova krajiny, zlepšení biodiverzity a podpora bezpečnějšího provozu. Nové dřeviny však přibývají pouze tam, kde neohrozí řidiče.
V loňském roce bylo v rámci projektu vysazeno 140 stromů, které už zakořenily. Letos je odborníci dále ošetřují a kraj plánuje pokračování. Mezi lokality, kde už byly výsadby provedeny, patří příkopy u silnic z Bílska do Seničky nebo ze Slavětína do Luké. Další stromy a keře, například třešně, javory, lípy, břízy, svídy krvavé nebo dřišťály obecné, byly vysazeny v okolí Vojnic a Liboše.
Podle náměstkyně hejtmana pro oblast životního prostředí Ireny Blažkové (ANO) nyní kraj zpracovává koncepční materiál. „Ten bude sloužit jako základ pro výsadbu stromů podél vybraných cest v budoucnosti. Nejde jen o to, které úseky osázíme, ale také o to, jaké dřeviny přitom použijeme,“ doplnila.
Výsadba zeleně podél silnic není pouze estetickou nebo ekologickou záležitostí. Stromy poskytují útočiště ptactvu, přispívají k ochraně půdy a zadržování vody v krajině, ale mají i vliv na chování řidičů. Pokud jsou vysazeny ve vhodných rozestupech a v dostatečné vzdálenosti od vozovky, mohou podle odborníků pomoci zpomalit dopravu a zvýšit bezpečnost.
Naopak rizikem mohou být hustě osazené aleje se starými a neudržovanými stromy, které v případě nehody představují pro posádky vozidel vážné nebezpečí. Právě proto je výběr lokalit a typů dřevin klíčový.
Stromy rostou i mimo silnice
Podporu výsadby zeleně nabízí kraj také široké veřejnosti. Lidé, obce i spolky mohou využít dotační program na podporu aktivit v oblasti životního prostředí a zemědělství. O příspěvky je každoročně velký zájem a díky této podpoře už v regionu vyrostly stovky nových stromů.
Význam dotační podpory navíc poroste s tím, jak bude klesat výměra ovocných sadů v kraji. Řada sadařů totiž kvůli levné konkurenci ze zahraničí a vysokým nákladům na hnojiva postupně likviduje své sady. Podle dostupných údajů se výměra sadů má v Olomouckém kraji snížit zhruba na třetinu a většina pěstitelů s jejich obnovou už nepočítá.
