Policisté zahájili stíhání dvou mužů, kteří vykradli dvanáct rodinných domů na Olomoucku, ale i na Přerovsku, Prostějovsku nebo na Vsetínsku. Pachatelé brali robotické vysavače, parfémy, hrnce. Teď jim hrozí až pět let za mřížemi.
„Obvinění si pro svoji trestnou činnost vybírali rodinné domy na Olomoucku, Prostějovsku, Přerovsku a také Vsetínsku. Společně od začátku roku vnikli do celkem 12 rodinných domů, ve kterých se zaměřovali především na šperky a hotovost,“ uvedla policejní mluvčí Ivana Skoupilová.
Dva pachatelé jsou obvinění ze spáchání trestných činů krádež, poškození cizí věci a porušování domovní svobody. „Jejich zraku ale neušel ani například inteligentní multifunkční hrnec, robotický vysavač nebo parfémy. Svým jednáním způsobili škodu odcizením ve výši půl milionu a poškozením za dvě stě tisíc korun,“ informovala Skoupilová.
Zloději si vybírali dopolední hodiny, kdy majitelé nemovitostí nebyli doma. „V jednom případě je při činu vyrušil majitel domu. K události došlo v únoru na Vsetínsku v obci Kelč, v místní části Lhota. Pachatelé nejprve společně vnikli do sklepa, odkud odcizili krabičku cigaret. Když páčili balkonové dveře, aby se dostali do domu, vyrušil je majitel a oba pachatelé z místa utekli pryč,“ uvedla mluvčí.
Oba obvinění patří mezi recidivisty. „Za mřížemi strávili několik let. Starší z mužů byl naposledy propuštěn v roce 2023 a 34letý muž byl z výkonu trestu odnětí svobody propuštěn v dubnu 2024,“ informovala Skoupilová s tím, že muži už jsou ve vazbě. V případě prokázání viny a odsouzení jim hrozí v krajním případě až pět let za mřížemi.
Nad řekou Romží, která protéká obcí Stražisko, se už staletí tyčí kostel svatých Andělů strážných. Tato krásná barokní památka stojí na místě, kde se dříve bojovalo a zbrojilo. Na skále kdysi stával hrad. Dnes na vrcholek kopce místo dobyvatelů tvrze chodí poutníci, kteří se zde modlí a rozjímají u zastavení křížové cesty.
Hrad, kterému se říkalo Krumberk, Grünberg nebo Zelená hora, hlídal zemskou stezku vedoucí z Polska přes Olomouc a Konici do Prahy. Rozloha hradu nebyla velká, šlo spíše o hrádek nebo tvrz. Pocházel patrně ze 13. století. U řeky Romže se i bojovalo – v roce 1423 Zelenou horu dobyli husité, o dva roky později podlehla vojsku Albrechta Habsburského.
Ani v dalších letech se malebné krajině válčení nevyhnulo. Za vlády Jiřího z Poděbrad byl hrádek věrný svému králi, který válčil s uherským králem Matyášem Korvínem. Ten hrad poničil. Postupem času hrad ztratil na významu a zpustl – jako opuštěný je uveden v roce 1559.
Kopec nad vesnicí zůstal téměř 150 let opuštěný. V roce 1699 koupili obec mniši z olomouckého kláštera Hradisko. O třicet let později se na vrcholku začalo stavět. Výstavba kaple ve Stražisku započala v roce 1728, což potvrzuje i kamenný erb umístěný nad vstupem do kostela. V erbu jsou iniciály R.S.A.G., které značí „Robert Sancius Abbas Gradiciensis“ – tedy „Robert Sancius, opat Hradištský“. Hotovo bylo o rok později. Z kronik navíc víme, že první bohoslužba zde byla sloužena na svátek Andělů strážných.
V dalších letech nechal řád přistavět boční loď a z kaple se stal kostelík. Kolem barokní stavby je rozmístěno čtrnáct kapliček křížové cesty, kterou nechal v polovině 19. století vybudovat majitel zdejšího panství Karel Příza. Tato zastavení zdobí obrazy od malíře Josefa Vyjídáčka. Za poslední velkou úpravu v okolí kostela můžeme považovat vybudování Lurdské jeskyně, kde se konaly májové bohoslužby.
Ve Stražisku žil a pracoval vynálezce kontaktních čoček
Historie hradu a kostela je samozřejmě úzce propojena se samotnou obcí Stražisko. Ta se největší slávy dočkala na přelomu 19. a 20. století, kdy se stala významnou rekreační oblastí. V letních měsících počet rekreantů dokonce převyšoval počet stálých obyvatel.
Z této doby pochází i řada domů a honosných vil. Nejmonumentálnější si nechal postavit někdejší starosta Prostějova Karel Vojáček. Do Stražiska jezdil na rekreaci například i herec Ladislav Pešek, kterého můžete znát například z pohádky Obušku, z pytle ven!
Nejslavnějším obyvatelem jedné z vil byl ovšem profesor Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček. Ve Stražisku nakonec i zemřel – 18. srpna 1998.
Návrh parkovacího domu v Poupětově ulici, zdroj: Ječmen Studio
V Poupětově ulici vyroste nový parkovací dům. Město Olomouc tak nabídne301 parkovacích míst a pomůže řešit dlouhodobý problém s parkováním v této části Olomouce. Rada města Olomouce zařadila projekt mezi prioritní investice už v srpnu 2023. Odhadované náklady na jeho výstavbu činí 190 milionů korun a město plánuje financování z Fondu mobility.
Nový parkovací dům vznikne v blízkosti Smetanových sadů a nádraží Olomouc – Nová Ulice. Bude sloužit nejen obyvatelům a návštěvníkům města, ale i širší veřejnosti, například návštěvníkům Výstaviště Flora. Stavba nabídne čtyři nadzemní podlaží s celkovou kapacitou 301 parkovacích míst.
Architektonické řešení projektu zpracoval architekt Lukáš Blažek a návrh respektuje urbanistický kontext okolí. Budova bude opatřena inovativní fasádou pokrytou popínavou zelení, která umožní lepší začlenění stavby do prostředí. „Projekt počítá i s kvalitním dopravním napojením na okolní infrastrukturu. Součástí investice je také vybudování nové ulice podél jižní hrany bloků mezi Poupětovou a Zamenhofovou ulicí, což má do budoucna pomoci dopravě v této lokalitě,“ uvedl náměstek primátora Tomáš Pejpek (ProPir).
Inteligentní technologie a udržitelnost
Parkovací dům bude vybaven moderními technologiemi pro efektivní odbavení vozidel a rychlý vjezd i výjezd. Důraz bude kladen také na ekologická řešení, včetně instalace fotovoltaických panelů na střeše, jejichž výkon přesáhne spotřebu objektu.
Kromě popínavé zeleně na fasádě, která přispěje ke zlepšení kvality ovzduší a estetice městského prostředí, počítá projekt s vysazením stromořadí podél severní fasády. Dešťová voda bude zachytávána v nádrži a využívána pro zavlažování vegetace.
„Investiční záměr byl v průběhu jeho přípravy několikrát projednáván s odbornými komisemi, zástupci městských částí a dalšími zainteresovanými subjekty. V září 2024 byl projekt představen komisi pro architekturu a následně projednán i s komisí dopravy, která doporučila pokračovat ve variantě s ocelovou konstrukcí,“ dodal Pejpek.
V listopadu 2024 se uskutečnilo veřejné projednání, kterého se zúčastnilo přibližně 30 občanů, především z okolí Poupětovy ulice. Hlavními tématy diskuse byly obavy ze zvýšené dopravní zátěže, hluku a bezpečnosti v oblasti. Na základě podnětů došlo k dopracování studie projektu.
Celkové náklady na výstavbu parkovacího domu jsou odhadovány na 190 milionů korun. Financování bude zajištěno z Fondu mobility a projektová dokumentace, jejíž cena se odhaduje na 3 miliony korun, má být připravena do konce letošního roku. Výstavba je součástí širší strategie města Olomouce na rozšíření parkovacích kapacit a zlepšení veřejného prostoru.
Testování vody ve studních po nehodě cisteren s jedovatým benzenem v Hustopečích nad Bečvou by mělo být zdarma. Kterých studní se to bude týkat, určí Česká inspekce životního prostředí. O situaci v místě nehody, která se stala předminulý týden, dnes ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) informoval vládu. Novinářům po jednání řekl, že odklízecí práce postupují rychle, experti se ale obávají dešťů, které mají přijít v následujících dnech.
Zástupci Hustopečí nad Bečvou v pátek požádali hygieniky o pravidelný monitoring vytipovaných studní. Podle místostarosty městyse Zdenka Vahaly (KDU-ČSL) by měly odběry trvat měsíce, ne-li déle. Podle výsledků prvních odběrů byla v jednom z pěti odebraných vzorků identifikována přítomnost benzenu, jeho hodnota je nicméně pod hygienickým limitem. Jde o chatovou lokalitu za jezerem, které leží naproti místu havárie.
💧 Lidé v Hustopečích nad Bečvou si zaslouží jistotu, že jejich voda je bezpečná. Proto jsem na vládě vyjednal, aby testování studní po havárii cisteren s benzenem bylo zdarma. Jeden rozbor stojí kolem 2 000 Kč a je nutné ho opakovat. Přístup k nezávadné vodě nesmí být luxus,…
Voda ve studnách by se měla podle zástupců obcí sledovat po delší čas. Záležet bude totiž na tom, jak se benzen, který v místě havárie pronikl do podzemních vod, bude dařit odchytávat, zda se jeho koncentrace bude zvyšovat či snižovat – a v jaké míře zaberou sanační opatření.
V blízkosti nádraží v Hustopečích dnes pokračují práce v odklízení zdemolovaných cisteren. Specializovaná firma za využití pásového rypadla s demoličními nůžkami vraky stříhá a za pomoci pásového jeřábu je nakládá na nákladní vagony, které je odvážejí. Během úterka se podařilo demontovat pět z 12 cisteren. Dál platí přísná protipožární opatření.
K odstraňování vraků mohla firma přistoupit až desátý den po nehodě, důvodem byla nebezpečná toxická látka, celkem 17 cisteren v osudnou chvíli převážely více než 1000 tun výbušného benzenu. Po nehodě 15 ze 17 cisteren zachvátil požár, některé z cisteren poté vybuchly. Část vozů se podařilo odvézt po kolejích, ze zbývajících 12 poškozených cisteren hasiči museli nejprve odstranit zbytky benzenu, aby se uvnitř netvořila výbušná koncentrace a manipulace s vozy byla bezpečná. Po odstranění všech cisteren budou moct pokračovat další sanační práce – právě pod cisternami totiž leží ohnisko kontaminace.
OLOMOUC – V Pevnosti poznání se nyní můžeme dozvědět více o lidském srdci. Muzeum obohatil nadrozměrný model srdce, který umožňuje například poslechnout si vlastní tep. Exponát doplňuje modely mozku, oka a kůže.
OLOMOUC – V Nemilanech vznikne do sedmi let nové místo pro procházky. Součástí parku bude vodní hřiště, přírodní prvky, dětské herní zóny i prostor k posezení. Více.
OLOMOUC – V Poupětově ulici má vyrůst parkovací dům s kapacitou přes 300 míst. Má pomoci řešit nedostatek parkovacích míst v okolí Smetanových sadů a nádraží Nová Ulice. Práce na projektu by měly začít ještě letos.
Je tady nová předpověď Olomouckého Reportu. Je 13. března, svátek má Růžena. Čekají vás pracovní povinnosti, vyhlížíte jarní oteplení nebo si užíváte volno? Nahlédněte spolu s Olomouckým Reportem do dnešního horoskopu.
BERANI (21.3. – 20.4.)
Buďte dneska pohotoví, ať chytíte šanci za pačesy.
BÝCI (21.4. – 21.5.)
Najdete způsob, jak se elegantně vyhnout potížím.
BLÍŽENCI (22.5. – 21.6.)
Rádi luštíte záhady. Je to jak posilka pro vaši mysl.
RACI (22.6. – 22.7.)
Čekají vás situace, které si žádají rychlé rozhodnutí.
LVI (23.7 – 22.8.)
Vyzkoušejte něco nového. Zlepší to vaše výsledky.
PANNY (23.8- 22.9.)
Rozumíte detailům. Všichni vědí, že je umíte ocenit.
VÁHY (23.9. – 23.10.)
Zjednodušte některé procesy. Zbytečně se brzdíte!
ŠTÍŘI (24.10. -22.11.)
Doma i v práci hledáte kompromisy a to se vyplatí.
STŘELCI (23.11. – 21.12.)
Pokud něco není jasné, tak to ještě radši proberte.
KOZOROZI (22.12 – 20.1.)
Ke zvážení budete mít nějakou neobvyklou nabídku.
VODNÁŘI (21.1. – 20.2.)
Jestli nechcete marodit, tak si dejte kvalitní vitamíny.
RYBY (21.2. – 20.3.)
Umíte číst mezi řádky a odhalíte tak zásadní věci.
Města, obce, kraje i další zřizovatelé škol se připravují na změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Od roku 2026 by měli být uklízečky, školníci, nebo třeba kuchařky ve školních jídelnách placení svým zřizovatelem místo státního vyplácení mezd. Původní plán ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přitom počítal se zavedením změny už od září. Po kritice ze strany odborů, krajů i měst se termín posunul. Olomoucký Report zjišťoval, jaká je situace v kraji. Některé instituce nesouhlasí se změnou vůbec, všichni oslovení ale mluví o neinformovanosti a překotnosti.
Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu státu. Nepedagogičtí pracovníci, tedy lidé, kteří na školách nevykonávají pedagogickou činnost, jsou placeni podle tarifní tabulky. Její část je pod hranicí minimální mzdy.
Změny ve financování nepedagogických pracovníků ovšem nenastanou už od letošního září, jak původně ministerstvo školství avizovalo. Vládní koalice totiž po několika diskuzích rozhodla o posunutí rozhodnutí na začátek ledna roku 2026. „Změna proběhne na začátku rozpočtového roku, což umožní plynulejší přechod financování v rozpočtech krajů a obcí. Financování nepedagogických pracovníků od září do prosince 2025 bude zajištěno ze státního rozpočtu,“ uvedl na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Od roku 2026 se pak obcím a krajům má navýšit podíl na sdílených daních, čímž se posílí jejich rozpočty.
Na změnu ve financování reagoval Svaz měst a obcí, stejně jako jako Asociace krajů, nebo odbory. Report oslovil zástupce všech tří zmíněných subjektů. „Vítáme rozhodnutí vlády odložit financování nepedagogických pracovníků. Naše cesta tím ale nekončí. Budeme dál jednat, protože obce sice získaly nějaký čas na přípravu, ale my říkáme i nadále, že potřebujeme odpovědný přístup vedoucí k jasnému vymezení mechanismů,“ řekla pro Report tisková mluvčí Svazu měst a obcí (SMO) Alexandra Kocková s tím, že konkrétní kroky zahrnují další jednání. „Oslovili jsme i pana prezidenta a pan předseda SMO jedná na nejrůznějších úrovních a s různými orgány – od komisí až po další instituce, kterých se to týká. Takže naše vyjednávání pokračuje.“
Senát má na stole petici. Jednat bude v úterý
Tématem se bude zabývat i Senát ČR. Na stole má totiž petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků. Jednat o ní má v úterý. „Naše petice už má na 70 tisíc podpisů, to je podle mě úspěch. Chceme proces financování nepedagogických pracovníků zpomalit,“ řekl pro Report jeden z členů Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Ctirad Vaník, který je zároveň pod peticí podepsaný.
zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků ve školách prostřednictvím státního rozpočtu
zajištění spravedlivého a dlouhodobě stabilního financování regionálního školství jako celku
transparentní diskuze o jakýchkoli změnách školství za účasti zástupců škol, obcí, krajů a veřejnosti
Podle Vaníka má snahu zastavit novinku Asociace krajů, Svaz obcí a měst i Asociace ředitelů škol. „Nemohu mluvit jménem celé asociace, ale pouze jménem zástupce Olomouckého kraje a za sebe říkám, že vítám každou aktivitu, která pomůže senátorům osvětlit celou problematiku této změny ve financování školství,“ řekl pro Report Svatopluk Binder (ANO) za Asociaci krajů, který je zároveň náměstkem hejtmana Olomouckého kraje pro oblast školství.
Změnu řeší Asociace krajů, Svaz měst a obcí i Olomouc
„Oceňuju, že se to vláda rozhodla odložit, primárně proto, že to nebylo dobře připravené, ani dobře vykomunikované. Hlavně by to vytvořilo neuvěřitelný tlak na zřizovatele, školy a nakonec i samotné pracovníky, kteří teď žijí v extrémní nejistotě, protože vůbec nevědí, co se na ně valí,“ řekl pro Report náměstek primátora Olomouce pro oblast školství Viktor Tichák (ProPir) a pokračoval: „Na druhou stranu si myslím, že ve školství je tolik jiných zásadních agend k řešení, že financování kuchařek a školníků by nemělo být vlajkovou lodí této vlády ve volebním roce. Jsem docela překvapený, že se řeší hlavně to, kdo bude platit nepedagogické pracovníky.“
Report se Ticháka na situaci ohledně připravovaných změn ve financování nepedagogických pracovníků ptal už před posunutím termínu na 1. leden 2026. Protože šlo tehdy o změnu, která by mohla vyvolat nutné doplňující jednání zastupitelstva města, náměstek pro Report ve středu popsal, že je Olomouc na změnu financování připravená. „Město Olomouc se připravilo tím, že jsme si nechali udělat analýzy, abychom věděli, jaké jsou reálné výdaje škol na nepedagogické pracovníky. Už teď víme, že na ně doplácíme i z městského rozpočtu, takže v tomto směru by se do budoucna nic zásadně nezměnilo. Se školami jsme komunikovali a dali jsme jim jasně najevo, že pokud by změna platila od 1. září, tak v letošním roce se pro ně nic nemění – jsme schopni pokrýt všechny aktuální výdaje tak, jak je měly naplánované,“ vysvětlil pro Report Tichák. Od nového kalendářního roku může město změnu řešit formou žádostí o adekvátní příspěvek na nepedagogické pracovníky podle aktuálních potřeb škol.
Ideální scénář? Ministerstvo by nám mělo změny vysvětlit
„Ideální scénář by byl, kdyby v první fázi proběhla komunikační kampaň ministerstva, která by jasně vysvětlila, o co jde, proč a kdy se to má změnit. To podle mě zatím hodně chybí. Taková kampaň by mohla uklidnit samotné pracovníky, kteří nevědí, co je čeká,“ doplnil Viktor Tichák a zmínil, že se nepedagogičtí pracovníci mohou bát propouštění, což je logické.
Překotnost a nepřipravenost, těmito slovy okomentoval pro Report změnu i Svatopluk Binder za Komisi Rady Asociace krajů pro školství a sport. „Komise pro školství a sport Asociace krajů České republiky se k vládou předloženému návrhu staví negativně. Vadí nám její překotnost, její nepřipravenost, nízká míra informovanosti a snaha o její zavedení za každou cenu,“ uvedl Binder.
V rámci analýz, které si město ke změnám nechalo vypracovat, má Olomouc přesná čísla. Počet úvazků, které spadají do nepedagogických profesí je na území města 438. Nejedná se o počet lidí, protože se ve školách stává, že jeden pracovník má více úvazků. „V Olomouci je obecně známo, že nejsme nejbohatší město a jsme výrazně zadlužení. Proto měli nepedagogičtí pracovníci větší jistotu, když finance přicházely ze státního rozpočtu. Když budou finance z městského rozpočtu, teoreticky bude mnohem jednodušší je škrtnout,“ odpověděl náměstek primátora.
Město se připravuje i bez metodiky
Podle Ticháka se město snaží situaci nepodcenit, i když MŠMT víc informací neposkytlo. Město navíc ani nemá informace, že by metodiku dostat v dalších týdnech mělo. „Ideální by bylo, kdyby stát, vláda a ministerstvo poskytly metodické vedení. Všechny kroky, které jsme jako zřizovatelé dosud udělali, byly z naší vlastní iniciativy. To znamená, že jsme si sami provedli měření a analýzy současného stavu. Takové věci by ale měly být standardně řešeny přímo ministerstvem, pokud přichází s takovou změnou. Jenže školy zatím nemají žádnou metodiku, jak postupovat, a města a obce také ne.“
Náměstek primátora pro oblast školství Tichák stejně jako zástupce Olomouckého kraje v Asociaci krajů Binder přitom nejsou výlučně proti změně ve financování. Vadí jim ale několikrát zmíněná neinformovanost. „Myslím si, že v principu určitý smysl dává. Zřizovatel lépe ví, kolik pracovníků je potřeba na správu budovy, kterou svěřuje své příspěvkové organizaci. Uvádím příklad: když postavíte sportovní halu u školy, logicky tam bude potřeba správce, uklízeč a další pracovníci. Ale pokud se financování nepedagogických pracovníků počítá jen z normativů na žáka, pak stát vůbec neví, že tam taková sportovní hala je a že jsou na ni potřeba další pracovníci. Proto je logické, že zřizovatel si dokáže lépe spočítat, kolik lidí je potřeba. Má totiž kratší komunikační linku s ředitelem školy,“ vysvětlil svůj postoj Tichák.
„Jedná se o zásadní změnu, která má, jako každá taková změna, svá pro a proti, nicméně pro mě je důležité, aby uvedený návrh byl řádně prodiskutován, včetně celého legislativního procesu, což se bohužel doposud nestalo. V aktuální podobě jej proto nepodporuji,“ odpověděl Svatopluk Binder na otázku, jestli by bylo řešením úplně zrušit návrh, tak jak to požaduje zmíněná petice, nebo jen posunout termín změn.
O petici, která leží v Senátu, náměstek Tichák ví. Jestli se díky ní něco změní, ale nelze podle něj předvídat. „Obecně platí, že ve volebním roce se může stát cokoliv. Pokud by se změna odložila třeba ještě o rok, současný stav by mohl pokračovat dál a nic zásadního by se nezměnilo. Důležité ale je, aby případná změna byla dobře komunikovaná a metodicky zvládnutá. Pokud se změní financování, musí být předem jasná pravidla, která budou metodicky zajištěná ministerstvem. A to se zatím nestalo,“ uzavřel Viktor Tichák.
Půl roku po ničivých povodních v Česku uzavřela Charita ČR první fázi pomoci, v níž se zaměřila na rychlou materiální a finanční podporu lidem ze zatopených domácností. Nyní spolu s dalšími neziskovými organizacemi připravuje druhé kolo pomoci cílené na ty, kteří se po záplavách ocitli ve zvlášť složité situaci. Charita k tomu využije peníze z veřejné i kostelní sbírky, kam dárci přispěli částkou 158 milionů korun, uvedla dnes v tiskové zprávě. Záplavy loni v polovině září nejvíc zasáhly části Moravskoslezského a Olomouckého kraje a Frýdlantský výběžek v Libereckém kraji.
Krátce po ničivé přírodní pohromě si neziskové organizace, konkrétně ADRA, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie a Charita, rozdělily kvůli větší efektivitě zasažené území. Pracovníci a dobrovolníci Charity působili na Jesenicku, Litovelsku a v okolí Ostravy a Opavy. Místní Charity se zapojily do pomoci domácnostem také na Českobudějovicku, Královéhradecku a Liberecku. Do postižených obcí směřoval především materiál, potraviny, úklidové prostředky i dobrovolníci.
„Charita poskytla téměř 900 vysoušečů, čističe, 380 kusů nářadí a nástrojů, řadu balení dezinfekce. Kromě materiální a fyzické pomoci pracovníci Charity poskytovali také poradenství a psychosociální podporu. Domácnostem, kterým povodeň zničila obytnou část bytu, byla vyplacena přímá finanční pomoc v jednotné výši 50 tisíc korun,“ uvedla organizace. Na výši pomoci se domluvily všechny zúčastněné neziskové organizace. Charita vyslala do oblastí přes tisíc pracovníků a dobrovolníků, kteří místním pomohli s úklidem a organizací pomoci.
Na sbírkovém kontě Charity Česká republika se sešlo 158 milionů korun, z čehož zhruba 50 milionů korun vynesla kostelní sbírka vyhlášená českými a moravskými biskupy při bohoslužbách v neděli 29. září loňského roku.
První fázi pomoci zaměřenou na dodávku materiální pomoci, vysoušení domovů a finanční podporu pro zasažené rodiny nyní Charita uzavírá a vstupuje do další fáze, která se soustředí na domácnosti v největší nouzi. „Naše podpora bude pokračovat tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo. Místní charity, i když často samy vyplavené, dál poskytují zdravotní a sociální služby, zejména seniorům, nemocným, samoživitelům, lidem s postižením či sociálně vyloučeným.
Také ve druhé fázi bude Charita spolupracovat s dalšími neziskovými organizacemi. Nyní vyhodnocuje, kde bude pomoc třeba nejvíce. Zatím rozdělila 1143 rodinám přes 57 milionů korun, uvedl koordinátor organizace pro mimořádné události Vít Kraus.
